Článek
Kde jsou ženský, tam je Čenský…Tuto větu o budoucím herci řekl už na škole jeho spolužák. A čas ukázal, že to bylo jako když zadek sedne na hrnec. Prostě dokonale přesné. Vždyť sám Jan Čenský přiznává, že tato vtipná hláška mu tehdy lezla na nervy, ale v dospělosti si uvědomil, že to tak vlastně je. Nejenže občas podlehne své slabosti pro něžné pohlaví, ale jako moderátor se několikrát ujal role šaramantního průvodce soutěžemi Miss.
Románek s květinářkou
Na druhou stranu je už desítky let šťastně ženatý s paní Danou, která pracuje na stomatologické klinice a která má podle hercových slov lví podíl na tom, že jejich manželství vydrželo. A neměla to vždycky zrovna jednoduché, protože musela projevit velké pochopení a toleranci. Dokázala svému muži odpustit i občasné hříchy, kterých se dopustil. Nikdy se ostatně netajil tím, že ženy jsou zkrátka jeho slabost a krásnou dámu nepřehlédne ani na ulici, když ho doprovází manželka. Ta svému drahému dokonce odpustila i nevěru.
Odhalení románku, který měl herec s majitelkou jednoho zlínského květinářství, bylo zkouškou vztahu. „Hodně to bolí. Bude trvat dlouho, než nalezneme zase vzájemnou důvěru. Naše manželství stálo doposud na pevných základech, nezbývá mi než doufat, že se je podaří udržet,“ říkala tehdy paní Dana. Ustáli to, což možná příliš lidí nečekalo. Navíc není žádným tajemstvím, že se Čenský často dostával do řečí, že má něco s tou či onou ženou. Například byl zákulisními drby spojován s někdejší lyžařkou Kateřinou Neumannovou. A jednoduché pro paní Danu nebylo ani to, když Čenskému občas zavolala některá z „missek“, které se z ním znaly ze soutěží, které moderoval, a když zrovna projížděly Prahou, chtěly se s ním aspoň na chvíli znovu potkat.
Jan Čenský a jeho pohledná manželka
Manželce je hodně vděčný
Jan Čenský si je ovšem dobře toho, jaký poklad ve své ženě má. „Moji rodiče loni oslavili 65 let v manželství, což je kamenná svatba, takže já mám co dohánět. Poděkování patří hlavně mé manželce, protože ona má na tom velkou zásluhu, že jsme spolu prožili třicet pět let,“ uvedl před časem. Podle něj je správný recept na dlouhý vztah koktejl namíchaný z tolerance, dobrého rodinného zázemí a skvělé manželčiny kuchyně.
Není bez zajímavosti, že když se Čenský se svou budoucí manželkou potkal, tak ona o něj vlastně vůbec nestála. Sice se do ní hned zakoukal, jenže kamarádky ji varovaly, že by si na něj měla dávat pozor. Dokonce mu prý jedna rovnou jedna řekla, že na ni nemá. „A to jsem nemohl nechat být, sebral jsem odvahu a šel se jí dvořit,“ vzpomíná herec s úsměvem. Nakonec ani ona neodolala jeho šarmu, v roce 1989 se vzali a narodil se jim syn Matyáš.
Svatbu si ovšem moc neužili, protože herec měl v den svatby večer představení. „Takže po obřadu jsme si dali oběd a já pak na několik hodin odběhl pryč.“ A když se vrátil „after party“ už byla v plném proudu a leckdo z kamarádů ho ani nepoznával. Kvůli práci pak občas nestihl i některé důležité okamžiky v životě jejich syna, třeba maturitní ples nebo promoci. Jejich vztah to ale nijak nepoznamenalo a Matyáš, který je profesionálním fotografem, občas tatínka rád doprovodí na nějakou společenskou akci.
Andrlovou nedostal
Mimochodem, odvahy na to, aby oslovoval ženy, měl Čenský dost, jak ostatně sám přiznal v případě své manželky. Ovšem ne vždycky mu to vyšlo. Když studoval konzervatoř, tak do vyššího ročníku chodila Ivana Andrlová, kterou Čenský platonicky miloval. Ale měl smůlu, protože ona měla v té době slabost pro starší muzikanty.
Nicméně to mezi nimi skvěle fungovalo na place, takže když natočili úspěšnou televizní inscenaci Příliš mladí na lásku, hned dostali nabídku na televizní pohádku Princové jsou na draka. Nejspíš ani producenti nečekali, s jakým úspěchem se u diváků setká, protože i na svou dobu se natáčela v jednoduchých kulisách ve studiu. Ale Čenský i Andrlová si získali divácká srdce a písničky z dílny Svěrák a Uhlíř, si lidé zpívají dodnes, desítky let poté, kdy měla pohádka v televizi premiéru.
