Článek
Andrea má módu ráda, ale nikdy nepatřila mezi ženy, které by každé ráno řešily nejnovější trendy. Vybírala si především oblečení, ve kterém se cítila dobře a které odpovídalo jejímu stylu. Sukně, halenky, kardigany nebo klasické kalhoty pro ni byly běžnou součástí šatníku. „Nikdy jsem si nepřipadala jako někdo, kdo se obléká staře. Spíš mám ráda elegantnější věci a nemusím mít na sobě něco jen proto, že je to právě moderní,“ popisuje šestadvacetiletá blondýnka.
Jeho slova ji zasáhla
Její pohled na vlastní oblečení se změnil po jedné poznámce přítele. Když se spolu chystali ven, prohlédl si ji a řekl, že vypadá jako stará žena. Andrea se nejprve snažila jeho slova brát jako obyčejnou poznámku. Jenže postupně zjistila, že jí zůstala v hlavě mnohem víc, než čekala.
Začala si všímat věcí, které předtím vůbec neřešila. Při oblékání přemýšlí, jestli její sukně nepůsobí příliš usedle, jestli není svetr příliš konzervativní nebo jestli její boty nevypadají nemoderně. Někdy se před odchodem převlékne i několikrát. „Nejhorší je, že už se nedokážu obléct bez toho, abych přemýšlela, co na to řekne on. Dřív jsem si něco vzala a šla. Teď se na sebe podívám do zrcadla a začnu pochybovat.“
Vadí jí, že jí bude hodnotit
Přítel přitom podle ní neprotestoval proti jednomu konkrétnímu kousku. Vadí mu spíš celkový styl, který považuje za příliš staromódní. Andrea ale nechce kvůli jeho vkusu kompletně měnit šatník.
Situace se navíc začala promítat i do jejich společných plánů. Andrea někdy raději zůstane doma, než aby riskovala další poznámku. Pokud vědí, že mají někam vyrazit, začne řešit oblečení s předstihem a snaží se odhadnout, co by partner označil za dostatečně mladistvé. „Je mi šestadvacet a připadám si někdy, jako bych šla na schůzku s někým, kdo mě bude hodnotit podle toho, co mám na sobě. Přitom jsem si dřív svůj styl docela užívala,“ přiznává.
Sama si uvědomuje, že jedna poznámka o oblečení nemusí znamenat zásadní problém ve vztahu. Rozdílný vkus mají podle ní lidé běžně. Vadí jí ale především to, co se stalo potom. Z komentáře, který mohl jednoduše vyšumět, se pro ni stal důvod k neustálému kontrolování vlastního vzhledu.
Mohou spolu vůbec zůstat?
Andrea proto začíná přemýšlet, kde končí partnerův názor a kde už začíná tlak, kvůli kterému se přestává cítit sama sebou. Nechce se hádat kvůli módě, zároveň ale nechce svůj šatník přizpůsobovat jen proto, aby se vyhnula další kritice.
Je vůbec otázka, jestli takový vztah může vydržet. „Možná jsem citlivější, než bych měla být. Ale nechci, aby mi někdo jednou větou změnil vztah k tomu, co nosím. Potřebuju se zase oblékat tak, abych se v tom cítila dobře já,“ dodává.
