Článek
Někdy se věci v životě poskládají způsobem, který by člověk nevymyslel ani v románu. Spisovatel Michal Viewegh (63) měl štěstí, že právě něco takového se přihodilo i jemu. Když po začátku války na Ukrajině nabídl střechu nad hlavou uprchlici s dítětem, netušil, že mu tahle situace nakonec přinese i nový partnerský vztah.
Zjistil, že je to krásná ženská
Do jeho domu na Sázavě se tehdy nastěhovala pohledná Olena se synem Sašou. Zpočátku šlo čistě o praktickou pomoc, společné bydlení mělo pomoci překlenout složité období, které rodina po útěku z války prožívala. Vztahy mezi nimi byly korektní a spíše zdvořilé. Postupem času se ale začalo měnit i to, jak spisovatel svou spolubydlící vnímal. „Jednou jsem Olenu vezl s jejím malým Sašou v Sázavě k lékaři a snad poprvé ji spatřil nikoli v neforemném domáckém teplákovém úboru, ale v džínách s dnes moderními dírami a v přiléhavém tričku s jakousi výšivkou. Uvědomil jsem si, že ubytovávám krásnou ženskou,“ vzpomínal spisovatel.
Ani potom ale jejich vztah nepřeskočil rovnou do romantické roviny. Několik měsíců fungovali opravdu jen jako spolubydlící, kteří se postupně poznávají. Když ji například zval na oběd, přizval i další členy rodiny, třeba její příbuzné nebo své blízké. Teprve postupně se mezi nimi vytvořila důvěra, která otevřela prostor i pro něco víc než přátelství.
Domácnost, která znovu ožila
Spisovatel dnes s nadsázkou říká, že příchod nové partnerky změnil atmosféru jeho domu víc, než by čekal. V posledních letech totiž žil spíše samotářsky. „Kytiček v domě i na zahradě přibylo, prachu naopak ubylo. Podlaha se nově leskne a povlečení polštářů i peřin voní levandulovou aviváží,“ usmíval se. Olena navíc podle něj dobře zapadla i do širší rodiny. Viewegh má tři dospělé dcery z předchozího manželství a právě jejich reakce pro něj byla důležitá. Všechny tři si jeho novou partnerku rychle oblíbily.
Možná i proto dnes spisovatel mluví o osudu, přestože sám sebe dlouho považoval spíš za racionálního člověka než romantika. Po sérii náročných životních zkušeností totiž přichází období, které popisuje jako novou kapitolu.
V roce 2012 bojoval o život po prasknutí aorty. Šlo o kritický stav, při kterém rozhodují minuty, a lékaři tehdy museli zasáhnout okamžitě. I když operace dopadla úspěšně, návrat do běžného života nebyl jednoduchý. Následovalo dlouhé období rekonvalescence i psychických propadů.
Nechoval se hezky
Krátce poté se navíc rozpadlo jeho manželství, což náročnou situaci ještě prohloubilo. Nikdy ze sebe ale nedělal chudáčka. „Kromě toho, že jsem nebyl stoprocentně věrný, jsem se ale choval hezky ke všem přátelům a rodině. Ačkoliv to může znít paradoxně, jsem rodinný typ,“ přiznával bez okolků. Když se o někom řekne, že je z něj jiný člověk, často to zní jako klišé. V případě Viewegha to ale sedí.
A právě díky vztahu s Olenou má dnes pocit, že se jeho život po dlouhé době znovu nadechl. Někdy zkrátka stačí jeden dobrý skutek a příběh, který by se vyjímal i v románu, se napíše v podstatě sám.
Zdroje: denik.cz, cnn.iprima.cz, lifee.cz, idnes.cz, kafe.cz
