Článek
Slovensko-česká pohádka Nebojsa z roku 1988 vznikla podle motivů lidových pohádek, které sesbíral Pavol Dobšinský. Režisér Július Matula vsadil na příběh o mladíkovi, který nezná strach, a místo okázalých triků postavil film na napětí, osobité atmosféře a krásných historických kulisách. Výsledkem je snímek, který si dodnes drží své místo mezi oblíbenými televizními pohádkami.
Kroner se spoléhal na přesnost cirkusového vrhače
Hlavním hrdinou je dřevorubec Ondra, kterému všichni říkají Nebojsa. Protože se ničeho nebojí, vydává se do světa s neobvyklým cílem, konečně poznat, co je opravdový strach. Na cestě se k němu přidá zlodějíček Ferko a společně procházejí sérií dobrodružství, během nichž se utkají s loupežníky, tajemným zakletým mlýnem i mocným čarodějem věznícím princeznu. Na rozdíl od literární předlohy film děj zjednodušil. Zmizela část nadpřirozených bytostí i náročných zkoušek, které musel Ondra absolvovat, ale hlavní myšlenka zůstala zachována, tedy že skutečná odvaha nespočívá v tom, že člověk strach nezná, ale že se mu dokáže postavit.
Dnes by podobná scéna pravděpodobně vznikla za pomoci počítačových efektů. Při natáčení Nebojsy ale filmaři vsadili na skutečné umění. Ve známé scéně, kdy po Ondrovi létají nože, nestál za kamerou trikový specialista ani kaskadérský tým. Nože po Jánu Kronerovi opravdu házel profesionální cirkusový vrhač, který se touto disciplínou dlouhodobě živil. Herec tak musel důvěřovat jeho zkušenostem a zachovat klid, přestože každý hod mířil jen těsně vedle něj. Právě tato sekvence dodnes patří mezi nejnapínavější okamžiky celé pohádky. V českém dabingu propůjčil Kronerovi hlas Zdeněk Podhůrský, zatímco slovenské publikum slyšelo herce v originále.
Ondřej Vetchý si natáčení pochvaloval
Pohádka se nebála temnější atmosféry
Nebojsa se od mnoha tehdejších pohádek odlišuje tím, že se místy nebojí temnější nálady. Diváci si dodnes vybavují zakletý mlýn, pohřební vůz nebo bizarní taneční scénu s nemrtvými. Přesto film nikdy nesklouzává k hororu. Tyto motivy pouze podtrhují hlavní téma příběhu – hledání hranice mezi odvahou a strachem. Díky tomu působí pohádka dospěleji než řada jiných titulů z konce 80. let a oslovuje i starší diváky.
Vetchý našel celoživotního přítele
Jednou z nejvýraznějších postav filmu je Ferko v podání Ondřeje Vetchého. Jeho směs humoru, zbabělosti i dobrého srdce vytvořila ideální protiváhu neohroženému Ondrovi a mnoho fanoušků dodnes považuje právě Ferka za jednu z nejlepších postav celé pohádky.
Samotný Vetchý na natáčení vzpomíná velmi rád. Díky Nebojsovi vzniklo jeho dlouholeté přátelství s Jánem Kronerem. „Natáčení pohádky Nebojsa bylo v mém životě přelomové. Vzniklo při něm totiž jedno vzácné přátelství – poznal jsem Janka Kronera, který pro mě reprezentoval druhou polovinu naší republiky. Byl takový zdatný, poctivý a zemitý. Telefonovali jsme si každý týden, setkávali jsme se na půl cesty – na pumpě v Brně.“
Natáčení navíc provázela mimořádně horká letní sezona. Místní obyvatelé z okolí Kuželova ale štábu pravidelně nosili studené nápoje, občerstvení a nechyběla ani domácí slivovice. Což sice mohlo být v úmorném vedru poněkud kontraproduktivní, ale na druhou stranu i díky tomu panovala na place velmi přátelská atmosféra.
Kouzelné lokace můžete navštívit i dnes
Velkou předností filmu jsou autentické exteriéry. Nejznámější kulisou se stal větrný mlýn v Kuželově na jižní Moravě. Technická památka z roku 1842 dodnes stojí na svém místě a patří mezi nejnavštěvovanější filmové lokace v regionu. Není to navíc jediná pohádka, která ho využila – objevil se například také ve filmu O statečném kováři.
Další významnou lokací byla romantická zřícenina hradu Cornštejn nad Vranovskou přehradou a závěrečné scény vznikaly na barokním zámku Milotice u Kyjova. Část natáčení probíhala také na Slovensku, například u historického vodního mlýna v Tomášikovu.
Na filmu spolupracovali čeští i slovenští herci, což se promítlo i do dabingu. Zatímco Zuzana Skopálová namluvila českou verzi sama, ve slovenském znění její hlas nahradila Zdena Studénková. Také Ondřej Vetchý měl pro slovenské diváky jiný hlas – daboval ho Miroslav Noga. Hudbu složil Svatopluk Havelka společně s Jozefem Revallou a závěrečnou píseň nazpíval Ondřej Havelka, jehož hlas dodal pohádce charakteristickou nostalgickou tečku.
Kroner se později stáhl z veřejného života
Představitel Nebojsy patřil na přelomu 80. a 90. let mezi výrazné slovenské herce. Později se ale jeho život výrazně změnil. Ján Kroner se dlouhodobě potýkal se zdravotními i psychickými problémy, postupně omezil veřejná vystoupení i hereckou činnost a jeho kariéra se ocitla v troskách. Přesto role nebojácného Ondry zůstává jedním z jeho nejznámějších filmových výkonů.
I po více než třech desetiletích si Nebojsa uchovává své kouzlo. Vedle sympatických hereckých výkonů nabízí působivou atmosféru, krásné historické lokace a připomíná dobu, kdy se filmy opíraly hlavně o poctivou řemeslnou práci, odvahu herců a skutečné kulisy místo počítačových efektů. Proto se k této pohádce diváci stále rádi vracejí.
Zdroje: autorský článek s využitím
