Článek
Tupolev Tu-160 je bezesporu globální hrozbou, které neumí konkurovat ani Západ. Když na to přijde, tak umí letět dvakrát vyšší rychlostí, než je rychlost zvuku, a to prosíme pěkně se dvanácti jadernými střelami. Zvládl by tedy rozsévat zkázu a smrt na hodně velkém území. Jen pro srovnání: jeho přímý konkurent, což je americký Rockwell B-1B Lancer, zvládne maximální rychlost 1330 kilometrů za hodinu. Mnoha lidem tak dělá vrásky na čele, že je tak kvalitní stroj v arzenálu nevyzpytatelného Ruska.
Letoun bez vlastní obrany
Letoun, který je v kódu NATO označovaný jako Blackjack, byl vyvinut už za sovětského vůdce Michaila Sergejeviče Gorbačeva. S trochou nadsázky se dá říct, že se pak „dědil“ z jedné prezidentské generace na druhou. Každopádně dnes s ním může disponovat Vladimir Putin. Nutno říct, že jde o opravdu úctyhodný stroj, který je svým způsobem nádherný. Disponuje čtyřmi dvouprodovými motory NK-32, což jsou jen tak mimochodem nejvýkonnější motory, jaké kdy byly v bojovém letouny použity. Maximální rychlost je 2230 kilometrů za hodin, dolet bez nutnosti doplnit palivo pak 12 300 kilometrů.
Bílá labuť je bezpochyby impozantní stroj
Bílá labuť (přezdívku si stroj vysloužil díky bílému nátěru a tvaru křídel) unese celkem čtyřicet tun nákladu ve dvou pumovnicích. Samozřejmě nemusí to být jen jaderné bomby. Není bez zajímavosti, že Sověti si kdysi při jeho vývoji tak věřili, že ho neopatřili vlastními obrannými systémy. Konkrétně tedy konstruktér Valentin Bliznjuk, který měl projekt na starosti. Rusové to pak během nejrůznějších modernizací a modifikací také neřešili. Doufejme, že nikdy nezjistíme v reálném střetu, jestli to byla prozíravá volba.
Odlepit ho od země není snadné
Faktem je, že dostat do vzduchu letoun, který by Tupolev včas a hlavně nízko zastavil, by asi bylo hodně problematické. Na druhou stranu je tu takový „malý“ háček, který by Rusům mohl značně znepříjemnit nasazení Bílé labutě. Je totiž velký problém dostat ho do vzduchu, protože neposkytuje dostatečný vztlak k tomu, aby se odlepil od země.
Je třeba si pomoci. Aby vůbec mohl vzlétnout a nést svůj náklad, využívá TU-160 měnitelnou geometrii křídel. Během startu je má roztažená, což poskytne potřebný vztlak. Jakmile se dostane na oblohu, křídla se posunou o 45 stupňů dozadu a vznikne tvar připomínající labuť.
Ukrajina měla 19 Tu-160, nezůstal žádný
Původně mělo být těchto Tupolévu vyrobeno sto kusů. Reálně jich však vzniklo pouze pětatřicet, což bylo Gorbačevem sice prezentováno jako mírové gesto, doopravdy však šlo o to, že sovětská ekonomika na tom nebyla dobře. Paradoxně devatenáct strojů po SSSR zdědila i Ukrajina. V roce 1999 ale bylo do Ruska posláno osm strojů jako splátka dluhu za dodávky plynu. A zbytek byl pod dohledem USA sešrotován.
Teď tedy Rusové mohou využívat letouny, kterém jim před lety doručili sami Ukrajinci. Je ale jasné, že jen s Tu-160 by ruské strategické letectvo pravděpodobně nevystačilo. K dispozici jsou tak dne i bombardéry Tu-22M3, Tu-95MS a Il-78.
