Článek
Syna Pepíčka porodila Vendula Pizingerová (53) ve 48 letech, pro jejího manžela Josefa Pizingera to byl první potomek. S bývalým partnerem, hudebním skladatelem Karlem Svobodou, měla ředitelka Kapky naděje dvě děti - syna Josefa, kterému už bylo devatenáct let a dceru Klárku. Ta bohužel v roce 2000 ve čtyřech letech zemřela na rakovinu.
Rodit pár měsíců před padesátkou není běžné. A od některých lidí do Pizingerová hodně schytala. „Zpětná vazba některých lidí nebyla pozitivní, byla doslova hnusná. Ale já ty hejty moc neberu,“ vysvětlovala. Na co se však opravdu netěší je chvíle, až její synek začne chodit do školy. „Naivně doufám, že to za mě převezme manžel.“ Faktem je, že bude ve věku, kdy by mohla klidně být Pepíčkovou babičkou.
Jeho mamina s ní rok nemluvila
Na druhou stranu je pravdou, že Pizingerová je na skeptické pohledy a nejrůznější narážky zvyklá. Vždyť i svého manžela si svým způsobem musela vybojovat. Málokdo věřil, že vztah s o šestnáct let mladším Josefem může vyjít. „Když se náš syn Pepíček nedávno díval na dinosaury v televizi, manžel mi povídal: Tehdy jsi mi dala dinosaura. Kdo by to byl řekl, že spolu budeme mít jednou dítě, se kterým se na ně budeme dívat společně,“ vzpomínala stále energická blondýnka na dobu, kdy jako hodná „tetička“ kupovala svému budoucímu partnerovi hračky. Vždyť svého nastávajícího poznala v době, kdy jí bylo čtyřiadvacet let. Jemu bylo devět.
Vlastně se možná není čemu divit, že jejich vztah udělal na začátku hodně zlé krve i v rodině. Zejména Josefova maminka se nedokázala smířit s tím, koho si její syn vybral. I proto, že se paní Simona s Vendulou hodně kamarádila a nedokázala přenést přes srdce, co že jí to kámoška udělala. „Jeho maminka se mnou nemluvila rok. Po roce mi umřel kamarád a tak jsem zvedla telefon a zavolala jí s tím, že ji chápu, ale ráda bych se s ní sešla. Tehdy mi řekla, ať jí dám ještě čas a nakonec se mi asi za měsíc nebo dva ozvala. Tenkrát mi dělalo hrozný problém se jí podívat do očí,“ tvrdila Pizingerová.
Sledovala, jak ji nosí v náručí
Přitom to nebylo tak, že by Vendula přišla, sbalila mladšího chlapíka a nedívala se nalevo ani napravo. Všechno se postupně vyvíjelo, hromadilo a dávalo do hromady jako obrovská mozaika. Po smrti Karla Svobody začala žít Vendula u kamarádky Simony. Josefovi bylo tehdy osmnáct, měl první vážnou lásku. „Doteď si pamatuji, jak se se svojí přítelkyní v obýváku učili tanec do tanečních a já jim radila. Tenkrát mě ale vůbec nenapadlo, že to bude jednou můj muž.“
O pár let později tehdy ještě Vendula Svobodová koupila dům, u kterého byl menší domeček. Nabídla Josefovi a jeho partnerce, jestli tam nechtějí bydlet. S radostí souhlasili. „Tenkrát jsem posedávala na balkoně se sklenicí vína, dívala se na ně a říkala si, jak je hezké, že ji nosí v náručí,“ usmívala se při vzpomínce, jak potají sledovala štěstí dvou mladých lidí. Když se Josef s partnerkou rozešel, jeho maminka požádala Simonu, aby s ním promluvila, protože to možná nese špatně.
Konečně opravdový muž
Pizingerová to udělala. A začala se odvíjet příběh, který skončil svatbou a početím miminka. Nějakou dobu trvalo, než si na to rodina zvykla. Dnes už jsou ale všichni v pohodě, protože vědí, že si tihle dva zkrátka byli souzení. A Vendula si zase pochvaluje, že je konečně s chlapem, který je opravdový muž a macho.
Je možné, že jejich vztah má trhliny, že není úplně dokonalý apod. Ovšem oni už mnohokrát dokázali, že překážky umí překonávat. A i když by to před lety řekl málokdo, mají velkou šanci, že jim to vydrží opravdu navěky.
Zdroje: cnn.iprima.cz, idnes.cz, super.cz, dotyk.cz, zena.aktualne.cz
