Článek
Josefa Dvořáka si diváci dlouhá léta spojovali především s komediálními rolemi. Scenárista Jiří Hubač mu proto chtěl nabídnout postavu, na níž by mohl předvést i vážnější herectví. Napsal pro něj holiče Vildu Semeráda a režisér Jaroslav Dudek se rozhodl herce obsadit, přestože se taková volba nesetkala u všech s nadšením.
Nakonec, sám Dvořák později přiznal, že obsazení do tohoto snímku nečekal. Ale vzpomínal na to moc rád. „Jedna z nejlepších věcí, kteoru jsem tu čest dělat. Lepší biograf jsem netočil,“ usmíval se. Natáčení se navíc muselo vejít mezi jeho divadelní představení a zájezdy. Produkce proto přizpůsobovala plán tak, aby herec mohl zvládnout práci před kamerou i závazky na jevišti.
Josef Dvořák si natáčení užíval
Jiřího Bartošku poslali kydat hnůj
Jiří Bartoška hraje kapitána Vorla, který za války sloužil u britského letectva. Po návratu domů ho ale čeká vystřízlivění. Komunisté se na bývalé letce z RAF dívají s nedůvěrou a Vorel nakonec nastoupí na statek, kde se musí živit zemědělskou prací.
Jedna ze scén ho zachycuje při práci na hnoji, kam nastoupí společně s německým kolegou Klausem. Tvůrci kvůli těmto záběrům nemuseli stavět kulisy. Natáčeli na skutečném statku ve Statenicích, u starého špejcharu. Vidět Jiřího Bartošku na hnoji se, pravda, od té doby už mockrát nepoštěstilo. Ale jako vždy i tuto scénu zvládl dokonale.
Na Ruzyni projíždějí auta z jiné doby
Při natáčení historického filmu je potřeba hlídat každý detail, jenže ne všechno se podaří uhlídat. Hned v úvodu Hřbitova pro cizince je za oknem letištní budovy na Ruzyni vidět několik automobilů, které do poválečných let nepatří. Jejich vzhled odpovídá až pozdější době, takže při pozornějším sledování působí v dobovém záběru nepatřičně.
Chyba se objevila také v závěrečných titulcích. Oldřich Vlach, který hraje železničáře Krupičku, je tam uveden jako Ondřej Vlach. Jde o drobnost, která nemá na děj vliv, ale při pozorném sledování ji lze odhalit.
Natáčelo se na několika skutečných místech v Praze i mimo ni. Ve filmu se objeví nádvoří Pražského hradu, okolí kostela svatého Norberta ve Střešovicích a prostory poblíž zámku Veleslavín. Štáb zamířil také do Berouna a k obci Srbsko, kde jsou z jedoucího vlaku vidět staré vápencové lomy. Jedním z míst natáčení byly i Statenice, kde vznikly scény ze statku.
Vzpomínka na stovky padlých letců
Vorel si v zápisníku vede seznam padlých kamarádů. Je jich 563. Za války odešlo do britského letectva bojovat zhruba 2500 československých letců a řada z nich se domů už nevrátila. Ti, kteří válku přežili, navíc po únoru 1948 často narazili na nepřátelský přístup vlastních úřadů. Jejich služba na Západě jim byla spíš na škodu.
Ve filmu zazní skotská píseň Loch Lomond, pojmenovaná podle jezera severozápadně od Glasgow. Skladba patří k nejznámějším skotským lidovým písním a její text se pojí s odloučením a návratem, který nemusí přijít. Do příběhu bývalých letců tak zapadá i bez dlouhého vysvětlování.
Hřbitov pro cizince se poprvé vysílal v roce 1991 a ve stejném roce získal cenu Prix Europe v Reykjavíku. Pro Ludmilu Vostrčilovou, která hrála tchyni hlavního hrdiny, to byla poslední role před kamerou.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://regiony.rozhlas.cz/josef-dvorak-osmdesatka-je-pro-me-strasny-cislo-oslavu-narozenin-jsem-neplanoval-8693526
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/82964/josef-dvorak-vzpomina-na-sve-nejslavnejsi-role-cirkusak-vodnik-i-navstevnik.html
https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/rozhovor-s-ocenenym-hercem-josefem-dvorakem.A120611_1790599_hradec-zpravy_klu
https://www.vtelce.cz/hrbitov-pro-cizince-dvorakova-role-budila-neduveru-stab-prehledl-nova-auta-a-chyba-v-titulcich/
https://filmovamista.cz/1659-Hrbitov-pro-cizince
