Článek
Když v roce 1992 dorazila do kin komedie Trhala fialky dynamitem, tvůrci sázeli na popularitu Heleny Růžičkové, jejího syna Jiřího i na tehdy atraktivní porevoluční atmosféru. Film režiséra Milana Růžičky se sice zařadil mezi komerčně úspěšné snímky začátku devadesátých let, zároveň ale dodnes patří k titulům, o nichž se často mluví spíš kvůli tomu, co se dělo za kamerou.
Rodina, která podniká po svém
Příběh sleduje svéráznou rodinu Karafiátových. Ta se po sametové revoluci pustí do podnikání a založí cestovní kancelář s výmluvným názvem Český ráj. Místo toho, aby vozila české turisty do zahraničí, přiváží zahraniční návštěvníky poznávat české památky a zvyky. Brzy se tak rozjede série komických situací, při nichž se v jednom autobusu potkávají nejrůznější podivínské postavy.
Film měl nabídnout nenáročnou zábavu v době, kdy česká kinematografie hledala po změně režimu novou tvář. Diváci na něj skutečně přišli – do kin zamířilo přes 730 tisíc lidí. Přesto se často srovnával s legendárním Dědictvím aneb Kurvahošigutntág, které přišlo krátce poté a stalo se jednou z nejúspěšnějších českých komedií všech dob.
Producent měl vlastní představy
Natáčení ale zdaleka neprobíhalo klidně. Financování zajistil brněnský podnikatel Rudolf Hošna, který se výrazně zapojoval i do tvůrčích rozhodnutí. O okolnostech vzniku filmu píše například publikace Rozmarná léta českého filmu.
Vypráví se například, že chtěl do filmu dostat svou luxusní vilu, a proto autobus během jedné scény projíždí kolem domu, na který kamera na několik okamžiků zamíří. Další spory vyvolalo obsazení jeho partnerky. Režisér jí totiž přidělil němou roli, což producent nesl velmi nelibě. „Dokonce mu i takový mistr jako pan Lipský dodával ještě další fóry a on na to nijak nereflektoval,“ uvedla Helena Růžičkové ve výše zmíněné knize.
Nešlo ale o jediný zásah do scénáře. Kvůli smluvním podmínkám měli mít Helena a Jiří Růžičkovi podobně velký prostor na obrazovce, takže se některé scény dopisovaly až během příprav. Jedna z nich měla původně zahrnovat Jiřího na koni, nakonec se však musela přepracovat.
Natáčelo se od Paříže až po Špilberk
Ani samotná Růžičková se netajila tím, že s výsledkem nebyla úplně spokojená. Později vzpomínala, že její manžel Milan Růžička byl zkušeným režisérem, komedie ale podle ní nebyla žánrem, který by mu byl nejbližší. Filmaři cestovali po několika českých i zahraničních lokacích. Kamera zavítala do Paříže, Prahy, Brna, Rakovníka, na hrad Špilberk i do historických sklepů pod Petrovem.
Ve filmu se objevila také řada zajímavostí. Malíř Libor Vojkůvka nejen navrhl a pomaloval autobus, který se stal jedním ze symbolů filmu, ale zahrál si i drobnou epizodní roli. Samotný producent Rudolf Hošna se před kamerou objevil také. Fanoušci dodnes vzpomínají i na závěrečnou repliku Heleny Růžičkové „Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!“, která odkazuje na slavnou báseň Karla Hynka Máchy Máj.
Helena Růžičková byla jako vždy úžasná
Co dnes dělá filmový José?
Mezi nejvýraznější postavy patřil José, později přejmenovaný na Jožku, kterého ztvárnil Fredy Ayisi. Přestože ve filmu zaujal svou energií a výrazným vystupováním, herectví se nakonec nestalo jeho hlavní profesí. Ayisi se narodil v Bratislavě, jeho otec pochází z Ghany. Vystudoval obchodní akademii i Univerzitu Komenského, nejvíce se ale prosadil jako tanečník, choreograf a lektor pohybu. Na Slovensku patří mezi průkopníky moderních tanečních stylů a tzv. dance yogy. Založil vlastní taneční školu i soubor Fredy's Dance Group a dlouhodobě se věnuje propagaci zdravého životního stylu.
Vedle tance dosáhl úspěchů také v bojových uměních. V mládí získal několik titulů v karate a později se začal věnovat především výuce pohybu, flexibility a práce s tělem. Občas se objevuje i v televizi, například po boku své dcery Věrky, která zdědila jeho sportovní i taneční talent.
Ačkoliv film Trhala fialky dynamitem nikdy nezískal kultovní postavení některých jiných českých porevolučních komedií, zůstává zajímavým dokumentem své doby. Připomíná období, kdy se český film učil fungovat v nových podmínkách a kdy o podobě výsledného díla často rozhodovaly nejen tvůrčí nápady, ale také producenti, rozpočty a improvizace.
Zdroje: autorský článek s využitím
