Článek
Když Hugh Hefner v roce 1953 založil časopis Playboy, jen málokdo tušil, že z něj vyroste jedna z nejznámějších značek 20. století. Králíček v motýlku se stal symbolem luxusu, svobody i sexuální revoluce a titulní strany časopisu pomohly odstartovat kariéru desítkám žen. Za leskem večírků, slavných vil a pozornosti médií se ale podle mnoha bývalých modelek skrývala mnohem složitější realita. Upozornila na ni dokumentární série Vraždy modelek Playboye (The Playboy Murders), kterou provází bývalá Hefnerova partnerka Holly Madison.
Americký sen měl svá pravidla
Madison byla několik let součástí života v proslulém Playboy Mansion a po svém odchodu začala otevřeně mluvit o tom, co se podle ní za zdmi slavného sídla skutečně odehrávalo. Pro mnoho mladých žen představovalo focení pro Playboy životní příležitost. Titul Playmate otevíral dveře do modelingu, televize nebo světa showbyznysu. S popularitou ale přicházela i očekávání. Modelky musely udržovat pečlivě budovanou image, účastnit se společenských akcí a přizpůsobovat se prostředí, v němž měl hlavní slovo Hugh Hefner.
Hugh Hefner a Carrie Leigh
V posledních letech navíc řada bývalých obyvatelek Playboy Mansion popsala atmosféru plnou kontroly, manipulace i psychického tlaku. Na tato svědectví upozornila už dokumentární série Secrets of Playboy, která výrazně změnila veřejný pohled na fungování celé značky.
Samotný Playboy přitom býval dlouhé roky prezentován jako symbol ženské emancipace a sexuální svobody. Kritici však namítají, že skutečná moc zůstávala především v rukou mužů a že modelky byly často vnímány hlavně jako součást pečlivě budovaného obchodního impéria.
Příběhy, které skončily tragicky
Série Vraždy modelek Playboye se zaměřuje na skutečné kriminální případy žen, jejichž život byl s magazínem nějakým způsobem spojen. Každá epizoda přináší jiný příběh, společným motivem jsou však násilí, manipulativní vztahy nebo nebezpečné prostředí, do něhož se některé z nich dostaly.
Jedním z nejznámějších případů je osud Jasmine Fiore. Modelka byla v roce 2009 zavražděna svým manželem Ryanem Alexanderem Jenkinsem, který po činu uprchl do Kanady a krátce nato spáchal sebevraždu. Tragický byl také příběh Stacy Arthur, Playmate roku 1991. Jejího manžela zastřelil posedlý fanoušek, který se dlouhodobě snažil proniknout do jejich soukromí.
V dokumentu se připomíná i případ Christiny Carlin-Kraft, úspěšné modelky nalezené v roce 2018 uškrcené ve svém bytě ve Filadelfii. Policie pachatele později dopadla a odsouzen byl na doživotí. Velkou pozornost vzbudil rovněž případ Kelsey Turner. Modelka byla v roce 2022 odsouzena za podíl na vraždě psychiatra Thomase Burcharda, který jí dlouhodobě finančně pomáhal. Vyšetřování ukázalo komplikovaný vztah plný peněz, závislosti i manipulace.
Mezi nejzáhadnější případy patří smrt Star Stowe, Playmate z roku 1977. Její tělo bylo nalezeno v roce 1997 a vražda dodnes nebyla objasněna. Vyšetřovatelé případ nikdy definitivně neuzavřeli.
Holly Madison změnila pohled na Playboy
Významnou roli v dokumentu hraje Holly Madison, která byla jednou z nejznámějších Hefnerových partnerek. Ve své autobiografii Down the Rabbit Hole popsala život v Playboy Mansion jako prostředí plné přísných pravidel, psychického tlaku i závislosti na rozhodnutí jediného člověka. „Říkala jsem si: Copak nevidíte, že je mi samotné mnohem lépe?“ vzpomínala.
Holly Madison řekla to, co se dělo v zákulisí
Její svědectví se po vydání knihy setkalo s rozdílnými reakcemi. Někteří bývalí spolupracovníci Playboye její výpovědi zpochybňovali, jiné ženy naopak uvedly, že jejich zkušenosti byly velmi podobné. „Všechno, co je v té knize, je stoprocentní pravda,“ uvedla Madison. Debatu ještě zesílila právě série Secrets of Playboy, v níž vystoupily desítky bývalých modelek, zaměstnanců i lidí z Hefnerova okolí.
Sláva není zárukou bezpečí
Bylo by samozřejmě laciné říct, že Playboy může za všechny tragédie, které se modelkám staly. Tak to není. Ostatně, netvrdí to ani zmíněný dokument. Ukazuje ale, že sláva ani popularita nejsou zárukou bezpečí a že za veřejným obrazem úspěchu se mohou skrývat velmi komplikované osobní příběhy.
Proto série působí jinak než běžné true crime dokumenty. Nezaměřuje se pouze na samotné zločiny, ale také na prostředí, ve kterém se odehrávaly, a připomíná, že ženy, které veřejnost znala především z fotografií, měly své vlastní životy, problémy i sny. Některé z nich však skončily dříve, než vůbec dostaly šanci napsat další kapitolu svého příběhu.
Zdroje: autorský článek s využitím
