Článek
Zní to možná divně, ale rodina Františka Mrázka byla v podstatě normální. Synáček se však „povedl“ natolik, že své první nelegální kšefty začal organizoval už ta hluboké totality. jako vekslák byl poměrně úspěšný, obchodoval prakticky se vším, co mu přišlo pod ruku a co tehdejší doba nabízela. Ať už šlo o hodinky, elektronika či bony. Ovšem ještě předtím také z masovými konzervami, což byla doména jeho rodiny. Nutno říct, že tato činnost byla zcela legální.
Mrázek se chopil příležitostí
Masové konzervy tak jednoho dne osudově spojily v té době ještě náctiletého Františka Mrázka a jednoho z nejobávanějších mužů tehdejšího Československa - romského mafiána Antonína Bělu. „Tonda byl jednou v hospodě a nějaký kluk tam prodával konzervy, Tonda měl strašně rád šikovný lidi. Kluk říkal, že konzervy jsou domácí, a prodal je všechny. Ten kluk byl Franta. On si ho oblíbil, vždycky ho dával svým synům za příklad. To je kluk, ten chce makat,“ vysvětlovala Bělova manželka Marie, kterou v podcastu Hlasy zločinu citoval novinář novinář Jakub Kvasnička. Tuto verzi ostatně potvrdil i ředitel policejního muzea Radek Galaš v dokumentu Polosvět světských.
Bylo rozhodnuto - Mrázek se stane gangsterovým učněm. Budoucí postrach začal prodávat videa a další věci. Byl opravdu dobrý, takže velmi rychle stoupal ve zločinecké hierarchii. Když pak „udeřila“ v roce 1989 revoluce, po boku Běly stál sebevědomý mladík s řadou zkušeností. A Mrázek začala pracovat na plné obrátky, chopil se příležitostí, které divoké devadesátky nabízely. Své malé jmění, které získal vekslování se vším možným, začal rozšiřovat neuvěřitelnou rychlostí. Brzy mu došlo, co je třeba k tomu, aby se z něj stal opravdový boháč.
Stal se z něj boháč a mocný muž
Povedlo se mu získat stamilionové bankovní úvěry za podmínek, které dnes působí až směšně. Mrázek například bance jako protihodnotu úvěru na 200 milionů korun zastavil polorozpadlou nefunkční sklárnu na severu Čech. Její reálná hodnota byla kolem 300 tisíc. Budovy se pak s lehkým srdcem pro 200 milionů vzdal. A takových troků měl samozřejmě v záloze hodně. Další jeho „specialitou“ bylo vyvádění peněz z různých firem, společnosti s dluhy pak přepsal na tzv. bílé koně. Zkrátka brzy se z něj stal jeden z nejbohatších lidí v republice. A také nejmocnějších, za což zase mohla jeho přičinlivost v oboru, který by se dal nazvat sbíráním informací.
Kmotr František Mrázek na oslavě podniku Setuza, který se konal v červenci roku 2002 v Karlových Varech
Povídalo se, že Mrázek má kompromitující materiály, tedy „špínu“ prakticky na kohokoli. Na politiky, policisty a další lidi, které ke své činnosti potřeboval. Jeho archiv se však nikdy nenašel. „Pokud to někdo má, bude to rozhodně sloužit k vydírání spousty zajímavých a vlivných osob včetně politiků,“ okomentoval to bývalý detektiv protikorupční policie Karel Tichý s tím, že je přesvědčený o tom, že archiv existuje. Snad kvůli těmto spisům se Mrázka nikdo neodvážil konfrontovat s jeho zločiny. Policie ho podezírala z řady trestných činů, včetně objednání nejedné vraždy. Nikdy ale nebyl z ničeho usvědčen. A v té době se začaly trhat i jeho vazby s Antonínem Bělou. Žák zkrátka předčil svého učitele, což se jasně ukazoval třeba v tom, že Běla a jeho kumpáni dělali špinavou práci pro Mrázkovy legální firmy.
Neměl šanci na přežití
Cesty Mrázka a Běly se definitivně rozešli, samozřejmě za tím stály peníze. „Pamatuju si, když nám pan Mrázek nosil miliony svázané těmi páskami z banky,“ vyprávěl z vězení Bělův syn Jaroslav. Mrázek chtěl víc a mohl si to dovolit. Byl už jasná jednička, byl kmotr. Pokud jde o Antonína Bělu, jeho vražda nebyla nikdy objasněna. Povídalo se však, že si ji objednal právě Mrázek. Buď jak buď, najatí muži ho doslova provrtali kulkami přímo před jeho domem. Mrázek, který se jen tak mimochodem v roce 1987 stal agentem kriminální policie s krycím jménem Vedral, tak přišel o jednoho z největších konkurentů.
Nicméně je jasné, že ležel v žaludku mnoha lidem. Mrázka se někdo pokusil zabít už v roce 2002. Vracel se z kanceláře, když mu cestu zablokovalo auto, ze kterého někdo vystřelil. Kulka ho jen škrábla na uchu, od té doby jezdil jen v opancéřované limuzíně. Nebylo mu to však nic platné. 25. ledna 2006 se ještě podíval na večerní zprávy, pár minut po osmé vyšel na parkoviště. Padl výstřel, podnikatel se sesunul k zemi.
Podle všeho ho zastřelil nájemný vrah, kulka v jeho těle byla speciálně upravená tak, aby způsobila co největší škodu. Kmotr neměl šanci přežít. Povídalo se, že byl zastřelen kvůli zákulisním tahanicím o ústeckou potravinářskou firmu Setuza, o jejíž koupi měl zájem třeba i Andrej Babiš.
Zdroje: idnes.cz, blesk.cz, expres.cz, ctidoma.cz, g.cz, ahaonline.cz, zpravy.aktualne.cz
