Článek
„Raději se neměl narodit,“ tvrdila herečka ze seriálu ZOO o synovi Melicharovi, který zemřel, když mu bylo osm měsíců. Kdo neprošel stejným utrpením, možná Veroniku Žilkovou pochopit nedokáže. Ona a její tehdejší manžel Martin Stropnický však procházeli neuvěřitelnou bolestí. Měsíce hrůzy nikdy nedokáží vymazat z paměti, i kdyby se o to sebevíc snažili. Chlapeček zemřel bohužel kvůli vážné vrozené zdravotní vadě – brániční kýle.
Osm měsíců utrpení
Přitom to dlouho vypadalo, že těhotenství a následný porod Veroniky Žilkové bude bez problémů. Až do osmého měsíce nic nenasvědčovalo tomu, že by se měla stát podobná tragédie. Pak ale přišla krutá diagnóza. Naděje však stále ještě existovala hned z několika důvodů. Za prvé také Žilkové syn Cyril měl brániční kýlu a dokázal svůj boj úspěšně vybojovat. Navíc lékaři věděli, co je třeba. Melichar po narození nedýchal a musel okamžitě na operaci, během které mu doktoři vpravili do těla implantát. Ten měl zajistit, že se miminku začnou rozvíjet plíce. Jenomže to se nestalo.
Následovaly měsíce, které nikdo nechce zažít. „Po jeho narození nastalo 8 měsíců hrozného utrpení, kdy jsem se chodila dívat, jak moje dítě trpí. Bylo to, jako když skřípnete kotě mezi dveře a díváte se, jak s tím zápasí,“ vzpomínala herečka v pořadu 13. komnata v České televizi. Chlapeček se o svůj život pral, ale Žilková podvědomě tušila, že to nezvládne. Do nemocnice chodila každý den, snažila se být pozitivní, ale postupem času jí docházelo, že je všechno marné.
Měli to nechat na přírodě
Žilková vychovala pět dětí. Vyprovodit ale dítě na smrt nedokázala. Pět dní před smrtí Melichara přestala za kloučkem chodit. „To jsem věděla, že na to nemám. V tu chvíli nastoupil můj muž, který u něj byl celý týden. Byl tam, když nastala smrt,“ vysvětlovala. V den, kdy její syn zemřel, měla premiéru divadelní hry Příběh Adiny Mandlové. Hrála ženu, která porodila mrtvou holčičku. Osud s ní snad ani nemohl sehrát morbidnější scénku. Žilková si několikrát povzdechla, že se Melichar neměl narodit, nebo že ho lékaři měli nechat zemřít hned, když přišel na svět.
Bylo zřejmé, že nemá plíce. Jelikož neměl bránici, tedy dělicí stěnu mezi orgány, tak mu žaludek tlačil na plíce, které se nevyvinuly. „Narodil se mrtvý, mně se v zásadě ulevilo, lékaři ho ale vzkřísili a to trápení trvalo ještě dalších osm měsíců. Osmkrát byl kříšený, ale měli ho nechat zemřít. Myslím, že tenkrát měla mít poslední slovo příroda. Jenže dnes doktoři zkusí všechno, co jde, musejí. Jenže vlastně ho akorát trápili. A zbytečně,“ vzpomínala Žilková.
Operaci v zahraničí vyloučila
Dlouho jí strašilo, jestli neměla poslechnout Stropnického. Ten totiž navrhoval, aby se v době, kdy na nemoc Melichara lékaři přišli, oba dva sebrali a odjeli za operací někam do zahraničí. „Možná jsem měla jet. Ještě takových sedm let jsem si vyčítala, že jsem měla vzít všechny peníze a na tu operaci odjet. Ale bála jsem se nechat tady ostatní děti a bála jsem se i o sebe. Že při té operaci, kdy mě budou operovat s miminem v břiše, můžu umřít, a co bude s dětmi?“ V té době v ní převážil pocit, že pro její děti je důležitější, aby přežila ona.
Proč měl její syn brániční kýlu, se nikdy nedozvěděla. Není možné to určit. „Příčinu nikdo nezná, nejvíc se podezřívá ekologie. Psalo se o mně taky, že jsem katolička, a proto jsem odmítla ukončení těhotenství. Ale to je nesmysl,“ doplnila Žilková s tím, že není blázen, aby porodila někoho, kdo se pak bude několik měsíců neuvěřitelně trápit.
Zdroje: idnes.cz, blesk.cz, cnn.iprima.cz, super.cz, zeny.iprima.cz
