Článek
Loni oslavila šedesátiny, tento věk by jí ale asi hádal jen málokdo. Eva Jeníčková vypadá stále skvěle. Vendulka Utěšitelka má ale za sebou pořádně rušné roky, mimo jiné jí šlo o život. Aby se pak po útoku pitbulů dala dohromady, utratila v podstatě veškeré své úspory za léčbu a skončila na mizině. Přesto trvalo téměř pět let, než se rány víceméně zahojily. Samozřejmě nejen na těle, ale i na duši.
V USA se v pohodě uživila
Už v patnácti letech si Eva Jeníčková zahrála v dobrodružném filmu Tři od moře. Poté přišly divácky nejatraktivnější role - Marika ve Snženkách a machrech a hlavně Vendulka Utěšitelka z Básníků. Zdálo se, že herecká kariéra Evy Jeníčkové bude stoupat strmě vzhůru a její hvězda se dotkne nebes. Že to s touto profesí myslí vážně znamenal i fakt, že vystudovala DAMU. Pak se vydala na studijní pobyt do USA, který si nakonec prodloužila a za velkou louží se nakonec definitivně usadila. Asi nikoho nepřekvapí, že se pokusila prosadit ve filmu.
Nutno říct, že na tom nebyla vůbec špatně. V divadle se jí dařilo, sem tam se povedla i role ve filmu či seriálu. Za zmínku určitě stojí snímek režiséra Miloše Formana Muž na Měsíci. Zkrátka se opět zdálo, že má velmi dobře našlápnuto a i když si asi nikdo nemyslel, že z ní bude hollywoodská celebrita, na průměrnou herečku to rozhodně bylo. Vystupovala pod jménem Ava Jansen.
Utekla od manžela
Jeníčková se zamilovala, jak se ale později ukázalo, nebyla to dobrá volba. I když je třeba poznamenat, že se přivdala do docela dobré rodiny. Minimálně „na papíře“ to tak vypadalo. Jejím chotěm se totiž stal herec a instruktor bojových umění Mark Mikita, synovec kanadského hokejisty slovenského původu Stana Mikita. Manželství však nebylo šťastné. V roce 2008 herečka od partnera utekla do Los Angeles a zakázala mu, aby za ní jezdil. „Já mám zásadní odpor vůči veškerému násilí, a to i slovnímu. A bohužel k tomu tady došlo,“ vysvětlovala tehdy své důvody.
Tvrdila, že její partner reagoval špatně na některé negativní věci, které se jim staly. Zároveň popřela, že by jí byl nevěrný. „Všem lidem se dějí hrozné věci, ale záleží na tom, jak je zpracujete a jak pokračujete dál. Ale to za vás nikdo nemůže udělat.“ Dodala, že místy to bylo dost „hustý“, na facky ale podle ní nedošlo. Verbální násilí pro ni ale bylo také neakceptovatelné. Manžele spolu předtím žili deset let v relativním klidu.
Zachránilo ji chodítko pro kosmonauty
Co ale v klidu rozhodně nebylo, byl útok psů na Jeníčkovou v roce 2018. Tehdy venčila svého psa v parku v Los Angeles, když je napadli dva pitbulové, kteří utekli svým pánům. Herečka chránila své zvíře, sama skončila s ošklivými zraněními. Nikdo jí nepomohl, domů se dostala prakticky po čtyřech. „Měla jsem čtyři úplně natržené svaly v pravé kyčli. Střední hýžďový sval, který je hlavním nositelem tělesné hmotnosti, byl zcela odtržen,“ uvedla. Postupem času se ale nabalovaly další a další potíže s tím související.
V nemocnici musela na náročnou operaci, následovalo dvanáct týdnů naprostého klidu. Pak se chodila znovu chodit. Malým zázrakem se pro ni v tomto ohledu stalo antigravitační chodítko, které vyvinula NASA k tréninkům pro pohyb v beztížném stavu a návraty kosmonautů z dlouhých pobytů na orbitě. Rehabilitace trvaly pět let, než se dala dohromady. Přišla o téměř všechny své úspory, skončila na dně. Její přátelé na ni pořádali finanční sbírky, do které mimochodem přispěli například i Marek Vašut či Václav Marhoul.
Ani druhé manželství nevyšlo
Když se všechno vrátilo víceméně do starých kolejí, vrátila se na nějakou dobu do České republiky. Čekalo ji totiž natáčení pokračování Sněženek a machrů, během kterého se poznala s Viktorem Taušem. Zamilovali se do sebe a vzali se v roce 2010. Veselku se jim přitom dařilo celý rok tajit. Ani toto manželství ale nevyšlo. Když Jeníčková zjistila, že se její partner líbila s herečkou Klárou Melíškovou, byl idylce konec.
V roce 2018 se Jeníčková objevila třeba po boku Davida Matáska v seriálu Polda, její kariéra už se ale nikdy nenastartovala tak, jak tomu bylo po Básnících. Jí to ale až tak nevadí, žije si docela spokojeně. A hlavně může chodit, v což už před pár lety přestávala doufat.
