Článek
Díky seriálu My všichni školou povinní znají Janu Janatovou (58), provdanou Havlatovou i diváci, kteří ho objevili až s odstupem let. Herečka ale tuhle kapitolu svého života dávno uzavřela, navíc bez velké nostalgie. K divadlu měla přitom blízko už od dětství. Vyrůstala v Benátkách nad Jizerou v rodině, kde bylo divadlo přirozenou součástí života, když například její pradědeček „dělal“ do loutkového divadla. Talent tak byl tak trochu „v rodině“. Janu ale víc než herectví přitahoval pohyb.
Skončila kvůli morálnímu nastavení
Tanec nakonec Janatová vystudovala na konzervatoři, kam odešla už v jedenácti letech do Prahy. Právě tam se k herectví dostala víceméně přirozeně. Když se konal konkurz na dětské role do seriálu My všichni školou povinní, zkusila štěstí a vyšla z toho jedna z hlavních postav, Jitka Povejšová. Citlivá, trochu rozmazlená dívka s hereckými ambicemi jí přinesla velkou pozornost i další nabídky. Objevila se pak například v seriálech Synové a dcery Jakuba skláře nebo Cirkus Humberto a vyzkoušela si i film.
Přesto se rozhodla, že tudy její cesta nepovede. Herecké prostředí jí podle vlastních slov nesedělo – a to nejen pracovně, ale hlavně lidsky. „Filmová branže mi nevyhovovala po morální stránce,“ přiznala. Zásadní roli v jejím rozhodování sehrály i osobní zkušenosti z té doby a vnitřní nastavení, které si drží dodnes.
Místo kamer se naplno vrátila k tanci. Působila ve skupině UNO a později i v baletu Hudebního divadla Karlín. Nabídky na větší herecké či muzikálové role sice přicházely, ale odmítala je. Nešlo o nedostatek příležitostí, spíš o jasnou představu, co v životě chce a co už ne.
Rodina žije v Posázaví
Důležitým momentem bylo rozhodnutí přidat se k Náboženské společnosti Svědků Jehovových. „Ano, je to tak. Jsou to docela vážné a osobní věci, nechci, aby to vyznělo nějak špatně,“ říkala. Tento její krok hodně lidí překvapil, není mnoho bývalých herců, kteří by se k této skupině přidali. Na druhou stranu, pokud to Janatové přineslo klid, tak je to jen její věc.
Každopádně její život se postupně začal víc rozvětvovat. Věnovala se trénování gymnastek a podílela se i na pohybové přípravě krasobruslaře Tomáše Vernera. Vedle toho stavěla zázemí pro rodinu, s manželem má tři děti, které dnes už dospěly.
Dnes žijí v Posázaví a její aktivity mají spíš komunitní a kreativní rozměr než ambice být „vidět“. Navrhovala svatební šaty, vedla taneční kurzy, pracovala s dětmi a stála i u vzniku školního muzikálového souboru. Později se zaměřila na wellbeing a pohyb, například formou vlastních projektů, které propojují tanec a práci s tělem.
Je stále velice aktivní
Vedle toho píše pohádky pro děti, z nichž některé se dočkaly i audio zpracování. Její přístup k životu dnes stojí hlavně na smysluplnosti a sdílení zkušeností. Zajímavé je, že zatímco české publikum její seriálovou Jitku často vnímalo kriticky, v Německu patřila k nejoblíbenějším postavám. Popularitu tam sdílela například s postavou učitele, kterou hrál Miroslav Vladyka.
Sama Janatová to brala spíš s nadhledem, podobně jako i zákulisní poznámky kolegů, kteří jí kdysi vyčítali přehrávání. Dnes už je to pro ni uzavřená kapitola. Ne ve smyslu zapomenutá, ale vyřešená. A právě to z ní dělá zajímavý protipól k těm, kteří se slávy drží za každou cenu.
Zdroje: kinotip2.cz, extra.cz, idnes.cz, vlasta.cz, svetzeny.cz
