Článek
Herectví je pro Evu Leinweberovou (53) pořád tou nejkrásnější profesí, jakou si umí představit. Neřeší, jestli hraje sympatickou hrdinku, nebo „protivnou učitelku“, důležitější je pro ni energie publika a okamžik, kdy se sál rozesměje. Právě to ji dobíjí víc než jakékoli uznání. „V pubertě jsem byla sama sobě největší překážkou. Svoje trápení jsem vložila do divadla,“ vzpomínala na své začátky.
Ekonomické vzdělání si jen „odseděla“
Diváci si ji pamatují už z filmu Účastníci zájezdu, ale její komediální timing se naplno rozvinul hlavně v seriálech. Blízká jí byla i role v Osadě mimo jiné proto, že prostředí dobře zná z dětství. A taky proto, že si na place rozuměla s kolegou Igorem Barešem (56), kterého popisuje jako spolehlivého profesionála i fajn parťáka.
Dnes září v seriálu Ulice v roli zvědavé bábinky Jiřiny z rodiny Hruškových. Její role se ale se sympatiemi diváků příliš nesetkala. „Už jsem dostala teď dvakrát, nebo třikrát, když jsem vlezla do krámu, sifon, takový hodně velký od prodavaček, takže už druhý týden nechodím nakupovat. Prý ‚to bylo blbý, ta vaše role, to jste dostala blbou roli a celá ta rodina, to je taky špatný‘,“ přiznala herečka.
Původně přitom měla namířeno úplně k jiné profesi. Na přání otce vystudovala ekonomku, jenže svět čísel jí nic neříkal. „Já už na škole věděla, že jsem tam úplně špatně, ekonomii jsem sice dodělala, ale myšlenkami jsem byla úplně někde jinde,“ tvrdila. Dodnes s nadsázkou tvrdí, že herec potřebuje hlavně sčítat a odčítat, což ona zvládá. Pandemie koronaviru jí ale připomněla realitu: když pomáhala dceři Doře (16) s matematikou, musela si sama znovu osvojit dělení. Nakonec je ráda, že dala na vlastní intuici, a ne na očekávání okolí. Bez hraní by se prý cítila neúplná.
Rozvod a péče o nemocnu maminku
Zvenku působí vyrovnaně, ale její život měl i náročnější kapitoly. Po rozvodu s Ondřejem Nosálkem (44) se toho pro ni hodně změnilo. „Asi jsem to ve svém životě nějak propásla, ale vždycky jsem měla blíž k mladším ročníkům. A to teď nemluvím jenom o partnerských vztazích, ale třeba i na divadle ke kolegům a kolegyním. Mám takový dojem, že ta moje generace je někde nějak schovaná. A asi si s nimi tolik nerozumím. Já si připadám pořád na třicet pět, takže jsou to oproti mně najednou starý lidi,“ zamýšlela se.
Zůstala sama na výchovu dcery a zároveň se rozhodla postarat o vážně nemocnou maminku. Chtěla jí vrátit péči, kterou sama dostala. Bylo to období, které ji pohltilo víc, než čekala. Práce, péče o rodinu a minimum prostoru pro vlastní život. „Rozhodla jsem se, že svou mámu po operaci zlomeného krčku a několika mrtvicích postavím na nohy. Je to situace, do které se jednou dostane každý - tedy že se bude muset postarat o své rodiče a o jejich „dožití“. Mě to tehdy téměř stálo zdraví, ale myslím, že jsem to zvládla se ctí,“ vysvětlovala.
Až zpětně si uvědomila, že několik let fungovala v jakési izolaci. „Je zvláštní, jak psychika nepracuje „teď a tady“. Jede jakoby na dluh. My něco vydržíme a ono se to po nějaké době objeví. A tohle mi dalo zabrat.“ S bývalým manželem dnes vycházejí dobře, ale vztah jako takový to nepřežil.
Pletli si ji s Tomicovou, dcera chce jiné jméno
Zkušenost ji naučila nepřetěžovat se a myslet i na sebe. Dnes si víc hlídá rovnováhu mezi prací, rodinou a odpočinkem. Herectví ji pořád naplňuje, naposledy se objevila třeba v seriálu Milionáři nebo ve filmu Moře na dvoře. A samozřejmě v již zmíněném nekonečném seriálu Ulice.
Domov bere jako zázemí, kde se dobíjí, kromě dcery do něj patří i bývalý partner a početná zvířecí sestava. Paradoxně ani její výrazné příjmení ji před zmatky nechrání. Lidé ho často komolí nebo si ji pletou s kolegyní Evou Leimbergerovou. Když dřív používala příjmení Nosálková, nebylo to o nic lepší. „Pletli si nás s Pavlou Tomicovou a teď už si nás asi zase budou plést. Dřív jsme byly stejně tlustý, teď jsme stejně hubený,“ smála se.
A trochu zmatek panuje i doma, protože dcera Dora experimentuje se jménem a hledá si vlastní identitu. Chtěla se jmenovat Ashley, pak zvažovala jméno Meda. Leinweberová to bere s nadhledem. Nic jiného jí také nezbývá.
Zdroje: dvojka.rozhlas.cz, prahain.cz, seznamzpravy.cz, kafe.cz, lifee.cz, kinotip2.cz
