Kam zmizela Anička z Pojišťovny štěstí? Alena Antalová po padesátce otevřela novou kapitolu

Díky roli Aničky Jánské v seriálu Pojišťovna štěstí se Alena Antalová (54) stala jednou z nejvýraznějších tváří televizní obrazovky. Ovšem z divadla nikdy neodešla, tam byla doma. Její hlavní scénou zůstalo Městské divadlo Brno. „Nikdy mě vlastně nenapadlo odejít. Je to zvláštní, protože jsem si nikdy nemyslela, že bych byla někde zaměstnaná,“ vzpomínala.

Ovšem člověk může mít i proto pocit, že prostě zmizela. Když není herec v televizi, tak ale „kupodivu“ dál existuje. Antalová reálně nikam neodešla. Jen se vrátila tam, kde byla doma dávno před televizní popularitou. A seriálovou slávu navíc nikdy nepovažovala za hlavní životní cíl. „Nikdy jsem seriálovou hvězdou být nechtěla, nějak se to samo zvrtlo. Nechci žít žádný VIP život, nemám ráda protekci.“

Antalová na natáčení Pojišťovny štěstí sice vzpomíná dobře, ale je třeba opřestat v nejlepším. „Pojišťovnu štěstí už jsem dál nechtěla natáčet. Ono to totiž bylo vůči scenáristce Evě Papouškové trochu nefér,“ tvrdila. Televizní role pro ni tedy nebyla něco, čeho by se za každou cenu držela. Vlastně to bylo přesně naopak. Jakmile cítila, že už jí určitá práce nedává smysl, dokázala ji opustit.

Velkou roli v jejím životě vždy hrála rodina. Antalová je maminkou čtyř dětí a už během největší slávy Pojišťovny štěstí dávala jasně najevo, že nechce, aby se její život točil pouze kolem herectví. „Toužila jsem mít kopu dětí, a to se mi splnilo. To jsem si pak chodila do divadla odpočinout a nabít baterky.“ Rodinu tak dnes označuje za svůj největší životní úspěch. Kdo tedy čeká, že po úspěchu v televizi následovala další a další seriálová práce, u Antalové se spletl. Sama si nastavila život trochu jinak.

Zatímco z televizních obrazovek se postupně vytratila, na divadelních prknech pokračovala. Tm podle ní může herec svou práci ovlivnit mnohem víc než před kamerou. „V televizi strašně záleží na scénáři a režii. Uděláte to sice nejlíp, jak dokážete, ale je to velmi náročné. Scény se točí na přeskáčku. Kdežto v divadle držíte opratě ve svých rukou a jdete postupně.“ A přestože by se mohlo zdát, že po třiceti letech už člověk začne přemýšlet o změně, u Antalové tomu tak nebylo. „Můj život a moje práce mě musí bavit a naplňovat. A to se děje a vždycky dělo. Kdyby to tak nebylo, tak bych tam nebyla.“

V posledních letech ale Antalová objevila ještě jednu oblast, která jí začala být velmi blízká. Jsou jí šansony a mluvila o nich jako o nové životní kapitole. „Šansony jsou výtahem do mého srdce,“ usmívala se. Je to vlastně docela příznačné. Antalová se nikdy nesnažila být za každou cenu tam, kde ji diváci nejvíc znají. Když přišla televize, přijala ji. Když chtěla být především matkou, přizpůsobila práci rodině. A když se později objevila nová možnost v hudbě, pustila se i do ní.

Už krátce po nástupu Pojišťovny štěstí přitom tvrdila, že jí seriál život moc nezměnil. „Nijak zásadně myslím. Já jsem byla šťastná i před pojišťovnou a po pojišťovně jsem a doufám, že budu, akorát že vám to trošku vezme soukromí, jste taková známější osoba, ale nijak zásadně to do mého života nezasáhlo.“ A přesně tak její kariéra nakonec vypadala. Nestala se herečkou, která by po jednom obřím seriálovém úspěchu zůstala přilepená k televizní obrazovce.

Naopak. Vrátila se k divadlu, věnovala se rodině a postupně si vytvořila vlastní cestu. Dnes je stále herečkou, ale život si poskládala podle vlastních priorit. Možná právě proto dnes působí její kariéra trochu nenápadně.

Zdroje: autorský článek s využitím

https://slovacky.denik.cz/zpravy_region/rozhovor-antalova-ctenar-reporter-sustr-20081128.html

https://brno.rozhlas.cz/po-padesatce-se-mi-otevrela-nova-kapitola-sansony-jsou-vytahem-do-meho-srdce-9472876

https://www.idnes.cz/brno/zpravy/alena-antalova-herecka-vzpominky-cetnicke-humoresky.A260331_897291_brno-zpravy_krut

https://www.idnes.cz/brno/zpravy/alena-antalova-herecka-vzpominky-cetnicke-humoresky.A260331_897291_brno-zpravy_krut