Článek
Když se mluví o platech za minulého režimu, často zaznívá, že si byli všichni tak nějak rovni. V kulturním světě to ale neplatilo ani náhodou. Herci a zpěváci sice podléhali státním tabulkám, jenže popularita, počet natáčecích dnů nebo zahraniční angažmá dokázaly výsledné příjmy vyšroubovat do překvapivých výšin. Systém fungoval poměrně složitě. Umělci byli rozděleni do kategorií podle vzdělání, zkušeností i společenského významu. Národní umělci mohli za natáčecí den inkasovat až kolem 1 300 Kčs, zasloužilí umělci zhruba o pět set korun méně. Méně známí herci se často pohybovali kolem čtyř set korun za den, přičemž za práci v exteriérech náležel ještě příplatek.
Menšík na špici, Sovák i Marvan také dobrý
Dnes je Vladimír Menšík považován za jednu z největších hereckých legend. V době natáčení seriálu Hříšní lidé města pražského dostával za natáčecí den kolem 300 Kčs, což byla na tehdejší poměry velmi slušná částka. Průměrná mzda totiž nepřesahovala 1 500 korun měsíčně. Ještě zajímavější jsou údaje ze seriálu Chalupáři. Menšík si za celé natáčení přišel na zhruba 108 tisíc korun, čímž patřil k nejlépe placeným hercům projektu. Pro srovnání, hlavní hvězdy Jiří Sovák a Josef Kemr inkasovaly kolem 70 tisíc korun.
K největším hvězdám padesátých let patřil i Jaroslav Marvan. Za film Anděl na horách získal honorář 45 600 Kčs, což představovalo téměř čtyřicetinásobek tehdejší průměrné měsíční mzdy. Velmi dobře si vedl také Jiří Sovák. Za komedii Marečku, podejte mi pero! obdržel přibližně 40 tisíc korun. Na svou dobu šlo o mimořádnou částku, která odpovídala více než ročnímu platu běžného zaměstnance.
Také Jaroslav Marvan si přišel na slušné peníze
Zajímavý je i případ režisérů. Jiří Menzel dostal za oscarové Ostře sledované vlaky 27 tisíc korun, zatímco Václav Vorlíček za pohádku Tři oříšky pro Popelku inkasoval 40 tisíc korun. Tehdy šlo o sumu, za kterou bylo možné pořídit menší rodinný dům.
Nahota za příplatek
Ne každá slavná role však přinesla pohádkové peníze. „Na den to dělalo 140 korun, dohromady za hlavní roli jsem dostala asi 5 000 korun. A to mi ještě Miloš za nahou scénu prosadil příplatek 500 korun,“ vzpomínala Hana Brejchová na hlavní roli ve filmu Lásky jedné plavovlásky. Podobně překvapivě nízký honorář dostala Naďa Urbánková za oscarový snímek Ostře sledované vlaky. Za svou roli inkasovala jen několik stovek korun. Naopak představitel hlavní role Václav Neckář si díky velkému počtu natáčecích dnů odnesl asi 9 000 Kčs.
Ani pozdější televizní hvězdy nebyly vždy placeny závratně. Jana Šulcová za dnes kultovní komedii S tebou mě baví svět získala 13 800 Kčs. Gabriela Vránová za roli v seriálu Chalupáři obdržela přibližně 12 tisíc korun a rodina za část honoráře vyrazila k moři.
Z dnešního pohledu působí úsměvně, že i tehdejší produkce řešily speciální příplatky za odhalené scény. Jaroslava Obermaierová například za nahou scénu ve filmu Souhvězdí Panny dostala 400 Kčs, zatímco běžný natáčecí den jí vynesl jen kolem 80 korun. Jiří Krampol si zahrál v seriálu Třicet případů majora Zemana, ale na natáčení nevzpomínal z finančního hlediska nijak nadšeně. „Honorář byl směšný. To jsme měli myslím asi 280 nebo 320 korun za filmovací den,“ vysvětloval.
Karel Gott vydělával v jiné dimenzi
Zatímco většina herců řešila stovky korun za natáčecí den, Karel Gott fungoval v úplně jiném ekonomickém vesmíru. V Československu si za koncert mohl přijít na desítky tisíc korun, ale skutečné peníze vydělával v zahraničí. Při vystoupeních v tehdejším Západním Německu se honoráře pohybovaly kolem 15 tisíc marek za koncert. V přepočtu na tehdejší československé poměry šlo o částky přesahující 100 tisíc korun.
Karel Gott měl to štěstí, že zabezpečil sebe i rodinu
Právě zahraniční angažmá, prodej desek a koncertní šňůry udělaly z Gotta jednu z finančně nejúspěšnějších osobností československé kultury. Podobně profitovali i další populární zpěváci. „Oni dost často mohli jezdit hrát do ciziny, na východ. Největší terno to bylo v tehdejším Sovětském svazu. Tam se tlačili všichni. Honoráře se převáděly na bony, kde byl neuvěřitelný kurz. Velmi výhodné pro ně byly také koncerty v NDR, protože tam si vydělané peníze vyměňovali v Tuzexu,“ uvedl herec Jan Kuželka, který tehdejší poměry dobře znal.
Bohdalová a Jirásková jako rekordmanky
Ačkoli největší čísla přišla až po roce 1989, stojí za zmínku i jeden televizní rekord. Při natáčení seriálu Pojišťovna štěstí si Jiřina Bohdalová a Jiřina Jirásková údajně vyjednaly honorář 25 tisíc korun za natáčecí den. Na české poměry šlo o mimořádnou částku, kterou tehdy překonával jen málokdo.
Právě to ukazuje, že v českém showbyznysu vždy platilo jednoduché pravidlo: tabulky jsou jedna věc, ale jméno, které přitáhne diváky, má svou cenu. Ať už šlo o Menšíka, Sováka, Gotta nebo Bohdalovou.
Zdroje: autorský článek s využitím
