Článek
Na počátku 19. století zachvátila Evropu vlna nadšení pro zámořské investice. Španělské kolonie v Latinské Americe bojovaly za nezávislost, vznikaly nové státy a britští investoři hledali příležitosti, na kterých by mohli vydělat jmění. Této atmosféry dokonale využil skotský dobrodruh Gregor MacGregor. Zatímco jiní prodávali akcie nebo půdu, on se rozhodl nabídnout něco mnohem většího – celý stát.
Vypadal jako člověk z nejvyšších kruhů
Jeho podvod je dodnes považován za jednu z nejodvážnějších finančních mystifikací v moderních dějinách. Nešlo totiž jen o oklamání několika investorů. MacGregor dokázal přesvědčit stovky mužů, žen i dětí, aby prodali svůj majetek, opustili Británii a vydali se do země, která na mapě existovala pouze díky jeho fantazii.
MacGregor přitom nepůsobil jako obyčejný podvodník. Narodil se roku 1786 ve Skotsku a sloužil v britské armádě. Později odešel do Jižní Ameriky, kde se zapojil do válek za nezávislost proti Španělsku. Bojoval po boku známých revolucionářů a díky vojenským úspěchům si vybudoval pověst odvážného důstojníka. Nosil honosné uniformy, vystupoval sebejistě a uměl působit dojmem člověka, který má přístup k nejvyšším kruhům. Důvěryhodnost byla jeho nejsilnější zbraní.
Během pobytu na Moskytím pobřeží ve Střední Americe získal od místního vládce listinu opravňující jej k hospodaření na části území. Dokument měl omezený význam, MacGregor z něj ale vytvořil základ obrovského příběhu. Začal tvrdit, že je zákonným vládcem nového nezávislého státu jménem Poyais. Nestačilo mu přitom pouze oznámit, že taková země existuje. Vytvořil celý její svět.
Dokonalé promyšlený zločin
Nechal vypracovat mapy zobrazující města, řeky i silnice. Vydal podrobného průvodce popisujícího přírodní bohatství, úrodnou půdu a příznivé podnebí. Tvrdil, že hlavní město St. Joseph nabízí široké bulváry, reprezentativní vládní budovy, banku, divadlo i přístav připravený přijímat lodě z Evropy. Potenciálním osadníkům sliboval, že je čekají úrodná pole, výnosné plantáže i bohatá naleziště dřeva a dalších surovin. Působilo to mimořádně přesvědčivě.
MacGregor totiž myslel na každý detail. Nechal vytisknout státní dluhopisy, bankovky, erb, úřední dokumenty i certifikáty potvrzující vlastnictví pozemků. V Británii zřídil kanceláře, kde bylo možné zakoupit půdu nebo investovat do rozvoje nového státu. Dokonce jmenoval budoucí úředníky a prodával prestižní funkce v administrativě země, která nikdy neexistovala.
Jeho největším triumfem ale nebylo získání peněz od investorů. Přesvědčiltotiž obyčejné lidi, že právě oni mohou být zakladateli nové prosperující společnosti. Řemeslníci, lékaři, zemědělci i obchodníci prodávali své domy, rozvazovali pracovní smlouvy a loučili se s příbuznými. Věřili, že je čeká nový začátek v tropickém ráji.
Místo ráje přišel šok
První lodě vypluly v roce 1822. Na jejich palubách cestovalo několik stovek kolonistů. Měli s sebou stavební nářadí, zásoby i vybavení potřebné k založení nového života. Mnozí investovali veškeré celoživotní úspory. Někteří si dokonce půjčili peníze, protože věřili, že v Poyais během několika let zbohatnou. Po týdnech na moři však přišlo šokující vystřízlivění.
Tam, kde mělo stát hlavní město St. Joseph, byla pouze neprostupná tropická džungle. Neexistoval přístav, vládní budovy ani připravené domy. Chyběly sklady potravin, nemocnice, silnice i jakákoli státní správa. Kolonisté zjistili, že byli vysazeni v divočině, která nebyla připravena na osídlení.
Katastrofa, který ho kupodivu nezlikvidovala
Následovala katastrofa, protože lidé začali trpět nedostatkem potravin i pitné vody. Tropické klima, malárie, žlutá zimnice a další nemoci se rychle šířily mezi vyčerpanými osadníky. Bez léků, lékařské péče a dostatečných zásob umíraly celé rodiny. Než dorazila pomoc z Britského Hondurasu, zemřely přibližně dvě třetiny kolonistů. Přeživší se po návratu do Británie stali živým důkazem gigantického podvodu.
Zdálo by se, že tím MacGregorova kariéra skončila. Jenže právě zde jeho příběh nabývá téměř neuvěřitelných rozměrů. Namísto útěku do ústraní se pokusil celý projekt rozjet znovu. Přesunul se do Francie, kde opět prodával dluhopisy neexistující země. I když byl zatčen, soudci nakonec nenašli dostatek důkazů k jeho odsouzení. MacGregor navíc dál využíval skutečnosti, že komunikace byla pomalá a informace se Evropou šířily celé měsíce. Mnoho lidí jednoduše netušilo, co se s prvními kolonisty stalo.
Jak je možné, že mu lidé uvěřili?
Na podvodu získal obrovské bohatství. Přesnou částku historici neznají, protože se nedochovaly úplné účetní záznamy a peníze přicházely z různých zdrojů – z prodeje pozemků, státních dluhopisů i dalších investic. Jisté ale je, že šlo o sumu, která by po přepočtu na dnešní hodnotu odpovídala mnoha milionům korun, pravděpodobně i více. Přesná výše jeho zisku zůstává jednou z nezodpovězených otázek celého případu.
Ještě zajímavější je však otázka, proč mu lidé uvěřili, protože MacGregor nepodvedl hlupáky. Mnozí investoři byli vzdělaní obchodníci, právníci nebo zkušení podnikatelé. Jenže tehdejší Evropa zažívala doslova investiční horečku. Jihoamerické státy získávaly nezávislost, obchodní společnosti vznikaly jedna za druhou a lidé věřili, že zámoří nabízí téměř neomezené možnosti.
MacGregor navíc nepůsobil jako člověk, který něco prodává. Vystupoval jako státník. Měl pečetě, dokumenty, uniformy i zdánlivě věrohodné doporučující dopisy. V době bez internetu, satelitních snímků a rychlé mezinárodní komunikace bylo mimořádně obtížné ověřit, zda jsou jeho tvrzení pravdivá.
Stačí vytvořit příběh a dodat mu důvěryhodnost
Jeho podvod tak nebyl postaven pouze na lži. Byl postaven na důvěře, autoritě a lidské touze po lepším životě. Případ Poyais dnes bývá připomínán při diskusích o finančních bublinách, podvodných investicích i internetových kryptoměnových schématech. Mechanismus se za dvě stě let příliš nezměnil. Stačí vytvořit přesvědčivý příběh, dodat mu zdání důvěryhodnosti a přesvědčit lidi, že právě oni objevili jedinečnou příležitost, kterou ostatní teprve uvidí.
Gregor MacGregor zemřel roku 1845 ve Venezuele. Ironií osudu tam byl uznáván jako veterán bojů za nezávislost a dočkal se státního pohřbu. Ve Velké Británii však zůstalo jeho jméno navždy spojeno s mužem, který dokázal prodat stát, jenž nikdy neexistoval.
Časová osa života a smrti Gregora MacGregora
- 1786 – Gregor MacGregor se narodil ve Skotsku.
- 1812–1817 – Bojuje v jihoamerických válkách za nezávislost a získává renomé vojenského velitele.
- 1820 – Navštěvuje Moskytí pobřeží a získává listinu od místního vládce.
- 1821 – Oznamuje vznik státu Poyais a začíná prodávat pozemky i státní dluhopisy.
- 1822 – Z Británie vyplouvají první lodě s kolonisty.
- 1823 – Přeživší jsou zachráněni a podvod se dostává na veřejnost.
- 1825–1826 – MacGregor se pokouší stejný projekt zopakovat ve Francii.
- 1830. léta – Jeho vliv postupně slábne a projekt definitivně zaniká.
- 1845 – Umírá ve Venezuele.
Zdroje: autorský článek s využitím
