Článek
Legendární Marián Labuda (†73) patřil k hercům, které si člověk dokázal vybavit i bez toho, aby znal název filmu. Stačil jeho hlas, výraz nebo způsob chůze a bylo jasno. Pro české publikum se stal především Pávkem z komedie Vesničko má středisková, kterou Jiří Menzel natočil podle scénáře Zdeňka Svěráka v roce 1985.
Pávek byl řidič, který měl nervy na pochodu kvůli svému závozníkovi Otíkovi, ale současně se o něj svým způsobem staral. S Jánosem Bánem vytvořili dvojici, která fungovala hlavně díky rozdílu jejich povah i vzhledu. Labuda byl menší a podsaditý, Bánův Otík naopak vysoký a hubený. Tenhle kontrast se stal jedním z poznávacích znaků filmu.
Role, která mu změnila kariéru
Labuda později přiznával, že Pávek pro něj znamenal zásadní kariérní zlom. V rozhovoru pro Český rozhlas vzpomínal, že před Menzelovým filmem nebyl obsazován tak, jak by si představoval. Menzel ho ale viděl hrát v Činoherním klubu a rozhodl se mu dát příležitost. Labuda o tom mluvil velmi konkrétně: „Proto jsem zůstal takový nevyužitý. Byl jsem zaškatulkovaný. Až potom režisér Menzel, který mě viděl hrát v Činoheráku, mě obsadil do role řidiče Pávka ve filmu Vesničko má středisková. Tam nastal obrat.“
Majo Labuda je svému otci hodně podobný
Po úspěchu filmu se mu otevřely dveře k dalším českým produkcím. Objevil se například v Dobří holubi se vracejí, Lotrando a Zubejda, Obsluhoval jsem anglického krále, Romingu nebo v pohádce Anděl Páně 2. Zajímavé přitom je, že Zdeněk Svěrák si původně Pávka představoval jinak. Později vysvětloval, že Labudu v té době neznal natolik, aby si ho dokázal představit v tak výrazné filmové úloze. Jakmile ale viděl první záběry, názor změnil. „Já jsem toho řidiče viděl podle toho vzoru, podle Karla Rozkošného. Labudu jsem z větších rolí neznal, já jsem nevěděl, jak veliký je herec. Při prvním setkání mi říkal: Já jsem na tobě viděl, že mě nechceš. Ale jak jsem viděl první záběry, tak jsem ho chtěl.“
Výsledek známe. Pávek se stal jednou z jeho životních rolí a Labuda se díky němu nesmazatelně zapsal také do české filmové historie.
Když se filmový řidič potkal s realitou
Na obrazovce působil Pávek jako člověk, který má silnici v malíku. Skutečný Labuda měl k řízení také vztah a automobil pro něj nebyl ničím cizím. Jenže 19. listopadu 2005 se jeho život od filmu dramaticky vzdálil. Na 156. kilometru dálnice D1 poblíž Velké Bíteše panovaly velmi špatné podmínky. Vozovka byla zledovatělá a před Labudovým Volkswagenem Passat se už odehrálo několik nehod. Nejprve havaroval Ford Transit, následně dostala smyk řidička Fordu Ka. Jednapadesátiletá žena cestovala se svou třiasedmdesátiletou matkou. Po nehodě z vozu vystoupily a zůstaly poblíž středových svodidel.
Labudův automobil se následně dostal do smyku. Podle tehdejších informací přijížděl rychlostí kolem 80 kilometrů za hodinu a dvě ženy srazil. Obě utrpěly zranění, kterým podlehly. Případ se vyšetřoval několik měsíců. Řešilo se mimo jiné, jakou roli sehrál stav vozovky a zda bylo možné nehodě zabránit. Nakonec státní zástupce Labudu obvinil z trestného činu ublížení na zdraví a případ skončil u soudu.
„Přijmu jakékoli rozhodnutí“
V září 2006 přišel verdikt v podobě deseti měsíců vězení s podmínkou na třicet měsíců, vina Labudy na smrti žen tak byla jasně prokázána. Stejně dlouhou dobu měl zákaz řízení motorových vozidel. Herec se proti rozhodnutí neodvolal. „Odvolávat se nebudu. Už od počátku jsem tvrdil, že přijmu jakékoli rozhodnutí soudu. Ten rozhodl a já k tomu nemám co dodat. Přijímám to,“ řekl tehdy Labuda. Dál ale tvrdil, že nehodě zabránit nemohl, což však soud viděl jinak.
Po nehodě nějakou dobu nejezdil sám, například během jeho působení v Pardubicích ho vozil řidič. Později se ale k řízení vrátil. V tom je určitý paradox jeho životního příběhu. Ve filmu byl Pávek člověkem, který za volantem působí sebejistě a zkušeně. Ve skutečnosti se řízení po tragické události stalo oblastí, která měla pro Labudu úplně jinou váhu.
Přestože se jeho filmová postava s nehodou nijak nespojovala, pro diváky se tyto dva obrazy časem přirozeně začaly potkávat. Člověk, kterého si miliony lidí vybavovaly jako řidiče Pávka, měl za sebou jednu z nejtragičtějších událostí svého života právě spojenou s autem.
Marián Labuda si prošel životními vzestupy, ale i pády
Zdravotní problémy přibývaly
V dalších letech už Labudu stále více omezovalo zdraví. Dlouhodobě bojoval s cukrovkou a sám o své kondici mluvil s typickým humorem. V rozhovoru z roku 2012 dokonce svou nadváhu spojoval s rodinným prostředím. Ostatně, on nikdy nebyl to člověk, který by ze sebe dělal filmovou hvězdu. Naopak, svou postavu, výšku i vzhled dokázal obrátit v legraci. V posledních letech života už ale bylo znát, že zdravotní komplikace se stávají stále větší součástí jeho každodennosti.
Ještě v roce 2016 se objevil v rozhlasovém pořadu Václava Postráneckého. Záznam později Český rozhlas připomněl jako jeho poslední vystoupení v pořadu Sklípek. Labuda tam mluvil dokonce i o smrt kamaráda, samozřejmě svým osobitým způsobem. „Asi dva měsíce před smrtí Julia Satinského jsme spolu seděli na kávičce a já jsem se ho zeptal: Julo, ty, nebojíš se smrti?“ Rozhovor ukazuje i druhou stránku herce, kterou diváci tolik neznali. Labuda dokázal o vážných věcech mluvit bez velkých gest a často je shazoval humorem.
Auto bylo i na začátku jeho posledního dne
Na začátku ledna 2018 už bylo jeho zdraví velmi křehké. A pak přišel poslední den. V pátek 5. ledna 2018 chtěl Labuda podle tehdejších zpráv vyjet autem z garáže svého domu v Borince. Když nastupoval do vozu, ztratil vědomí. Jeho manželka okamžitě přivolala záchranku. Na místo se snažil pomoci také náhodný kolemjdoucí, který podle instrukcí operátora zahájil resuscitaci. Později se přidali záchranáři, život velkého herce ale bohužel vyprchal.
Nešlo tedy o žádnou další dopravní nehodu. Labuda zkolaboval ve chvíli, kdy se chystal odjet autem. Přesto působí tato okolnost v kontextu jeho života symbolicky. Auto se objevuje na začátku jeho nejslavnější filmové role, později se stalo součástí jedné z nejbolestnějších událostí jeho života a nakonec bylo přítomné i během jeho posledních chvil.
Pávka už mu nikdo nevezme
Marián Labuda měl samozřejmě mnohem košatější kariéru než jen snímek Vesničko má středisková. Hrál v divadle, filmech i televizi a patřil k výrazným osobnostem slovenské herecké generace. V českém prostředí si ale jeho jméno lidé velmi často automaticky spojí právě s Pávkem.
A popularita filmu ho provázela doslova všude. V jednom rozhovoru vzpomínal, že ho lidé oslovovali replikami z filmu. „Opravdu se mi stává, že když si kdekoli v bývalém Československu sednu v restauraci, přijde číšník a osloví mě replikou z filmu. Nebo když jsem nastupoval na Maledivách do letadla, jedna paní v arabském šátku se na mě usmívala a říkala: ‚Vítáme vás na palubě, pane Pávku.‘ Tak to byl opravdu šok.“
To je možná nejlepší připomínka toho, jak silně jedna filmová postava dokáže překrýt desítky dalších rolí. Labuda vytvořil Pávka tak přesvědčivě, že pro část diváků už mezi hercem a postavou téměř neexistovala hranice.
Zdroje:
https://dvojka.rozhlas.cz/na-pohrbu-chci-zahrat-dialogy-z-vesnicky-marian-labuda-v-poslednim-rozhovoru-na-7455118
https://www.expres.cz/celebrity/marian-labuda-vesnicko-ma-strediskova.A180106_102515_dx-celebrity_kp
https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/labuda-dostal-podminku-za-tragickou-nehodu-na-d1.A060925_104651_domaci_ton
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-svetove-celebrity/174655/herec-marian-labuda-o-sve-nemoci-kvuli-cukrovce-jsem-vztekloun.html
http://hnonline.sk/style/vikend/196363-marian-labuda-musim-nosit-masku
