Článek
Třetí díl slavné série režiséra Dušana Kleina měl premiéru v roce 1987 a navázal na úspěch předchozích filmů o medikovi Štěpánu Šafránkovi a jeho nerozlučném kamarádovi Kendym. Snímek dodnes patří mezi stálice televizního programu a při každém dalším zhlédnutí nabízí nové drobnosti, které při běžném sledování snadno uniknou.
Kendyho skutečné jméno odhalí jeden okamžik
David Matásek si rolí Kendyho získal obrovskou popularitu, přesto jedna věc kolem jeho postavy zůstávala dlouhá léta záhadou. Diváci ho znají výhradně pod přezdívkou a jeho občanské jméno v dialozích prakticky nikdy nezazní. Tvůrci ale přece jen nechali nenápadnou stopu. Ve scéně na Konopišti, kdy se Kendy legitimuje při příchodu na hon, je na jeho průkazce na zlomek sekundy čitelné jméno Leoš Marek. Ttento krátký záběr představuje jediný okamžik původní trilogie, kdy je identita oblíbené postavy odhalena.
Pavel Zedníček si ve filmu zahrál řidiče sanitky Písaříka. Pro diváky to tehdy působilo velmi přirozeně, protože jen o několik let dříve zazářil v populárním seriálu Sanitka, kde rovněž ztvárnil zdravotnického řidiče. Nešlo sice o pokračování stejné postavy, ale šlo o sympatické profesní propojení, které tehdejší publikum okamžitě rozpoznalo. Zedníček navíc podobné lidové a energické typy zvládal s naprostou lehkostí.
Dušan Klein díky Básníkům slavil velký úspěch
Mladší filmová maminka
Ani pečlivě připravenému filmu se nevyhnuly drobné nepřesnosti. Jedna z nich souvisí s maminkou Štěpána Šafránka, kterou ztvárnila skvělá Míla Myslíková. Na nemocniční kartě její postavy je uveden rok narození 1936. Samotná herečka se však narodila už v roce 1933. Rekvizitáři jí tak nechtěně „ubrali“ tři roky.
Dušan Klein rád zapojoval do natáčení i členy štábu. Ve filmu se proto objeví také filmový architekt Boris Halmi, který nehraje profesionální hereckou roli, ale prakticky sám sebe. Ve scéně, kdy pomáhá Štěpánovi s nemocniční nástěnkou, na něj Kendy zavolá prostě „Borisi!“. Nejde o náhodu ani o vymyšlené jméno, David Matásek totiž skutečně oslovuje svého kolegu ze štábu.
Fiktivní okres i neexistující značka
Pozorní diváci si mohou všimnout také registrační značky Štěpánova automobilu. Začíná písmeny HD, která měla odkazovat na fiktivní okresní město Hradiště. Taková kombinace se ale v tehdejším systému československých registračních značek nikdy nepoužívala. Šlo o čistě filmovou rekvizitu vytvořenou speciálně pro potřeby natáčení.
Podobně tvůrci pracovali i s prostředím. Některé lokace, například zámek Krásný Dvůr nebo vinařské sklepy v jihomoravském Petrově, spojili do jednoho filmového světa, přestože je ve skutečnosti dělí desítky kilometrů.
Jednou z nejvýraznějších tváří filmu byla Eva Vejmělková jako Alena přezdívaná Píšťalka. Zajímavostí je, že její hlas ve filmu namluvila Zlata Adamovská. Po úspěšné herecké kariéře se Vejmělková rozhodla vydat úplně jiným směrem. Vystudovala psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a dnes se věnuje psychoterapeutické praxi. „Žiju přítomností a netrápím se tím, co bude dál. Herectví už moc nedám, protože chci, aby na mne dcery mohly být pyšné. Dobrá máma je určitě víc než vystresovaná a frustrovaná stárnoucí herečka,“ vysvětlovala před časem. Veřejná vystoupení tak omezuje a místo filmových kamer dává přednost práci s klienty.
Eva Vejmělková herectví dávno neřeší
Básníci provázeli několik generací
Série podle scénářů Ladislava Pecháčka se stala jednou z nejúspěšnějších českých filmových značek. Diváci mohli sledovat život Štěpána Šafránka od studentských let přes začátky lékařské kariéry až po dospělost a rodinný život.
Právě tato kontinuita dala hercům možnost přirozeně stárnout společně se svými postavami. Pavel Kříž i David Matásek díky tomu vytvořili dvojici, která patří k nejzapamatovatelnějším v historii české kinematografie. Nemalou zásluhu na popularitě filmu měla také hudba Jaroslava Uhlíře a civilní režijní styl Dušana Kleina, který dokázal spojit humor, romantiku i každodenní starosti bez zbytečného patosu.
Díky těmto detailům působí Jak básníkům chutná život svěže i po letech. Vedle nezapomenutelných hlášek a oblíbených postav totiž nabízí i řadu drobných „velikonočních vajíček“, filmových chyb a zákulisních zajímavostí, které potěší každého, kdo se k němu rád vrací.
Zdroje: autorský článek s využitím
