Článek
Když se řekne Divadlo Járy Cimrmana, většině lidí se vybaví Zdeněk Svěrák nebo Ladislav Smoljak. U jeho zrodu však stál také Miloň Čepelka (89), který patří mezi poslední žijící zakládající členy legendárního souboru. Přestože se stal oblíbeným hercem, sám o sobě dlouhá léta mluvil hlavně jako o autorovi a básníkovi.
Ovšem pokud jde o dnešní jazykovou kulturu, tu raději neřeší. „Radši si nic nemyslím, protože je špatná. Já prostě šílím, když slyším slovo podcast. Najednou spadl z nebe a já nevím proč. Dřív byly pásma, dokumenty, hry, pořady. A teď je všechno podcast,“ kroutil hlavou.
„Nejlepší herečka“ mezi Cimrmany
Přitom v rámci jazykové kultury má Čepelka rozhled jako málokdo. Po studiích českého jazyka a literatury několik let učil na základní škole v Novém Kníně. Pedagogická dráha ho ale příliš nenaplňovala. Zásadní zlom přišel díky spolužákovi Zdeňku Svěrákovi, který ho přivedl do Československého rozhlasu. Tam se začala rodit postava Járy Cimrmana a později i divadlo, které se proměnilo v jeden z největších fenoménů českého humoru. Vedle rozhlasové práce psal scénáře, fejetony i písňové texty. Z jeho pera pochází například text známé písně Dobrodružství s bohem Panem, kterou nazpívala Marta Kubišová.
Miloň Čepelka s kolegy na křtu knihy Už dlouho šlapu po světě
Protože Divadlo Járy Cimrmana tradičně vystupuje bez žen, připadla Čepelkovi řada ženských rolí. „Pan Čepelka k těm ženským rolím vždy hlásal: „…učitelem nebo chlapem, to já jsem, nebo jsem byl, tam není co hrát. Ale do tý ženský se musí člověk vmyslet…,“ říkala autorka knihy o Miloni Čepelkovi s názvem Opočeňák z Pohoří, absolventka Fakulty filozofické Martina Hlaváčková. Publikum si ho oblíbilo například i jako mamku Žílovou ve hře Akt.
Ale nezapomenutelný byl i v dalších inscenacích, třeba jako hrabě Zeppelin v Hospodě Na mýtince nebo princ Jasoň v Dlouhém, Širokém a Krátkozrakém. Ovšem díky ženským rolím si vysloužil přezdívku „nejlepší herečka u Cimrmanů“. Jednu vysněnou roli ale nakonec nezískal. Zlatovlásku v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký nakonec ztvárnil Petr Brukner, který dal této postavě přednost před dvojrolí princů Jasoně a Drsoně.
Jednu roli už hrát nechtěl
Za celou kariéru odmítl prakticky jedinou postavu. V inscenaci Afrika měl představovat poněkud prostoduchého mnicha. Protože měl k řeholníkům velký respekt, necítil se v roli dobře a požádal kolegy, aby ji převzal někdo jiný. Soubor jeho rozhodnutí bez problémů respektoval.
Čepelka vždy říkal, že herectví je jen jedna část jeho života. Tou druhou bylo psaní. Jenže právě v období normalizace se dostal mezi autory, kteří nesměli oficiálně publikovat. Některé scénáře nebo texty proto vycházely pod jmény jeho kolegů či manželky Hany, rozené Šotové. Ta mu byla oporou nejen doma, ale pomáhala mu i profesně.
Po roce 1989 mohl konečně vydávat vlastní knihy, básnické sbírky, haiku i prózu. Vedle toho připravoval rozhlasové pořady věnované českému jazyku a literatuře, které přesně odpovídaly jeho celoživotní lásce ke slovům.
Manželku poznal díky stopování
S Hanou se seznámil v roce 1966 při služební cestě rozhlasovým autem. Mladá žena tehdy stopovala u silnice a Čepelka přemluvil svého nadřízeného, aby jí zastavili. Z náhodného setkání vzniklo manželství, které trvá desítky let. Vychovali spolu dva syny a rodina zůstala spojená i s divadlem.
Miloň Čepelka se synem Josefem
S přibývajícím věkem začal některé role předávat mladší generaci. V jeho případě zůstaly doslova v rodině – součástí Divadla Járy Cimrmana se stal také syn Josef Čepelka, známý mimo jiné ze seriálů Modrý kód nebo Mladá krev. Některých postav se ale Miloň Čepelka vzdát nechce. Mamku Žílovou z legendárního Aktu hraje dodnes a diváci si bez ní tuto inscenaci jen těžko představují.
Ani ve vysokém věku neztrácí nadhled. V rozhovorech opakovaně říká, že humor pomáhá překonávat těžké chvíle a že právě schopnost nebrat se přehnaně vážně je jedním z důvodů, proč si Češi Járu Cimrmana tolik oblíbili. „Půlstoletí s Cimrmanem mi dalo krásný život,“ doplnil Miloň Čepelka.
Zdroje:
