Článek
Dnes ji známe především jako jednu z nejvýraznějších osobností českého aerobiku. Cesta Olgy Studničkové Šípkové (57) k úspěchu ale vedla přes sport, který jí podle jejích vlastních slov spíš ublížil. Moderní gymnastice se věnovala od dětství a vydržela u ní až do 23 let a později popisovala, že pro tento sport nebyla ideálním typem. „Vytvořila jsem si takové negativní zaklínadlo. Když nezhubneš, nebudeš přijata. Celoživotně jsem si hlídala, abych nikdy nepřibrala, abych neměla půl kilo navíc, protože by mě nepřijímali,“ vzpomínala.
Neustálé hodnocení postavy a výkonnosti v ní postupně vytvořilo přesvědčení, že musí být dokonalejší, aby byla přijímaná. Z dětství si odnesla silnou vazbu mezi vlastní hodnotou a výkonem. Zajímavé přitom je, že v rodině měla ke sportu velmi blízko. Její otec Vratislav Svatoň působil na Fakultě tělesné výchovy a sportu a právě tam později studovala také Olga. Vystudovala učitelství tělesné výchovy se specializací na moderní gymnastiku v kombinaci s biologií.
Aerobik změnil její život
Ve 23 letech se přesunula ke sportovnímu aerobiku. A tam se najednou ukázalo, že dynamický pohybový styl, který jí v gymnastice příliš nepomáhal, může být její velkou předností. Začínala v roce 1993 a během několika let se propracovala až mezi světovou špičku. Po pěti letech intenzivního tréninku získala titul mistryně světa.
V devadesátých letech se z ní stala jedna z tváří českého aerobiku. Nezůstalo jen u závodění. Šípková vydávala instruktážní videa a DVD, napsala knihu Láska jménem aerobik, objevovala se v televizi a později působila také jako moderátorka pořadu Sama doma. Pro řadu žen se stala vzorem, jenže právě v tom byl problém. Čím úspěšnější byla navenek, tím silnější měla pocit, že nesmí selhat.
Ve druhém manželovi našla poklad
Když už ani medaile nestačily
Kombinace vrcholového sportu, podnikání, rodiny a neustálé práce si nakonec vybrala svou daň. Šípková dlouhodobě fungovala ve vysokém tempu a postupně se dostala do psychických problémů. Vytrácel se úsměv, byla unavená a stále více pochybovala sama o sobě. „V devětatřiceti mi začalo hrozné období, kdy jsem byla hromada neštěstí a ptala se: Budu se ještě někdy smát? Budu se na něco těšit? Vyspím se někdy dobře?“ Pár let se točila v kruhu, popíjela třezalku, jedla minerály, ale nepomohlo mi to. „Skončila jsem na psychiatrii. Antidepresiva jsem brala pět let.“ Popisovala, že její tělo v podstatě přestalo fungovat a „vyklubaly“ se z toho deprese.
V roce 2013 se poprvé objevila v pořadu 13. komnata. Tehdy otevřeně hovořila o vyhoření a psychiatrické léčbě. Po třinácti letech se do pořadu vrátila a přiznala, že ani sledování původního dílu pro ni není jednoduché. Připomíná jí období, kdy si sama sebou nebyla vůbec jistá. Tady je na jejím příběhu zajímavé něco, co se snadno ztratí za titulky o mistryni světa. Problém totiž nevznikl z nedostatku úspěchu, špíš naopak. Úspěch se stal součástí tlaku, který na sebe dlouhodobě kladla.
Rozvod a nová láska
Ani po psychickém zhroucení ale nedokázala okamžitě vystoupit z kolotoče výkonu. Začala se věnovat koučování, současně však stále toužila po dalším úspěchu. Jedním z důležitých momentů byla její účast ve StarDance. V roce 2016 tančila po boku Marka Dědíka a soutěž opustila ve čtvrtém kole.
Další změny přišly v osobním i pracovním životě. Šípková se rozhodla odejít z fitness center, která nesla její jméno a byla s její kariérou úzce spojena a následoval také rozvod s prvním manželem Ivanem Šípkem. Nový vztah se pro ni stal důležitou součástí změny. S psychologem Milanem Studničkou se seznámila pracovně při aktivitách spojených s Českým olympijským výborem. Studnička tehdy přednášel a koučoval, zatímco Šípková se účastnila jako cvičitelka.
Jejich vztah se postupně proměnil z pracovního kontaktu v partnerský. „Vedle něj můžu být tím, kým jsem. Ženou. Už nemusím hrát jinou roli, hledat v sobě mužskou energii, nutně rozhodovat a mít zodpovědnost,“ pochvalovala se. Jejich zkušenosti a pohled na partnerské vztahy se promítly například do knihy Kniha pro ženy a následně do Knihy pro partnery, která vyšla v roce 2025.
Podruhé bojovala o život
Když už se zdálo, že má nejtěžší období za sebou, přišla další rána. V roce 2021 se jí během hodiny aerobiku udělalo špatně, přesto lekci dokončila. Následující den se přidaly silné bolesti hlavy, nevolnost a zmatenost. V nemocnici lékaři zjistili krvácení do mozku. Prognóza byla nejistá a podle jejího pozdějšího vyprávění se dokonce uvažovalo o operaci. Krvácení se však zastavilo a hematom postupně zmizel, takže k plánovanému zákroku nakonec nedošlo.
Sama později popsala, že to bylo hodně těžké období. „Půl roku jsem necvičila a tam jsem si strašně sáhla na dno. Zjistila jsem, jak hluboce mám v sobě zakořeněné, že se musím hýbat a nesmím přibrat. Ani po té mrtvici jsem nedokázala ubrat, tak mě ovládá ten vzorec z dětství.“
Její současný život proto vypadá jinak než v době, kdy byla tváří aerobiku a fitness. Jóga pro ni představuje jiný druh pohybu než někdejší honba za výkonem. Sama ji popisuje jako protiváhu k energii aerobiku a způsob, jak hledat větší rovnováhu. V tom je největší změna, kterou u Olgy Studničkové Šípkové vidíme. Zatímco dříve potřebovala dokazovat, že zvládne ještě víc, dnes se učí připustit, že nemusí zvládnout všechno.
Zdroje: autorský článek s využitím
