Článek
Po celý svůj život Stella Zázvorková (†83) milovala dobré jídlo o pití, cestování a knihy, a pochopitelně i herectví. Rozdávala radost a nikdo tak dlouho netušil, že v hloubi duše ukrývala velké trápení, které by mnoho jiných srazilo na kolena. Jenže Zázvorková byla nezmar. Obdivuhodně se dokázala vyrovnat s nepřízní krutého osudu, který ji zejména v mládí nešetřil. A přitom by se dalo říci, že se budoucí slavná herečka narodila se zlatou lžičkou v puse.
Nejsi dost hezká!
Jenže ani příslušnost k tehdejší vyšší vrstvě ke spokojenému dětství nestačila. Narodila se totiž 14. dubna 1922 do rodiny věhlasného architekta Jana Zázvorky. Tomu se tehdy tak dařilo, že mohl svou rodinu přestěhovat do prostorné vily na Letné, odkud byl úchvatný výhled na Hradčany. Tady Zázvorková vyrůstala spolu se svým starším bratrem Janem, který později navázal na rodinnou tradici a stal se úspěšným filmovým architektem. Zatímco k tatínkovi měla Stella odjakživa velice blízko a panoval mezi nimi láskyplný vztah, s maminkou to prý bylo mnohem horší.
Tato půvabná dáma nemohla své dceři odpustit, že není na tehdejší poměry dost hezká a často jí to připomínala. Sama herečka později přiznala, že jí matka kdysi dokonce řekla: „…ani stín mé krásy nejsi…“ Jenže pohotová a hlavně velmi bystrá Stella si to nenechala líbit a matce odpověděla: „…alespoň mám šarm, který chybí tobě.“ Dospívající dívka měla pravdu. Zázvorková byla chytrá, měla talent na jazyky a neutuchající touhu se stále vzdělávat.
Werich s ní měl jediný problém
A i když nesplňovala tehdejší ideál krásy, o ctitele nikdy nouzi neměla. Však také byla vtipná, dokázala se povznést nad malichernosti tohoto světa a nikdy nezkazila žádnou legraci. Toho si cenil i samotný Jan Werich, když ji angažoval do svého Divadla ABC. Werich si jí vážil nejen jako skvělého parťáka pro nekonečné flámy, ale i jako herečky. Každý rok ji zval do své vily na Vánoce a když plánoval nějakou oslavu, nikdy nezapomněl zdůraznit: „Pozveme taky ty dva chlapi, Zázvorkovou a Jaroslavu Adamovou.“ Jen jedno mu na Stelle trochu vadilo. To, že nedokázala přijít včas na zkoušku. A přece se na ni nedokázal nikdy zlobit, pouze jí s mírným úsměvem řekl: „Poslyšte, Zázvorková, už jděte do sebe. Vždyť vás to není důstojné, zkoušet na mě takovéhle blbosti.“
Miloš Kopecký byl skvělý herec, Zázvorková si s ním ale užila své
Tato laskavá věta z úst velkého mistra prý herečku tak zahanbila, že už nikdy nezmeškala. On se jí za to odměnil tím, že si v jeho divadle připadala jako hýčkaná hvězda. Ale to snad všichni herci, kteří patřili k jeho souboru. Slavný principál měl totiž tu vzácnou vlastnost, že se u něj herci cítili, jakoby je nosíval na stříbrném podnose.
Tragicky přišla o dceru
Už tehdy by si Zázvorková mohla připadat jako v ráji, jen kdyby svůj život nespojila s mladým, nadějným a velice talentovaným Milošem Kopeckým. Ti dva se totiž k sobě vůbec nehodili. Zatímco ona byla vždy plná života a ráda se smála, Miloš se v soukromí často utápěl v depresích. Navíc rád žil nočním životem a divadelní gáže se v jeho kapse nikdy dlouho neohřála. Přesto se vzali, snad proto, že to muselo být. Jenže do roka od svatby přišel rozvod.
Kopecký byl totiž už tehdy velký záletník, což Zázvorková nedokázala přenést přes srdce. Raději zvolila samotu, než aby hrála v jeho životě druhé housle. I když, tak úplně sama tehdy nebyla. Starala se o jejich společnou dcerku Janu (†15), kterou nade vše milovala. Zároveň se ale nemohla, a snad ani nechtěla, vzdát hereckého povolání.
Jak roky plynuly, dospívající Jana špatně snášela matčinu neustálou vytíženost. Několikrát se prý pokusila na sebe upoutat pozornost demonstrativním pokusem o sebevraždu, jenže při tom posledním se něco zvrtlo a Stella svou dcerku našla pozdě. To byla rána, z které se herečka nemohla dlouho vzpamatovat. I když o této tragédii nemluvila, bylo jasné, že ji ztráta dcery hluboko zasáhla.
„Vy krávo nebeská!“
Velkorysá herečka se totiž nedokázala zlobit ani na bývalého manžela. Dál s ním pracovala, když se k tomu naskytla příležitost, a některé z jejich společných scén už dávno vešly do dějin české kinematografie. Například ta z legendárního seriálu Nemocnice na kraji města. V té Stella jako zelinářka Dobiášová tak rozčilila Miloše, který hrál primáře Štrosmajera, že ten dobrý muž z plných plic najednou zařval: „Vy krávo nebeská!“ Těchto pár slov prý nebylo ve scénáři a jak jsme se dozvěděli, jednalo o tajnou dohodu mezi bývalými manželi.
Ačkoli filmaře jejich náhlá improvizace zaskočila, nakonec onu větu v seriálu nechali. Udělali dobře. Vždyť jejich vzájemné dialog patří k tomu nejlepšímu, co v Nemocnici zaznělo. Zázvorková byla vtipná, pro spoustu mužů stále velice atraktivní, a přesto si dalšího životního partnera nehledala. Dokázala si zařídit hezký život i bez muže po svém boku. A pokud už měla nějakou občasnou známost, na veřejnosti se o ní nešířila.
Diskrétní herečka jen občas naznačila, že laťku, kterou kdysi v jejím životě nastavil Miloš Kopecký, žádný jiný muž nemůže překonat. Přesto nikdy nebyla smutná nebo zatrpklá. Dokud jí zdraví sloužilo, užívala si života plnými doušky. Když 18. května 2005 zemřela, báječnou Stellu Zázvorkovou oplakali filmoví fanoušci, její věrné publikum i přátelé a známí.
Zdroje: idnes.cz, zeny.iprima.cz, blesk.cz, dotyk.cz, lifee.cz, dvojka.rozhlas.cz
