Článek
Když se řekne Kirk Douglas, většině lidí se vybaví nezaměnitelný důlek na bradě, pronikavý pohled a role neústupných mužů, kteří se odmítají podřídit okolnostem. Jen málokterý herec však měl se svými filmovými postavami tolik společného jako právě on. Jeho vlastní život byl totiž příběhem neustálého boje. Ať už s chudobou, předsudky, vážnými zdravotními komplikacemi, nebo i vlastními pochybnostmi.
Neuvěřitelná chudoba ho paradoxně formovala
Douglas se narodil 9. prosince 1916 ve městě Amsterdam ve státě New York jako Issur Danielovič. Jeho rodiče byli židovští přistěhovalci z území dnešního Běloruska, tehdy součásti Ruského impéria. Jeho otec se živil výkupem a sběrem starého oblečení, hadrů a dalšího odpadu, což byla těžká a velmi špatně placená práce. Rodina proto žila ve velké chudobě. Pozdější herec často vzpomínal, že už jako dítě pracoval na různých brigádách, aby pomohl domácnosti.
Zkušenost s chudobou ale formovala mimořádnou cílevědomost budoucí hvězdy. Mladík toužil po vzdělání i lepším životě, a přestože si studium musel financovat vlastní prací, podařilo se mu získat stipendium na prestižní divadelní škole American Academy of Dramatic Arts. Právě tam se začala rodit jeho budoucí kariéra.
Kirk Douglas v roce 2002
Po službě v americkém námořnictvu během druhé světové války se vydal do Hollywoodu. Zpočátku dostával menší role, ale už koncem čtyřicátých let bylo zřejmé, že jde o mimořádný talent. Filmy jako Champion, Ace in the Hole, The Bad and the Beautiful nebo Lust for Life mu přinesly tři nominace na Oscara a pověst herce, který dokáže spojit fyzickou sílu s psychologickou hloubkou.
Nikdy se nebál riskovat a prokázat odvahu
Vrchol jeho kariéry přišel v roce 1960 se snímkem Spartacus. Douglas nebyl jen hlavní hvězdou filmu, ale také producentem. Právě jeho rozhodnutí uvést ve filmu jméno scenáristy Daltona Trumba, který byl na hollywoodské černé listině kvůli údajným komunistickým sympatiím, bývá dodnes označováno za jeden z klíčových momentů konce éry blacklistů v americkém filmovém průmyslu. Šlo o odvážný krok, který mohl ohrozit nejen film, ale i jeho vlastní kariéru.
Stejnou odvahu však Douglas projevoval i mimo filmové ateliéry. V roce 1991 se stal účastníkem dramatické letecké nehody, která mohla skončit jeho smrtí. Helikoptéra, v níž cestoval jako pasažér, se krátce po startu nad letištěm Santa Paula v Kalifornii srazila s akrobatickým letounem. Pilot i student v malém letadle zahynuli, zatímco Douglas a další dva lidé v helikoptéře přežili s vážnými zraněními. Tato událost zásadně změnila jeho pohled na život.
Ve svých pamětech popsal, že ho po nehodě pronásledovala jediná otázka: proč přežil právě on, zatímco dva jiní lidé zemřeli. Začal se více věnovat víře, charitativní činnosti i rodině. Tvrdil, že právě tehdy si poprvé naplno uvědomil hodnotu každého dalšího dne.
Další boj, který musel vyhrát
Jako by to ale nestačilo, o pět let později přišla další těžká rána. V roce 1996 prodělal rozsáhlou mrtvici, která výrazně poškodila jeho řeč. Lékaři nevylučovali, že už nikdy nebude schopen veřejně vystupovat. Douglas se však odmítl vzdát.
Držitelé Zlatého glóbu Kirk Douglas a Deborah Kerr pózují pro fotografie na slavnostním předávání cen v hotelu Ambassador v Los Angeles v roce 1957
Absolvoval měsíce intenzivní logopedické rehabilitace a už o několik týdnů později vystoupil při předávání čestného Oscara za celoživotní dílo. Přestože mluvil pomalu a bylo patrné, jak velké úsilí ho každý výrok stojí, jeho děkovná řeč patřila k nejsilnějším okamžikům večera. Publikum odměnilo herce dlouhým potleskem vestoje.
Po mrtvici se stáhl z hlavních filmových rolí, ale rozhodně nezmizel z veřejného života. Psal knihy, vydával paměti, věnoval se charitativním projektům a společně s manželkou Anne Douglasovou daroval desítky milionů dolarů nemocnicím, školám, dětským hřištím i kulturním institucím. Filantropie se stala stejně důležitou součástí jeho odkazu jako herectví.
Výjimečný člověk s výjimečným příběhem
Jeho život byl zároveň důkazem mimořádné odolnosti. Dožil se neuvěřitelných 103 let, čímž se zařadil mezi nejdéle žijící hollywoodské hvězdy vůbec. Zemřel 5. února 2020 obklopen rodinou, která zahrnovala i jeho slavného syna Michaela Douglase.
Kirk Douglas po sobě nezanechal pouze desítky nezapomenutelných filmů. Zůstává symbolem generace herců, kteří si své postavení museli tvrdě vybojovat. Jeho příběh ukazuje, že skutečná velikost nespočívá jen v úspěchu, ale také ve schopnosti znovu vstát po pádech, které se zdají být nepřekonatelné. V tom byl Douglas možná ještě výjimečnější než jeho nejslavnější filmové postavy.
Časová osa života a smrti Kirka Douglase
- 1916 – Narodil se jako Issur Danielovič v New Yorku do rodiny židovských přistěhovalců.
- 1941 – Absolvoval American Academy of Dramatic Arts.
- 1941–1944 – Sloužil v americkém námořnictvu během druhé světové války.
- 1946 – Filmový debut ve snímku The Strange Love of Martha Ivers.
- 1949 – První nominace na Oscara za film Champion.
- 1956 – Ztvárnil Vincenta van Gogha ve filmu Lust for Life.
- 1960 – Produkoval a zahrál si hlavní roli ve filmu Spartacus.
- 1991 – Přežil srážku vrtulníku s malým letadlem nad letištěm Santa Paula.
- 1996 – Prodělal těžkou mrtvici a převzal čestného Oscara za celoživotní dílo.
- 2020 – Zemřel ve věku 103 let.
Zdroje: autorský článek s využitím
