Článek
Svoje mindráky si v sobě Taťjana Medvecká nosí již od dětství. Už když byla dívkou školou povinnou, trápil ji její vzhled, jelikož se sama sobě vůbec nelíbila. Ba naopak si připadala dost ošklivá. K tomu všemu ještě navíc nosila brýle, což jí na pozitivním vnímání sebe samé také moc nepřidávalo. Rozhodla se proto, že bude pilně studovat a stala se vzornou školačkou. Další komplex méněcennosti spojený s jejím vzhledem přišel, když ji nevzali do přípravky baletního souboru. Tehdy si vyslechla, že je až příliš vysoká a má veliký zadek. Tohle odmítnutí ji však přivedlo k herectví, takže se zde hezky potvrdilo pravidlo, že všechno špatné je i pro něco dobré.
Považuje se za obyčejnou ženu
Když pak byla Taťjana Medvecká studentkou druhého ročníku gymnázia, rozhodla se na popud jedné její profesorky v lidové škole umění vyzkoušet přijímací zkoušky na DAMU. Taťjana si této ženy nesmírně vážila, a proto ji nakonec poslechla. Nepočítala však vůbec s tím, že by přijímačky mohly vyjít. Jenže ejhle, ono se to povedlo a tak mladá Taťjana začala studovat herectví. Nakonec školu dotáhla do zdárného konce a stala se skutečným unikátem – získala titul, aniž by vůbec před tím složila maturitní zkoušku.
Ačkoliv se Taťjana Medvecká stala skutečně úspěšnou herečkou, tak i do dnešních dní ji trápí nejistota a jakýsi stud. Kdykoliv se vidí na kameře, je z toho pohledu na sebe samou dost nesvá. Zájem médií a popularitu si vůbec neužívá a považuje se za úplně obyčejnou ženu, takovou dobrou holku do party. Herečka si dokonce ani nezkouší své texty před svými blízkými, jelikož se obává, že se přeřekne. Herečku totiž znepokojuje představa, že by jí mohli vytknout to, že například něco říká špatně.
Taťjana Medvecká byla vždycky krásná, přes padesát let má ale oči jen pro jednoho muže
Důvěra je základ vztahu
Nutno říct, že její život se dramaticky změnil, když potkala scénáristu a dramaturga Jiřího Dufka. Byla to láska na první pohled, oba hned věděli, že jsou si souzeni. „Slušností, férovostí, originalitou, svým rozhledem, smyslem pro humor. A pak taky určitě svou schopností improvizace a manuální šikovností a řemeslným důvtipem,“ popsala, čím ji její vyvolený okouzlil. Důvod, proč spolu vydrželi víc než padesát let je podle herečky v tom, že si vždy důvěřovali a tolerovali si i některé nedostatky. Díky tomu přečkaly i krušnější chvíle. Po jeho boku se prakticky nezměnila. Ano, čas je neúprosný. Stále je v ní ale energie a radost ze života.
Rodina je pro ni všechno
Medvecká a Dufek se vzali poměrně brzy po seznámení. Nebylo na co čekat, amorův šíp je zasáhl plnou silu. Postupem času se jim narodily dvě dcery - Kristina a Kateřina. Obě mají své děti, takže z Medvecké a Dufka je babička a dědeček. „Je to velký dar, velké štěstí. Jsem za to vděčná, že jsem se toho dožila. Ty malé bytosti, to je prostě fakt zázrak. Když se na ně koukáte, tak si říkáte, panebože, snad se nic nestane, snad jim bude dopřáno zažít krásný plnohodnotný život,“ rozplývala se sympatická herečka. Nutno říct, že vztah mezi Medveckou a jejím dcerami nebyl vždycky ideální.
Obě dospívající slečny totiž měly pocit, že jim slavná maminka v postatě kazí život, brání jim navázat plnohodnotný kamarádský vztah. „Kateřina byla jako malá holka v lázních po těžké operaci slepého střeva. Po návratu se mi pak svěřila: To bylo hrozný, všechny holky jsme se kamarádily, jenže jednou se ukázalo, kdo je moje máma, a od té doby jsem tam neměla kamarádku ani jednu,“ přiznala herečka. To už je ale naštěstí dávno pryč. Dnes všichni fungují jako spokojená rodina.
Zdroje: kafe.cz, blesk.cz, krajskelisty.cz, idnes.cz, zeny.iprima.cz
