Článek
Pro spoustu lidí je Ragnar Lothbrok zosobněním všeho, co si pod pojmem Viking představí: neohrožený válečník, charismatický vůdce a otec legendárních synů. Jenže když se na něj podíváme očima historiků, začíná být jasné, že hranice mezi realitou a legendou je u něj extrémně tenká. Otázka, jestli Ragnar vůbec existoval, zůstává otevřená.
Příběhy, které mohou být pravdivé
Problém je jednoduchý: v 9. století se běžně nezaznamenávala narození ani úmrtí a první písemné zmínky o Ragnarovi se objevují až několik století po době, kdy měl žít. „První zprávy o něm byly zapsány až nejméně 350 let poté, co se všechna ta dobrodružství odehrála. Takže nelze se stoprocentní jistotou říct, že tento slavný válečník opravdu existoval,“ řekl historik Dalibor Moravec. To tedy znamená, že pracujeme spíš s příběhy, které kolovaly ústně, než s tvrdými fakty. A ústní tradice má jednu vlastnost, realitu si ráda přikrášluje.
Je klidně možné, že Ragnar nebyl jedním konkrétním mužem, ale spíš „kompilací“ několika významných vikingských vůdců. Jejich činy se postupně slily do jedné postavy, která byla pro vypravěče přehlednější a pro posluchače atraktivnější. V tomhle smyslu mohl Ragnar fungovat jako symbol celé vikingské éry: zosobnění odvahy, síly a touhy po slávě.
Jestli Ragnar Lothbrok existoval, se už asi s jistotou nikdy nedozvíme
Jeho příjmení vzbuzuje otazníky
Seriál ale pracuje s myšlenkou, že Ragnar byl skutečný a navíc měl bratra Rolla. Právě tady se realita s fikcí rozchází nejvíc. Rollo historickou postavou byl. A ne jen tak ledajakou. Ve skutečnosti se jmenoval pravděpodobně Hrolf Ganger a stal se prvním vévodou z Normandie. Po dohodě s franským králem přijal křest a jeho potomci pak vytvořili mocnou dynastii, která výrazně ovlivnila dějiny Evropy. Stačí připomenout Viléma Dobyvatele a bitvu u Hastingsu v roce 1066.
Jenže žádný důkaz o tom, že by Rollo a Ragnar byli bratři nebo příbuzní, neexistuje. Seriál si jejich vztah vytvořil hlavně proto, aby měl silnou dramatickou linku. Historicky to ale nedává oporu. Zatímco Rollo stojí pevně v pramenech, Ragnar se pohybuje spíš v mlze legend.
Zajímavé je i samotné Ragnarovo jméno. „Lothbrok“ totiž neznamená příjmení v dnešním slova smyslu, ale přezdívku. Překládá se jako „Chlupaté kalhoty“ a odkazuje na jeho oděv. Podle ság si měl ušít speciální kožené či kožešinové kalhoty, které natřel dehtem, aby ho ochránily před hadím uštknutím. Už to samo o sobě ukazuje, že příběhy o Ragnarovi měly silně legendární charakter.
Děti Ragnara téměř jistě existovaly
Podobně je to i s jeho vztahy. Postava Lagerthy, slavné štítonožky a Ragnarovy partnerky, je extrémně populární díky seriálu. V ságách vystupuje jako bojovnice, která si Ragnara nejdřív nechala projít skoro až pohádkovou zkouškou odvahy. Musel porazit zvířata, jež hlídala její dům. Jestli byla skutečná, dnes už nikdo s jistotou neřekne. Ale jako motiv silné ženské postavy ve vikingském světě funguje dokonale.
O něco pevněji stojí Ragnarovi synové. Jména jako Björn Železný bok, Ivar Bezkostý, Halfdan nebo Sigurd Hadí oko se objevují v historických pramenech častěji a jde téměř jisté o historické postavy. Právě oni jsou možná klíčem k tomu, proč legenda o Ragnarovi vůbec přežila. Je dost možné, že jejich skutečné úspěchy byly zpětně připsány „slavnému otci“, aby celý příběh získal ještě větší váhu.
Na pomezí historie a mýtů
A co Ragnarova smrt? I tady máme víc verzí než jistot. Buď měl zahynout při ztroskotání lodi, nebo skončit v hadí jámě na příkaz northumbrijského krále Aelly. Druhá možnost je dnes slavnější hlavně díky seriálu. Je působivá, symbolická a dokonale zapadá do obrazu epického vikingského hrdiny. Jestli je pravdivá, ale nikdo spolehlivě neví.
Když to celé shrneme, Ragnar Lothbrok stojí někde na pomezí historie a mýtu. Na rozdíl od Rolla nemáme důkaz, že opravdu žil. Na druhou stranu není ani úplně vyloučené, že existoval. Jen jeho příběh byl časem tak přetvořený, že dnes už ho neumíme oddělit od legend.
A možná je nakonec úplně jedno, jestli Ragnar Lothbrok opravdu existoval. Důležité je, že se stal symbolem. Když se dnes řekne „Viking“, většině lidí nenaskočí Erik Rudý ani Leif Eriksson, ale právě Ragnar.
Vzestup Vikingů
- 793 – nájezd na Lindisfarne, symbolický začátek vikingské éry
- 845 – Reginherus obléhá Paříž
- 865 – Velká pohanská armáda v Anglii
- 878 – vznik Danelawu, Vikingové ovládají velkou část Anglie
- 911 – Rollo získává Normandii
- 1066 – Hastings, potomci Vikingů dobývají Anglii (už jako „Normané“, ne klasičtí Vikingové)
Pád vikingské éry
- 995–1030 – masová christianizace Skandinávie
Přijetí křesťanství v Norsku, Dánsku a Švédsku mění způsob života i válčení. Vikingové se začleňují do evropské feudální kultury. - 1014 – bitva u Clontarfu (Irsko)
I když ji často romantizujeme jako „konec Vikingů v Irsku“, ve skutečnosti šlo spíš o symbolický zlom. Vikingové ztrácejí dominantní postavení. - 1035 – smrt Knuta Velikého
Knut ovládal Anglii, Dánsko i Norsko. Po jeho smrti se jeho říše rozpadá a vikingská moc slábne. - 1066 – Stamford Bridge
Norský král Harald Hardrada je poražen anglickým králem Haroldem Godwinsonem.
Pro historiky je to často skutečný konec vikingské éry jako období nájezdů. - kolem 1100 – konec klasické vikingské éry
Skandinávie je plně křesťanská, má království, zákony, města a zapojuje se do evropské politiky. Vikingové už nejsou nájezdníci, ale běžná součást středověké Evropy.
Zdroje:
