Článek
Výrazný český herec Jiří Kodet (†67) se narodil v roce 1937. Jeho osobní i profesní dráhu zásadně ovlivnily politické okolnosti padesátých let. Po emigraci nevlastního otce Jaroslava Juhana přišla jeho matka Jiřina Steimarová o angažmá v Národním divadle a mladý Kodet musel velmi brzy převzít odpovědnost za rodinu. Na DAMU byl přijat až na druhý pokus.
Povahově byl prudký a nekompromisní člověk, zároveň však mimořádně kultivovaný a vzdělaný. „Byl svůj, byl přísný, byl cholerik. Ale… měl velké srdce plné umělecké a lidské moudrosti. Život se s ním nemazlil, ani on se nemazlil s ním. Miloval svou rodinu! Miloval knihy, obrazy a hudbu,“ napsala Soňa Kodetová po smrti manžela na sociální sítě.
Barbora Kodetová a hledání vlastního místa
Dcera Barbora Kodetová prožívala v umělecké rodině nejen inspiraci, ale i tlak. Vlastní profesní identitu hledala mimo stín rodové tradice. „Já celoživotně hledám svou identitu. Mezi těmi slavnými jmény hledám sama sebe. Tu Báru, kterou jsem. Co vím bezpochyby, je, že jsem duší umělec,“ řekla Bára Kodetová v rozhovoru.
S houslovým virtuosem Pavlem Šporclem vychovala dvě dcery. Zatímco starší se věnovala především hudbě, u mladší se začalo projevovat herecké nadání velmi brzy. Když se Sophia poprvé objevila před kamerou, její máma byla právem pyšná. „Sophia Šporclová. Je zatím nejmladší herečkou v našem rodě. Už jsem si myslela, že genom J. J. Kolara, Budila, Steimara, Kodeta pomalu vymře, ale nevypadá to,“napsala Bára Kodetová na svůj Instagram.
Bára Kodetová a Pavel Šporcl jsou spolu maximálně spokojeni
Sophia Šporclová sedmou generací herců
Herecká linie rodiny tím získala další jméno. „Sophinka se oficiálně stala sedmou generací herců v naší rodině. Držíme jí palce,“ sdílela Bára Kodetová. Sophia Šporclová dnes studuje konzervatoř v Brně a přestože je stále velmi mladá, má za sebou několik náročných projektů, kterými už se stihla proslavit.
Zásadní pozornost vzbudila ve filmech Máma a Lajf v režii Jiřího Stracha. V dramatu Máma ztvárnila Malvínu, dívku odloučenou od mentálně postižené matky. „Hraji holku, která chce jediné, opět vidět svoji mámu, která pro ni byla vším,“ říká Sophia Šporclová. „Musela jsem to prožít,“ popisuje Sophia, jak ke své roli přistupovala. „Vnímala jsem to jako svůj životní příběh, nebyla jsem Sophia ale Malvína a Elizavetu jsem brala jako svoji matku. Tohle byla moje realita, proto to bylo tak psychicky náročné. A nevystupovala jsem z role ani mimo natáčení.“
Pelíšky jsou dnes rodinným odkazem
Přestože Jiřího Kodeta osobně nepoznala, jeho přítomnost je v rodině stále živá. Pelíšky patří k pravidelným rodinným rituálům. Pro samotnou Sophii Kodetovou je dědeček klíčovou inspirací.
„Dědeček Kodet je mojí největší inspirací. Mám ho moc ráda, i když jsem ho nikdy nepotkala osobně. Pořád se doma koukáme na jeho filmy a o Vánocích samozřejmě sledujeme Pelíšky. Je mi trochu líto, že s ním nemůžu mluvit, ale vím, že se na mě kouká. Když hraji, je celou dobu se mnou, při každé roli a v každé situaci. A moc doufám, že by na mě byl pyšný,“ řekla v té době ještě čtrnáctiletá Sophia Šporclová, která oslavila letos v srpnu šestnácté narozeniny.
TOP 15 hlášek Jiřího Kodeta z Pelíšků
Svlíkni si to! Okamžitě si to svlíkni! Tohleto si na sebe vezmeš? Dyť je to ze Západu!
To je tím, s kým se taháš, s rudým bolševickým nokem!
Stejně, největší radost udělá takový dárek, který člověk vyrobí sám pro toho druhého.
Jak to myslíš, kyselý? Od profesora Rhona z Bubenče nemůžou být kyselý!
Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!
Mě by jenom zajímalo, kde udělali soudruzi z NDR chybu.
Noky? Slyšel jsem dobře, řekl jsi noky?
Vilmo! Jak jsi vařila tento knedlík?
Dávám bolševikovi rok. Maximálně dva.
Nám, nám, narodil se! Ona se usmívá, usmívá se!
Pojď mi to povědět sám, ty Koněve. Nemusíš za sebe posílat spojku, tady nejseš na generálním štábu.
Odkdy držíš Boží hod? Dobytku, kterej se zleješ i na Štědrej den jako mužik!
Hekla jsi! Teď jsi hekla! A popři to!
Toho si nevšímejte. Jak víte, čekal jsem syna…
Dobrý den, půjde Jindra ven? Nikdy…nebo navždy!
