Článek
Na začátku jejich vztahu si Ilona s budoucí tchyní rozuměla. Dokonce si pochvalovala, že ji manželova rodina přijala bez problémů. První neshody se objevily až po svatbě, kdy začala mít pocit, že tchyně do jejich života mluví víc, než je jí příjemné. „Nejdřív šlo opravdu o drobnosti. Tchyně mi radila, jak máme zařídit domácnost, co bychom měli dělat o víkendech nebo jak často bychom měli navštěvovat rodinu. Snažila jsem se to neřešit. Říkala jsem si, že má asi pocit, že nám pomáhá,“ vypráví Ilona.
Postavil se na stranu matky
Postupně ale začala mít pocit, že nejde jen o dobře míněné rady. Když například odmítla nějaký návrh, tchyně se podle ní dokázala urazit. Ilona pak často slyšela od manžela, že by měla být tolerantnější. „Když jsem mu řekla, že mi něco vadí, nezeptal se mě, proč to tak cítím. Spíš začal vysvětlovat, proč to jeho máma určitě nemyslela špatně. Já jsem pak měla pocit, že se musím obhajovat před vlastním manželem,“ říká.
Jedna z prvních větších hádek vznikla kvůli návštěvě. Tchyně chtěla přijet na víkend, přestože Ilona s manželem už měli jiné plány. Ilona navrhla, aby návštěvu přesunuli na jiný termín. Podle ní ale tchyně její návrh vzala jako odmítnutí a manžel se následně postavil na matčinu stranu. „Řekl mi, že jsem mohla být vstřícnější a že jeho máma se určitě těšila. Jenže nikdo se mě nezeptal, jestli se to hodí i mně,“ popisuje Ilona.
Napětí vyvrcholilo během rodinného oběda
Podobné situace se začaly opakovat. Pokud se Ilona ozvala proti něčemu, co tchyně navrhla, manžel se podle ní snažil konflikt co nejrychleji ukončit tím, že ustoupí své matce. Doma pak ale pokračovala hádka mezi manžely a Ilona začala mít pocit, že v jejich vztahu existuje jakýsi neviditelný trojúhelník, ve kterém se o jejich rozhodnutích často rozhoduje podle toho, jak se bude cítit jeho matka. „Nejhorší je, že se pak pohádáme a já jsem nakonec ta hysterická nebo problémová. Manžel mi řekne, že pořád něco řeším a že neumím nechat věci být. Jenže kdyby mě jednou podpořil, možná bychom se vůbec hádat nemuseli,“ říká.
Napětí vyvrcholilo během rodinného oběda. Tchyně před ostatními příbuznými začala Iloně radit ohledně jejich domácnosti. Ilona se podle svých slov snažila zůstat klidná, ale nakonec řekla, že některé věci si chce s manželem rozhodovat sama. Tchyně se urazila a manžel jí později vytkl, že ji zbytečně ztrapnila před rodinou. „Byla jsem úplně v šoku. Nikdo mi neřekl, že jsem udělala něco špatně, když jsem byla doma s tchyní sama. Ale jakmile se to odehrálo před ostatními, najednou byl problém hlavně ve mně.“
Už toho měla dost
Po této hádce Ilona s manželem poprvé otevřeně mluvila o tom, že se v jejich vztahu necítí jako jeho partnerka. Řekla mu, že nepotřebuje, aby se s matkou hádal nebo ji před ní kritizoval. Potřebuje ale vědět, že jejich manželství má pro něj vlastní hranice. „Řekla jsem mu, že jeho máma pro něj samozřejmě bude vždycky důležitá. To respektuju. Ale já jsem jeho žena. Nemůžu být pokaždé ta druhá, která se musí přizpůsobit, aby byl k.“
Manžel podle Ilony nejprve reagoval podrážděně. Tvrdil, že po něm chce, aby si vybral mezi ní a svou matkou. Ilona ale říká, že právě tomu se chtěla vyhnout. „Nechci, aby si vybíral. Chci, aby dokázal pochopit, že může mít rád svou mámu a zároveň mě podpořit. To přece není žádná soutěž,“ vysvětluje.
Po několika dalších rozhovorech se manžel začal snažit některé situace řešit jinak. Ne vždy se mu to daří, ale podle Ilony už alespoň chápe, proč jí jeho dosavadní přístup tolik vadil. Tchyně si na nové nastavení zvyká pomaleji. Ilona se však rozhodla, že už nebude každou neshodu přecházet jen proto, aby byl v rodině klid. „Dřív jsem si říkala, že když ustoupím, bude pokoj. Jenže pak jsem byla naštvaná sama na sebe a doma jsme se pohádali stejně. Dnes už raději řeknu slušně, co mi vadí, a nechám manžela, aby se k tomu postavil jako můj partner,“ uzavírá Ilona.
