Obermaierová z Ulice byla krásná. Známému herci nasadila parohy, které se téměř dotýkaly hvězd

Herečka Jaroslava Obermaierová (79) hraje v seriálu Ulice drbnu Vilmu Nyklovou, která zůstala bez partnera. V životě to má podobně. Ovšem nemuselo to tak být. V mládí bývala velice krásná, muži jí leželi u nohou. Ovšem je třeba říct, že ona toho dost využívala. Obermaierové se, mimo jiné, líbilo divadelní herectví a tak se po střední škole přihlásila na DAMU. Byl to krok vpravdě osudový.

Brzy bylo jasné, že z mladé slečny vyroste výjimečná kráska, které budou muži obletovat a snášet jí modré z nebe. Vždyť okouzlila i svého hereckého kolegu Michala Pavlatu (†71). Ti dva se seznámili ještě během studií, a jak Pavlata sám říkal, on s ní chodil pět let, ona s ním však jenom tři. Později dokonce se smíchem vzpomínal, že měl tehdy parohy, které se téměř dotýkaly hvězd. Naštěstí Pavlata nikdy nepatřil k mužům, kteří si hýčkají dávné křivdy, a tak se velká láska časem změnila v pevné přátelství.

I z toho je zřejmé, že sympatický Michal Pavlata byl v mnoha ohledech výjimečný muž. Navíc si ho vážili i mladší kolegové, například Ondřej Vetchý ho bral téměř jako vlastního otce a když Pavlata zemřel, pronesl na jeho pohřbu velmi dojemná slova. „Stal se mým Pavlatátou. A já tím získal celou novou rodinu,“ řekl před časem Vetchý. Pavlata byl zkrátka skvělý herec, úžasný dabér a laskavý člověk, který se svým trápením nikdy nechodil na veřejnost. Když se od lékařů dozvěděl, že jsou jeho dny sečteny, svůj úděl nesl statečně a tak ani jeho nejbližší přátelé netušili, že už tu dlouho nebude.

Když navždy odešel z tohoto světa, jeho dávnou lásku Jaroslavu Obermaierovou to doslova zdrtilo. „Pár dní před tím, než zemřel, mi volal, ale vůbec se nezmínil, jak na tom je. Teprve po jeho smrti mi došlo, že se se mnou chtěl rozloučit. Strašně mě to sebralo. Míša byl skvělej chlap, úžasnej člověk,“ vzpomínala herečka. Možná, že v tu chvíli na malý okamžik zalitovala, že Pavlatu kdys podváděla. Vždyť on se po jejich rozchodu znovu zamiloval a oženil a se svou manželkou Evou Svobodovou žil spokojeně až do její smrti. To Obermaierová takové štěstí rozhodně neměla.

Když poznala svého prvního a zároveň jediného manžela, prožívala právě velmi těžké období. Umírala jí totiž maminka, na které byla hodně citově závislá. A tehdy propadla panice, že na tomto světě zůstane úplně sama. Ze všech možných nápadníků, a že jich měla skutečně dost, si ale vybrala toho největšího darebáka. Jaroslavě bylo třicet čtyři let, když se provdala za taxikáře Richarda Čecha. Byla zamilovaná, měla růžové brýle, a tak nedbala varování lidí, kteří Čecha znali. Nešťastné manželství netrvalo ani dva roky, když přišel nevyhnutelný rozvod.

Její vykutálený manžel si totiž nejspíš myslel, že ho Jaroslava bude živit. Jenže to se přepočítal. Manželé sice nikdy neměli existenční potíže, na žádné vyskakování to ale nikdy nebylo. Navíc se jim brzy narodil syn Jaroslav Obermaier, a to se s manželovou nespolehlivou povahou příliš neslučovalo. Když měla práci, musela si každé hlídání zaplatit, protože ani babičky nefungovaly. Její maminka zemřela, a ta z manželovy strany o vnuka nejevila žádný zájem. Jak o ní říkala herečka: „Byla to můra příšerná, které na vlastním vnukovi vůbec nezáleželo.“

Právě tehdy si Obermajerová řekla, že takováto rodina musí jít pryč z jejího života. Rozvedli se a herečka už po novém životním partnerovi znovu nezatoužila. A i když občas pletla svým hereckým kolegům hlavy, žádného chlapa by si domů nepustila. „Jsou to totiž ti nejhorší parťáci pro rodinný život,“ má naprosto jasno.

Zdroje: vlasta.cz, extra.cz, blesk.cz, zeny.iprima.cz, krajskelisty.cz