Článek
Jitka Zelenohorská (79) patřila k herečkám, které si člověk zapamatuje na první pohled. Stačí jediná scéna z filmu Ostře sledované vlaky a její jméno si většina diváků vybaví okamžitě. Kdo by si dnes nepamatoval Zdeničku, které Josef Somr razítkoval pozadí! Přitom její kariéra zdaleka nestála jen na jednom slavném momentu. Objevila se ve více než sedmdesáti filmech a seriálech a v 60. letech patřila mezi nejobsazovanější herečky. Vedle pracovních úspěchů ale prožívala i velmi osobní drama, které ji na čas připravilo téměř o všechno.
Matuška ji dlouho uháněl
S Waldemarem Matuškou se potkala v době, kdy ona teprve dospívala a on už byl hvězdou. Seznámili se během natáčení muzikálu Kdyby tisíc klarinetů a jejich vztah se rozvíjel pozvolna, zpočátku spíš z jeho iniciativy. „Ze začátku jsem ho ani nechtěla, ale on byl furt za mnou. Vyzvedával mě ze školy. S holkama jsme se řehtaly, že tam čeká jako starý pán s pytlíkem bonbonů,“ vzpomínala herečka v pořadu 13. komnata.
Zelenohorská později přiznávala, že ji Matuška dlouho dobýval a postupně si ji získal. Nakonec z toho byl vztah, který působil vážně, sdíleli domácnost a plánovali svatbu. Nejprve bydleli v malém bytě s jejímu rodiči a bratry. „Walda spal s bráchy v pokoji, já v předsíni a naši v kuchyni. V podstatě to ale fungovalo tak, že jsme se tam s Waldou chodili jen večer vyspat. Přes den jsme pořád pracovali. Takhle jsme žili asi rok,“ vysvětlovala.
Přistihla ho s milenkou
Realita soužití s charismatickým zpěvákem měla i méně romantickou stránku. Zelenohorská se vedle role partnerky často ocitala i v roli organizátorky jeho života. Hlídala termíny, zařizovala praktické věci a suplovala to, co on sám neřešil. A také ho načapala s milenou v posteli. „Jednou jsem přijela pozdě v noci z nějakého natáčení, asi ve dvě po půlnoci. Otevřu dveře a vidím, že přes pokoj až ke schůdkům, které jsme měli do ložnice, jsou poházené různé kusy prádélka. Došla jsem až do ložnice, kde jsem zkoprněla. Walda hned že to není ku*va, že to je kamarádka,“ uvedla herečka. Tehdy to ještě neznamenalo konec jejich vztahu, ten přišel o něco později.
Waldemar Matuska s Olgou Matuškovou
Do bytu se už nikdy nedostala
Konec 60. let přinesl nejen společenské otřesy, ale i zásadní zlom v jejich vztahu. Společná cesta do zahraničí – konkrétně do Anglie – už probíhala ve stínu krize, kterou herečka tušila. Rozuzlení přišlo až po návratu do Prahy. Dveře bytu, který sdíleli, pro ni zůstaly zavřené. Doslova. Matuška se dohodl se svým známým, který potají vyměnil zámek. „Už jsem se do našeho bytu nikdy nedostala. Na chodbě byla taková skříň, v ní jsem měla pár hadrů. Přespávala jsem u souseda, po podnájmech. Nezůstalo mi nic. Neměla jsem peníze, byt, věci,“ tvrdila Zelenohorská.
Tehdy zjistila, že Matuška mezitím začal nový vztah se zpěvačkou Olgou Blechovou. Pro Zelenohorskou to znamenalo nejen osobní zradu, ale i praktický kolaps. Přišla o zázemí, majetek i jistotu. Najednou řešila základní věci: kde bude spát, z čeho zaplatí nájem, jak se postaví na vlastní nohy.
Od osudu dostala pořádně naloženo
Následující období nebylo jednoduché. Střídala podnájmy, spoléhala na pomoc známých a postupně si budovala nový život. Matuškova slíbená pomoc nakonec zůstala jen u slov. Svoji zradu nikdy neodčinil, reálně se o to ani nepokusil.
V roce 1974 si Zelenohorská vzala produkčního Jana Miliče, po sedmi letech se ale rozvedli. Pak se seznámila s Němcem Peterem Behrensem, svatba byla v roce 1985. Do Německa se herečka nakonec natrvalo odstěhovala. „Nemohla jsem jen tak sedět doma. Hned jsem se přihlásila do školy pro cizince, abych se naučila němčinu,“ vzpomínala. Pokud jde o přátele, ty si v Německu nikdy nenašla. Jezdil za těmi, co jí zůstaly v Československu. Až po sametové revoluci zjistila, že jedna z nich na ni donášela StB.
Dnes Jitka Zelenohorská žije střídavě v Česku a Německu. I když část života strávila v zahraničí, za svůj skutečný domov považuje Prahu. Osud ji bohužel nešetřil. Vyhořel jí byt, prodělala infarkt, měla problémy s alkoholem. Manžel jí před časem zemřel, zůstala sama. „Prostě mi v mnoha směrech ujel vlak,“ přiznala. Na rozdíl od mnoha jiných hereckých osudů nepůsobí její příběh jako pohádka se šťastným koncem.
