Článek
Studená válka byla plná dvojitých agentů, přeběhlíků a špionážních her, jen málokterý příběh však měl tak zásadní dopad jako ten Olega Gordijevského. Muž, který vyrůstal v rodině důstojníka sovětské tajné služby a sám udělal zářnou kariéru v KGB, se postupně stal jedním z nejcennějších zdrojů britské rozvědky MI6. Jeho informace ovlivnily vztahy mezi Východem a Západem v nejnapjatějších letech studené války a podle řady historiků pomohly snížit riziko jaderného konfliktu.
Zlom přišel po invazi do Československa
Gordijevskij se narodil roku 1938 v Moskvě. Vstup do sovětských bezpečnostních struktur byl pro něj téměř samozřejmostí. Po studiích na prestižním institutu MGIMO nastoupil do KGB a působil mimo jiné ve východním Berlíně a později v Kodani. Právě v Dánsku začal zpochybňovat systém, kterému dosud věrně sloužil.
Zlom přišel po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Sovětská propaganda líčila okupaci jako bratrskou pomoc, ale Gordijevskij ji vnímal jako důkaz, že režim je ochoten použít sílu proti vlastním spojencům. Tento okamžik později označoval za zásadní bod svého morálního obratu. Právě tehdy začal uvažovat o spolupráci se Západem.
Oleg Gordijevskij byl v říjnu 2007 britskou královnou Alžbětou II. vyznamenán šlechtickým titulem.
Britové v něm našla poklad
Britská tajná služba MI6 rozpoznala jeho potenciál a v první polovině sedmdesátých let navázala kontakt. Gordijevskij souhlasil se spoluprací dobrovolně. Nešlo o klasický případ agenta motivovaného penězi. Tvrdil, že jeho hlavním motivem byla ztráta víry v sovětský režim a přesvědčení, že Evropa stojí na pokraji katastrofy způsobené agresivní politikou Kremlu.
Jeho kariéra přitom pokračovala vzhůru. V roce 1982 byl vyslán do Londýna a o tři roky později se měl stát šéfem celé rezidentury KGB ve Velké Británii. Britové tak získali přístup k člověku, který znal nejen sovětské operace na Západě, ale také myšlení nejvyššího vedení KGB.
Nejcennější nebyla jména agentů ani technické detaily špionážních operací. Gordijevskij poskytoval něco mnohem vzácnějšího – vysvětloval, jak Sovětský svaz interpretuje kroky Západu. V první polovině osmdesátých let totiž Moskva stále více věřila, že NATO připravuje skutečný překvapivý jaderný útok.
Sovětům ho prozradil americký agent
Vrchol napětí nastal během aliančního cvičení Able Archer 83. Na Západě šlo o rutinní simulaci jaderného velení, sovětské vedení ji však považovalo za možnou zástěrku skutečné války. Gordijevskij britské i americké straně předával informace o rozsahu této paranoie. Díky tomu si západní politici uvědomili, že jejich kroky mohou být v Moskvě vykládány úplně jinak, než předpokládali. Je pravděpodobné, že právě toto poznání přispělo ke zmírnění napětí mezi oběma bloky.
Jeho mimořádně úspěšná činnost ale nemohla zůstat utajena navždy. V roce 1985 byl náhle odvolán do Moskvy pod záminkou služební konzultace. Ve skutečnosti už KGB měla podezření, že v jejích řadách působí britský agent. Velkou roli podle pozdějších zjištění sehrál americký dvojitý agent Aldrich Ames, který Sovětům prozradil identitu několika západních zdrojů.
Po návratu do Moskvy byl Gordijevskij vyslýchán, podle některých svědectví i pod vlivem psychotropních látek. Přesto se nepřiznal. KGB proti němu neměla dostatek přímých důkazů, a tak nebyl okamžitě zatčen. Místo toho zůstal pod nepřetržitým dohledem, což mu paradoxně poskytlo malou šanci na útěk.
Útěk jako z hollywoodského filmu
Britové už několik let připravovali nouzový plán s krycím názvem Operation Pimlico. Pokud by byl jejich agent odhalen, existovala přesně stanovená procedura. Gordijevskij měl dát nenápadný signál pomocí nákupní tašky značky Safeway. Britský agent mu odpověděl stejně nenápadným znamením – prošel kolem s taškou z Harrods a jedl tyčinku Mars. Tím bylo potvrzeno, že záchranná operace začíná.
Samotný útěk připomínal scénář špionážního filmu. Gordijevskij nejprve setřásl sledování KGB, poté vlakem odcestoval směrem k finským hranicím. V předem domluveném místě na něj čekali pracovníci britského velvyslanectví. Ukryli ho do zavazadlového prostoru diplomatického automobilu, který díky diplomatické imunitě nemohl být běžně prohledán.
Napětí vrcholilo na sovětsko-finské hranici. Pohraničníci měli podezření a kolem vozu pobíhali služební psi. Britští diplomaté však dokázali pozornost odvést například péčí o malé dítě cestující s nimi. Automobil nakonec hranici překročil a Gordijevskij se dostal do Finska, odkud pokračoval do Velké Británie. Operace Pimlico se stala jedním z nejslavnějších úspěchů britské rozvědky.
V nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti
Sovětský svaz reagoval nekompromisně Gordijevskij za svůj útěk zaplatil vysokou cenu. Nejen, že byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti za vlastizradu a veškerý jeho majetek propadl státu. Problém byl i to, že jeho manželka a děti zůstaly v Sovětském svazu. Čelily perzekucím i nátlaku a mohly se s ním znovu setkat až po uvolnění poměrů na počátku devadesátých let.
Ve Spojeném království pak žil pod ochranou bezpečnostních služeb. Stal se uznávaným odborníkem na sovětské zpravodajské struktury, přednášel, publikoval knihy a radil britským vládám. V roce 2007 obdržel od královny Alžběty II. Řád svatého Michala a svatého Jiří za mimořádné zásluhy o bezpečnost Spojeného království.
Význam Olega Gordijevského nespočívá pouze v dramatickém útěku. Ukázal, že ve světě tajných služeb mohou být ideologické motivy silnější než peníze nebo vydírání. Zároveň připomněl, jak nebezpečné mohou být chybné odhady protivníka. Informace, které předával Britům o skutečných obavách sovětského vedení, pomohly západním politikům pochopit, že druhá strana často jednala ze strachu, nikoli pouze z touhy po konfrontaci. V době, kdy svět několikrát balancoval na hraně jaderné války, mohlo právě toto poznání znamenat rozdíl mezi diplomatickou krizí a katastrofou.
Časová osa života a smrti Olega Gordijevskije
- 1938 – Oleg Gordijevskij se narodil v Moskvě.
- 1963 – nastupuje do KGB.
- 1968 – invaze do Československa zásadně mění jeho pohled na sovětský režim.
- 1974 – začíná tajně spolupracovat s britskou MI6.
- 1982 – přichází do Londýna jako důstojník KGB.
- 1983 – poskytuje klíčové informace během krize kolem cvičení Able Archer.
- 1985 – je odvolán do Moskvy, padá na něj podezření.
- Červenec 1985 – úspěšně prchá ze Sovětského svazu v rámci operace Pimlico.
- 1985 – Sovětský svaz jej v nepřítomnosti odsuzuje k trestu smrti.
- 1991 – jeho rodina může odcestovat do Velké Británie.
- 2007 – získává britské vyznamenání CMG.
- 2025 – umírá ve věku 86 let ve Spojeném království.
Zdroje: autorský článek s využitím
