Článek
Jan Mikolášek patřil mezi nejznámější české léčitele 20. století. Tvrdilo se, že dokázal rozpoznat vážná onemocnění pouhým pohledem na vzorek moči, a právě díky této schopnosti si získal obrovské množství pacientů. Mezi nimi byli nejen běžní lidé, ale také významné osobnosti veřejného života. Film Šarlatán však neukazuje pouze jeho profesní úspěchy. Velkou část příběhu tvoří také Mikoláškův komplikovaný soukromý život, vnitřní nejistota i střet s nacistickým a později komunistickým režimem. Přestože scénář vychází ze skutečných událostí, některé dějové linky byly pro potřeby filmu dramaticky upraveny.
Otec a syn si rozdělili jednu postavu
Jedním z nejzajímavějších produkčních rozhodnutí bylo obsazení Ivana Trojana do hlavní role. Režisérka Agnieszka Holland měla od začátku jasno, že právě on dokáže vystihnout Mikoláškovu uzavřenost i výjimečné charisma. Brzy se ale ukázalo, že přesvědčivě vytvořit jeho podobu o čtyři desetiletí mladší nebude možné ani s pomocí maskérů.
Řešení nakonec nabídla samotná Trojanova rodina. Mladého Mikoláška si zahrál hercův syn Josef Trojan, který prošel standardním castingem a roli získal vlastními silami. „Josef Trojan je mimořádně talentovaný. Neobsadila jsem ho proto, že je Ivanův syn, ale protože byl na tu roli nejlepší,“ vysvětlovala režisérka. Kvůli jeho věku tvůrci dokonce část natáčení posunuli, aby fyzicky více odpovídal dospívajícímu léčiteli. Výsledkem bylo mimořádně přirozené propojení obou časových linií, které patří mezi největší přednosti filmu.
Agnieszka Holland vytvořila jeden ze svých nejlepších film
Léčil prezidenty i slavné umělce
Skutečný Jan Mikolášek byl fenoménem své doby. Odhady hovoří o milionech pacientů, kteří jeho služby během života využili. Obraceli se na něj například Tomáš Garrigue Masaryk, herečka Olga Scheinpflugová nebo malíř Max Švabinský. Podle dobových svědectví mu vzorek moči zaslal i britský král Jiří VI.
Významnou roli v jeho příběhu sehrál také komunistický prezident Antonín Zápotocký. Mikolášek mu pomohl s vážnými zdravotními potížemi, díky čemuž získal na čas ochranu tehdejšího režimu. Ta však netrvala věčně a nakonec se sám ocitl před soudem. Film tuto část jeho života zachycuje poměrně volně a některé okolnosti procesu záměrně dramatizuje. „Nejsem příliš zatížená potřebou vypravovat pravdivé příběhy a mluvit o pravdivých postavách,“ okomentovala to Agnieszka Holland.
Bolest před kamerou nebyla vždy hraná
Štáb během 36 natáčecích dnů procestoval řadu míst po celé republice. Diváci mohou poznat například prostory Černínského paláce, které posloužily jako vězení gestapa, nebo malebná zákoutí Českého Krumlova a šumavského mlýna Sterzmühle, kde vznikaly scény z Mikoláškova mládí. Před kamerou se objevil také autentický automobil Hudson, který skutečně patřil Janu Mikoláškovi. Po válce jej využívala Státní bezpečnost a teprve po náročné renovaci se mohl vrátit na filmové plátno.
Herec Juraj Loj, který ztvárnil Mikoláškova dlouholetého asistenta Františka, si z natáčení odnesl i nepříjemnou vzpomínku. Při jedné scéně ho skutečně pokousali mravenci. Tvůrci se rozhodli spontánní reakci ponechat ve filmu, protože působila přirozeně a do jinak tíživé atmosféry přinesla krátký okamžik lidskosti.
Český kandidát na Oscara
Šarlatán měl světovou premiéru na festivalu Berlinale a později se stal českým kandidátem na Oscara v kategorii nejlepší mezinárodní film. Přestože nominaci nakonec nezískal, dostal se do užšího výběru patnácti snímků. Doma slavil výrazný úspěch, když získal pět Českých lvů včetně ocenění za nejlepší film, režii Agnieszky Holland a hlavní mužský herecký výkon Ivana Trojana.
Zdroje: autorský článek s využitím
