Článek
Komedie Výbuch bude v pět patří mezi méně známé, ale o to zajímavější snímky československé kinematografie 80. let. Film režiséra Josefa Pinkavy z roku 1985 vypráví o školákovi Ludvíku Čtrnáctém, který je doslova posedlý fyzikou. Každou volnou chvíli tráví pokusy, měřeními a vymýšlením experimentů, které často končí menší či větší katastrofou. Přestože jde o rodinnou komedii plnou humoru, smrt jednoho z herců rozhodně humorná nebyla.
Smrt herce zasáhla dokončování filmu
Nejsmutnější kapitolou natáčení je osud herce Zdeňka Blažka. Ten ve filmu ztvárnil svérázného králíkáře Bedřicha Buchteleho, jednu z vedlejších, ale výrazných postav příběhu. Blažek však zemřel ještě před dokončením snímku a premiéry se už nedožil. Pro štáb to znamenalo komplikaci v době, kdy bylo potřeba dokončit postsynchrony, tedy dodatečné nahrávání dialogů.
Tvůrci nakonec sáhli po zkušeném herci Mirku Musilovi, který Buchteleho dodatečně namluvil. Zajímavostí je, že Musil už v minulosti propůjčil Blažkovi hlas v jiném filmu, takže změna nepůsobila pro diváky rušivě. Většina lidí si při sledování snímku ani nevšimne, že hlas postavy nepatří herci, kterého vidí na obrazovce. Film se tak stal posledním Blažkovým hereckým počinem.
Škoda, že některé věci scenáristé lépe nepromysleli
Film o fyzice, který fyziku často porušuje
Paradoxem je, že snímek postavený na popularizaci vědy obsahuje několik scén, které by skutečné fyziky a chemiky příliš nepotěšily. Ludvík během filmu provádí nejrůznější pokusy. Ověřuje vznik elektrického náboje třením, zkoumá volný pád předmětů nebo se snaží dokázat Archimédův zákon. Většina experimentů je záměrně přehnaná, protože mají sloužit především komediálním situacím. Vrcholem všeho je ale pokus, který dal filmu název – plánovaný výbuch v pět hodin odpoledne.
Právě tato scéna je dodnes označována za jeden z největších fyzikálních nesmyslů českého dětského filmu. Ludvík použije karbid vápníku a vodu, přičemž očekává silnou explozi v rybníce. Jenže podle skutečné chemické reakce vzniká po smíchání karbidu s vodou acetylen. Ten se pod vodou samovolně nevznítí. Ve skutečnosti by mohlo dojít maximálně k roztržení nádoby tlakem vznikajícího plynu. Efektní exploze, jaká se objeví ve filmu, by bez dalších podmínek prakticky nenastala. Tvůrci jednoduše dali přednost atraktivní podívané před vědeckou přesností.
Možná právě proto se o filmu mluví dodnes. Děti si z něj odnesly dobrodružství a zábavu, zatímco fyzikové dodnes upozorňují na to, že podobný pokus by ve skutečnosti vypadal úplně jinak.
Mahulena Bočanová na začátku kariéry
Pro řadu diváků je film zajímavý i díky obsazení. Jednu z hlavních rolí si zahrála tehdy sedmnáctiletá Mahulena Bočanová. Ztvárnila Ludvíkovu starší sestru Bíbu a právě tato role jí pomohla výrazněji vstoupit do povědomí televizních diváků. V polovině osmdesátých let patřila mezi nejvýraznější mladé herečky své generace a kamera jí mimořádně přála.
Dnes je zajímavé sledovat film i jako časovou kapsli. Vedle Bočanové se zde objevují herci jako Jiří Hálek, Lubor Tokoš, Zdena Hadrbolcová, Oldřich Slavík nebo právě Zdeněk Blažek. Mnozí z nich už nejsou mezi námi a snímek tak připomíná jednu výraznou generaci československých herců.
Režisér byl původně učitel
Za přirozeným herectvím dětských představitelů stál režisér Josef Pinkava. Málokdo dnes ví, že původně pracoval jako pedagog. Zkušenosti ze školního prostředí dokázal přenést i do filmové práce. Díky tomu působí Robert Nešpor v hlavní roli velmi autenticky a přirozeně. Natáčení s dětskými herci přitom patří mezi nejnáročnější disciplíny filmové výroby. Děti mají omezenou pracovní dobu, rychleji ztrácejí koncentraci a řadu scén je nutné opakovat mnohem častěji než s dospělými herci. Právě Pinkavův pedagogický přístup byl jedním z důvodů, proč film působí i po desetiletích svěže.
Velkou předností filmu je také využití reálných lokací. Tvůrci natáčeli například ve Fryštáku, Bystřici pod Hostýnem nebo na zámku v Miloticích. Díky tomu dnes snímek funguje nejen jako rodinná komedie, ale také jako zajímavý obraz života na československém venkově v polovině osmdesátých let. Diváci mohou vidět tehdejší architekturu, prostředí škol, obchodů i běžný život mimo velká města.
Zajímavé je i to, že film kombinuje několik žánrů najednou. Není pouze školní komedií. Vedle rodinných vztahů a dětských dobrodružství obsahuje i prvky detektivní zápletky a náznaky průmyslové sabotáže. Na tehdejší dětský film šlo o poměrně odvážnou kombinaci.
Má své stálé místo
Přestože Výbuch bude v pět nikdy nedosáhl popularity filmů jako S tebou mě baví svět nebo Jak dostat tatínka do polepšovny, mezi milovníky českých filmů má své pevné místo. Nabízí nostalgický pohled do doby, kdy děti trávily většinu času venku, experimentovaly, vyráběly vlastní vynálezy a dokázaly proměnit obyčejný rybník v centrum vědeckého výzkumu.
Snad i proto je snímek zajímavý i dnes. Nejen jako připomínka začínající kariéry Mahuleny Bočanové, ale také jako film, který poznamenala smrt Zdeňka Blažka a který zároveň stojí na jedné z nejznámějších fyzikálních nepřesností československé filmové tvorby.
Zdroje: autorský článek s využitím
