Článek
Když se dnes řekne Vlasta Burian (†70) a Jaroslav Marvan (†72), většině diváků se okamžitě vybaví legendární prvorepublikové komedie. Filmy jako Přednosta stanice, U pokladny stál, Ducháček to zařídí nebo Anton Špelec, ostrostřelec dodnes patří ke zlatému fondu české kinematografie. Burian byl bouřlivý komik a improvizátor, Marvan naopak klidný, přesný a civilní herec. Právě kontrast jejich povah vytvořil dvojici, která fungovala téměř dokonale.
Burian udělal z Marvana herce
Jen málokdo ale tušil, že vztah obou mužů skončí hlubokým rozkolem, který už nikdy nedokázali napravit. Z někdejších blízkých kolegů se po válce stali lidé, kteří spolu téměř nemluvili. A právě tento konflikt dodnes patří k nejbolestivějším příběhům českého filmu. Jaroslav Marvan přitom Burianovi vděčil za obrovskou část své kariéry. Do Divadla Vlasty Buriana nastoupil už ve dvacátých letech a po boku slavného komika strávil téměř sedmnáct let.
Burian mu pomohl prosadit se na jevišti i ve filmu a postupně z něj udělal jednu z nejznámějších tváří české komedie. Zpočátku působili téměř nerozlučně. Diváci milovali jejich společné dialogy, slovní přestřelky i typickou dynamiku mezi Burianovou živelnou improvizací a Marvanovou strohou vážností. Burian často používal Marvana jako terč svých improvizovaných vtípků a právě tím vznikaly některé z nejslavnějších scén české filmové historie. „Dělal mu skutečně svým způsobem nahrávače. Byl totiž známý jako perfekcionista,“ popisovala archivářka Národního divadla Marie Hradecká.
Nebýt Buriana, tak kdo ví, jak a kde by Marvan skončil
Je potřeba jet v kočáře, nikoli na kozlíku
Za oponou ale jejich vztah nebyl vždy jednoduchý. Burian byl dominantní hvězda, která chtěla mít vše pod kontrolou. Marvan býval popisován jako disciplinovaný profesionál, který nesnášel chaos a toužil po větším uznání. Přesto spolu dokázali fungovat dlouhé roky. Zlom přišel až po druhé světové válce. Vlasta Burian byl po osvobození obviněn z kolaborace s nacisty.
Přišel o divadlo, majetek i možnost veřejně vystupovat. Král komiků, kterého před válkou obdivovalo celé Československo, se během krátké doby stal symbolem pádu a veřejného ponížení. Právě tehdy Burian údajně čekal podporu od lidí, kterým během kariéry pomohl. A jedním z nich byl i Jaroslav Marvan.
Jenže ten se od celé kauzy distancoval. „Marvan se držel otcova hesla ,Je potřeba jet v kočáře, nikoli na kozlíku!‘. Příliš nevyčníval. Byl to bytostný herec, který chtěl hlavně hrát. Snažil se příliš politicky neprojevovat. I když později už jako velmi populární herec okusil, co to je, když ho mocní požádají, aby někde vystoupil a něco přečetl. I to se samozřejmě stalo,“ vysvětlovala Hradecká.
Marvan neměl problémy ani po únoru 1948
Kolem celé věci navíc vznikla řada velmi nepříjemných spekulací. Už v devadesátých letech zveřejnil bývalý tenista Josef Síba svědectví, podle něhož někteří herci po válce vystupovali proti Burianovi s cílem získat jeho divadlo a postavení. Ve své výpovědi přímo zmínil i Jaroslava Marvana. „Někteří herci, kterým V. Burian pomohl k umělecké kariéře, se mu nepěkně odvděčili tím, že po válce proti němu vystoupili s úmyslem získat jeho divadlo pro sebe. Byl mezi nimi, bohužel, i tak významný herec, jakým byl Jaroslav Marvan. Ten proti Burianovi intrikoval už za protektorátu.“
Vlasta Burian a Růžena Šlemrová ve filmu Anton Špelec ostrostřelec
Dodnes se vedou spory o to, nakolik byla tato tvrzení pravdivá. Jisté ale je, že vztahy mezi oběma muži se definitivně rozpadly. Burian nesl poválečné události velmi těžce a pocit zrady ho podle mnoha vzpomínek nikdy neopustil. A zatímco Burian po válce bojoval o návrat na scénu, Marvanova kariéra pokračovala prakticky bez větších problémů. Hrál ve filmech, získal angažmá v Národním divadle a stal se jedním z nejobsazovanějších českých herců padesátých a šedesátých let. Právě to část veřejnosti vnímala velmi rozporuplně. Marvan totiž během protektorátu ani po únoru 1948 výraznější problémy neměl.
Srovnání s Burianem mu vadilo
Vlasta Burian mezitím psychicky i zdravotně chátral. Přestože se v padesátých letech mohl částečně vrátit před publikum, jeho někdejší sláva už byla pryč. Zemřel v roce 1962 jako zlomený člověk, kterého válka a poválečné procesy připravily o velkou část života. Usmíření s Marvanem už nikdy nepřišlo.
Ani Jaroslav Marvan ale podle řady vzpomínek nebyl v soukromí šťastný člověk. Byl spíš uzavřený a také velice přísný muž, který si svou popularitu příliš neužíval. Ve stáří navíc bojoval se zdravotními problémy a podle všeho ho trápilo i to, jak veřejnost stále častěji připomínala jeho vztah k Burianovi.
Marvan zemřel v květnu 1974 ve věku 72 let. Dodnes zůstává jedním z největších českých filmových herců. Přesto jeho jméno stále provází i otázka, zda se měl Vlasty Buriana po válce zastat.
Zdroje: autorský článek s využitím
