Článek
Když Petr Schulhoff připravoval komedii Hodíme se k sobě, miláčku…?, rozhodl se pro odvážný tah. Do hlavních rolí obsadil Janu Brejchovou a Vlastimila Brodského, kteří byli nejen jedním z nejslavnějších hereckých párů své doby, ale zároveň prožívali hlubokou manželskou krizi. To, co diváci sledovali na plátně, tak mělo velmi blízko k realitě.
Schulhoff později vysvětloval, že jeho film nebyl útokem na moderní technologie ani vědu. Spíš chtěl s nadsázkou ukázat, že žádný počítač nedokáže nahradit čas, který by si lidé měli věnovat navzájem. „Tímto filmem nijak nenapadám rozvoj techniky, ale spíše lidskou pohodlnost. Láska je hodnota, která stojí za to, aby se jí věnovalo dost času,“ uvedl režisér.
Skutečné emoce se promítly i do filmu
Brejchová s Brodským byli v době natáčení manželé už téměř deset let. Jejich vztah ale procházel složitým obdobím a mezi kolegy se mluvilo o tom, že si od sebe drželi odstup i mimo kamery. Proto dnes mnozí považují jejich společné scény za mimořádně přesvědčivé. Filmový příběh o dvojici, která začne pochybovat, zda se k sobě vůbec hodí, získal díky skutečným emocím nečekanou hloubku. Jejich manželství se nakonec skutečně rozpadlo a o několik let později následoval rozvod. Přesto oba patří mezi nejvýraznější herecké osobnosti české kinematografie a jejich společný výkon ve filmu dodnes patří k tomu nejlepšímu, co spolu natočili.
Vlastimil Brodský dlouho bojoval s depresemi
Zajímavé je, že ani druhá dvojice nepůsobila mimo natáčení příliš sehraně. Iva Janžurová a František Peterka spolu podle hercových vzpomínek téměř nekomunikovali. „Nikdy jsme o sobě nic nevěděli,“ tvrdil. Když čekali na další záběr, každý se věnoval svému, Janžurová často pletla, Peterka si četl. Přesto na plátně vytvořili natolik přesvědčivou dvojici, že je Schulhoff obsadil jako manžele ještě do komedií Zítra to roztočíme, drahoušku…! a Co je doma, to se počítá, pánové….
Spor s Menšíkem změnil podobu filmu
Méně známou kapitolou natáčení je konflikt mezi režisérem a Vladimírem Menšíkem. Schulhoff trval na přesném dodržování scénáře, zatímco Menšík byl proslulý improvizací. Jejich rozdílný přístup vedl ke sporům a výsledkem bylo, že Menšíkova role instalatéra Vencla zůstala menší, než se původně plánovalo. Po dokončení filmu už spolu oba nikdy nespolupracovali.
Dnes působí zápletka úsměvně, ale v polovině sedmdesátých let šlo o velmi originální myšlenku. Manželský pár se obrátí na kybernetický ústav, aby pomocí počítače zjistil, zda je jejich vztah perspektivní a kdo by pro ně byl ideálním partnerem. V době, kdy byly počítače pro většinu lidí téměř sci-fi, šlo o neobvyklé spojení romantické komedie s tehdy moderní představou o možnostech techniky.
Natáčelo se převážně v Praze, například na Malé Straně, Starém Městě nebo v Braníku. Divadelní scény vznikaly v Hudebním divadle Karlín a část exteriérů se natáčela také na zámku v Libochovicích. Do kin pak na film přišlo přibližně 850 tisíc diváků, což z něj udělalo jeden z nejúspěšnějších domácích titulů své doby.
Jana Brejchová patřila k našim nejkrásnějším herečkám
Druhého dílu se diváci nikdy nedočkali
Úspěch filmu vedl Petra Schulhoffa k úvahám o pokračování. Na scénáři skutečně začal pracovat, jeho plány ale přerušily vážné zdravotní problémy. Režisér později dobrovolně ukončil svůj život a projekt už nikdy nevznikl. O to víc dnes Hodíme se k sobě, miláčku…? připomíná nejen výbornou komedii, ale také jeden z vrcholů Schulhoffovy tvorby.
Padesát let po premiéře film stále funguje. Nejen díky chytrému humoru a skvělému obsazení, ale také proto, že otázka, jestli lze lásku změřit nebo vypočítat, zůstává stejně aktuální jako v době jeho vzniku.
Zdroje: autorský článek s využitím
