Článek
Smrt krále podsvětí Františka Mrázka v lednu 2006 neznamenala pouze konec života jednoho z nejvlivnějších a nejkontroverznějších podnikatelů porevolučního Česka. Bylo tu také pohádkové jmění, které po sobě zanechal. Přesná hodnota majetku, který po Františku Mrázkovi zůstal, nikdy nebyla veřejně jednoznačně vyčíslena. Jisté však bylo, že jeho podnikatelské aktivity zasahovaly do řady firem a podle některých dobových odhadů kontroloval majetek v hodnotě miliard až desítek miliard korun. Mimochodem – milionářem byl už za socialismu.
Luxusní vila jako symbol moci
Hlavní část Mrázkova majetku nakonec připadla jeho rodině. Nejvýznamnější roli sehráli bývalá manželka Ivana Mrázková a syn Michal Mrázek, kteří převzali kontrolu nad podstatnou částí aktiv spojovaných s jeho podnikáním. Ve „hře“ byla například i obrovská vila v Českém Brodě na pozemku o rozloze téměř 100 000 metrů čtverečních. Tam nějakou dobu žil Mrázkův syn František s manželkou. „Zůstáváme tady zatím, ale prodáváme to,“ tvrdil tehdy. Pouze cena této jediné nemovitosti byla padesát milionů korun.
Z prodeje však nakonec sešlo a i po letech bylo z výpisu z katastru nemovitostí zřejmé, že vilu vlastní Mrázkova rodina. Napsaná byla na jeho manželku, které také také patří ovocný sad v Dobrém Poli u středočeských Vitic o rozloze 12,5 tisíce metrů čtverečních. Mimochodem, měsíční provoz zmíněné vily stojí zhruba tři sta tisíc korun. A je jasné, že kontroverzní podnikatel toho měl mnohem víc.
Odkaz Františka Mrázka žije i po jeho smrti
Na Mrázka mladšího byly napsány například farma s obrovskými poli, zahradami a lesy o velikosti desítek tisíc metrů čtverečních v Dobrém Poli u Vitic. Další pozemky má v Chotýši na Kolínsku a v Českém Brodě.
Věřitelé měli tak jako tak smůlu
Přestože se ale mohlo zdát, že dědictví bude vyřešeno standardním způsobem, brzy se ukázalo, že skutečnost je mnohem složitější. František Mrázek totiž během let vybudoval rozsáhlou síť obchodních vztahů a firemních struktur. Mnohé společnosti byly navázány na další podnikatelské subjekty a vlastnické vazby nebyly vždy zcela přehledné. Komu jednotlivé firmy, podíly či pohledávky skutečně patří, tak často nešlo zjistit.
Zásadní problém představovaly zejména pohledávky. Ty často dosahovaly milionových hodnot a jejich vymahatelnost nebyla vždy jednoznačná. Některé osoby a společnosti tvrdily, že mají na část majetku nárok, jiné naopak požadovaly uhrazení závazků vzniklých během Mrázkových podnikatelských aktivit. Situaci komplikovala také skutečnost, že Mrázkův majetek netvořila jedna firma nebo jedna nemovitost. Šlo o rozsáhlý soubor aktiv rozprostřených napříč různými oblastmi podnikání. V některých případech bylo obtížné určit skutečného vlastníka, protože majetkové podíly byly rozděleny mezi více subjektů nebo byly předmětem starších obchodních dohod.
Ale to nejdůležitější sdělení je jinde, ať to bylo jakkoli, věřitelé měli stejně smůlu. Což může být s podivem, když byl Mrázek například podezřelý z toho, že si vytunelováním pěti bank přišel na víc než miliardu korun. „I kdyby policie Mrázka před jeho zastřelením vyšetřovala, tak úmrtím se stíhání zastavuje. Policie nemůže ani zajistit peníze, které mohly být získány trestnou činností,“ vysvětlil advokát Josef Lžičař, který se specializuje na trestní právo.
Co policie dělala, že mu neodstavila majetek?
Velký zájem o vývoj celé kauzy měla také veřejnost. František Mrázek patřil mezi nejznámější podnikatele své doby a média jeho jméno často spojovala s obrovským vlivem i značným bohatstvím. Každá nová informace o dědictví či vlastnictví firem vyvolávala značnou pozornost. Lidé chtěli vědět, jak velký majetek po sobě skutečně zanechal a kdo z něj bude nakonec profitovat. Jenže dnes se to asi reálně nikdo nedozví, dá se jen spekulovat. Právo je na Mrázka krátké, bylo za jeho života a bylo i po smrti. „Ptám se, co dělaly policie a soudy v minulosti, že mu nedokázaly ani obstavit majetek. Po Mrázkovi šla policie řadu let a není tady žádný odsuzující rozsudek,“ podivoval se Lžičar.
Případ zároveň odhalil širší problém českého podnikatelského prostředí devadesátých let. Mnoho firem tehdy vznikalo ve velmi dynamických podmínkách a vlastnické struktury nebyly vždy tak transparentní, jak je běžné dnes. Nebo je alespoň snaha, aby to tak bylo. Dohledat skutečné vlastnické vztahy mohlo být každopádně mimořádně složité. Mrázkův případ se stal jedním z nejznámějších příkladů tohoto fenoménu. Připomenout ale můžeme i Radovana Krejčíře, tam to bylo to samé v bledě modrém.
Králem zůstal i po smrti
Jisté dnes je to, že největší část aktiv zůstala v rukou Mrázkovy rodiny. Dědictví po Františku Mrázkovi tak nepředstavuje pouze příběh o miliardách korun a lukrativních firmách. Je také ukázkou toho, jak komplikované mohou být majetkové vztahy v případě rozsáhlého podnikatelského impéria a jak je policie krátká a v podstatě bezzubá. Stejně jako soudy.
Nicméně ani po letech nepřestal být osud Mrázkova majetku zajímavým tématem. Příběh muže označovaného za krále českého podsvětí totiž neskončil jeho smrtí. Pokračoval dál a Mrázek svým způsobem i po smrti dokazoval, že pokud jde o „šméčka“, byl v tom fakt dobrý.
Zdroje: autorský článek s využitím
