Článek
Když tvůrci seriálu Specialisté hledali novou posilu vyšetřovacího týmu, Jacob Erftemeijer (37) měl jasno, prostě chtěl být u toho. Jenže napoprvé štěstí neměl. V konkurzu ho tehdy předběhl Jiří Hána, který získal jednu z hlavních rolí. Herec se ale nevzdal a o několik měsíců později přišel další casting. Tentokrát uspěl. Na obrazovkách se tak objevil jako kapitán Tomáš Beran, bývalý vojenský policista, který působil drsně, málomluvně a fyzicky zdatně. Tahle kombinace z něj udělala jednu z nejoblíbenějších postav seriálu, především mezi divačkami.
Konec přišel kvůli návratu původních hvězd
Přestože se zdálo, že má v seriálu pevné místo, po zhruba třech letech přišel nečekaný konec. Společně s postavou kapitánky Šafářové, kterou hrála Eva Leimbergerová, ze seriálu zmizel. Důvod přitom nesouvisel s jejich výkony ani oblibou u diváků. Tvůrci se rozhodli vrátit do děje původní kriminalisty, které ztvárňují David Prachař a Zuzana Kajnarová a nová „garda“ tak musela co nejrychleji z kola ven, kvůli této změně musely dvě novější postavy uvolnit místo.
Na rozdíl od některých kolegů Erftemeijer svůj odchod veřejně nijak dramaticky nekomentoval. Bral ho jako součást herecké profese a soustředil se na další práci. „Jsem ve Švandově divadle, kde teď budu mít čas zkoušet nové věci a také budu v novém seriálu pro televizi Nova,“ tvrdil tehdy.
Vojtěch Kotek, Petr Lněnička a Jacob Erftemeijer na projekci filmu Vlny
Neobvyklé příjmení zdědil po otci
Mnoho diváků zaujalo už jeho příjmení. Jacob Erftemeijer se totiž narodil v nizozemském Nijmegenu. Jeho otec Johannes je Holanďan, maminka Češka. Když byly Jacobovi čtyři roky, rodina se přestěhovala do Prahy, kde vyrůstal. Přesto se do Nizozemska vrací za početnou rodinou z otcovy strany. „Ano, jezdím tam, jak jen to jde, ale teď je to kvůli práci těžší a těžší.“
K zemi svého narození má stále velmi blízký vztah. Zároveň si několikrát posteskl, že jeho příjmení lidem dělá problémy s výslovností. Přemýšlel dokonce, že by si ho zjednodušil, nakonec to ale odmítl, protože by tím podle svých slov zapřel část své identity. „Na jednu stranu si vás lidi zapamatují a na druhou stranu je opravdu potíž to vyslovit. Takže si vás zapamatují jako toho nevyslovitelného,“ usmíval se.
Herectví nebylo jedinou možností
Dnes je absolventem Pražské konzervatoře i DAMU, ale cesta k divadlu nebyla úplně samozřejmá. V dětství se intenzivně věnoval házené a dlouho zvažoval, zda se nevydá sportovní cestou. Nakonec zvítězilo divadlo. Od roku 2015 je členem souboru Švandova divadla, kde ztvárnil řadu výrazných rolí. Vedle herectví se věnuje také režii, hudbě a výtvarnému umění.
Malování považuje za důležitou součást svého života a v minulosti přiznal, že inspiraci získal hlavně od svého otce, který rovněž maloval. „Malování má oproti divadlu svou konečnost, jakkoli bychom se určitě mohli bavit i o tom, jestli je někdy nějaký obraz skutečně dokončen. Například já sám s tím mívám problém. Mívám dojem, že na něm jde pořád pracovat, a prošvihnu moment, kdy jsem měl nejspíš skončit. Stále se učím rozpoznat, kdy přestat,“ zamýšlel se.
Na rozdíl od mnoha kolegů si své soukromí pečlivě střeží. Po rozpadu dlouhodobého vztahu přiznal, že se učí být sám a více poznávat sebe. Do médií nové partnerky nepředstavuje a romantický život komentuje jen velmi zřídka. Přestože televizní diváci si ho nejvíce spojují právě s rolí kapitána Berana, po odchodu ze Specialistů rozhodně nezmizel. Objevil se například v seriálu Zlatá labuť a zahrál si také ve filmu Vlny režiséra Jiřího Mádla.
Zdroje: autorský článek s využitím
