Článek
Když režisér a scenárista Martin Horský dokončoval svůj první celovečerní film, jen málokdo čekal, že se z něj stane jeden z největších domácích hitů posledních let. Ženy v běhu nakonec vidělo přes 1,5 milionu diváků a snímek se zařadil mezi nejúspěšnější české filmy po roce 1989. Úspěch navíc nezůstal jen doma, příběh zaujal i zahraniční producenty a vznikla podle něj nizozemská adaptace.
Film stojí na jednoduchém, ale silném nápadu. Věra (Zlata Adamovská) se po smrti manžela rozhodne splnit jeho poslední přání, tedy dokončit maraton, který už on sám uběhnout nestihl. Do štafety zapojí své tři dcery, z nichž každá řeší vlastní partnerské i životní trable. Propojení humoru, emocí a běžných rodinných situací si získalo publikum napříč generacemi.
Film Ženy v běhu sází i na hvězdné herecké obsazení
Skutečná rodina přímo před kamerou
Tvůrci chtěli, aby rodinné vztahy působily co nejpřirozeněji. Proto se ve filmu objevili i skuteční příbuzní hlavních herců. Nejmladšího Péťu si zahrál Áron Vetchý, syn Ondřeje Vetchého. Prostředního syna Kubu zase ztvárnil Antonín Kracik, syn Terezy Kostkové. Přitom vůbec nebylo jisté, že se ve filmu objeví. Na casting přišel jen jako doprovod své maminky a herectví ho příliš nelákalo. Když se ale dlouho nedařilo najít vhodného představitele role, nechal se přemluvit.
Výsledek režiséra Martina Horského příjemně překvapil. V některých scénách podle něj působila Tereza Kostková se synem tak přirozeně, že nebylo třeba téměř nic režírovat. „Obdivuji ženy, kolik toho dokážou ve svém životě zvládat, péči o rodinu, zaměstnání a mnoho dalších věcí. Jsou vlastně v neustálém běhu, stejně jako naše hrdinky, které si k tomu přibraly ještě běh maratonský,“ vysvětloval Horský, proč zvolil právě tento námět snímku.
Vetchý řekl ano mezi domácími pracemi
Také získání Ondřeje Vetchého mělo daleko k běžnému castingu. Martin Horský dorazil za hercem domů se scénářem, jenže místo debaty o filmu skončil u stěhování sušičky. Až když byla práce hotová, přišla řeč na samotnou nabídku. Vetchému se scénář zalíbil a roli přijal. Během natáčení navíc řadu dialogů obohatil o vlastní nápady a improvizace. Jeho civilní humor dal postavě Karla nezaměnitelný charakter.
Zlata Adamovská na natáčení poctivě trénovala běh, stejně tak i Veronika Khek Kubařová. Jenže ne vždy bylo vše ideální, druhá jmenovaná dost trpěla. „Zrovna běhání je pro mě celoživotní soupeř. Vždycky jsem byla dobrá na sprinty, ale vytrvalostní běh mě něčím rozčiluje. Když jsme točili Ženy v běhu, musela jsem chodit běhat, abych na natáčení nezkolabovala. Někdy se mi běželo krásně, jindy mě po padesáti metrech píchal bok,“ vysvětlovala.
Hned první natáčecí den ji čekalo několik opakovaných sprintů do schodů. Výsledkem bylo bolestivé natažení svalů, které ji trápilo ještě několik dalších dní. Sama později přiznala, že měla problém i s obyčejnou chůzí a z autobusu vystupovala pozadu, protože jinak to jednoduše nezvládla. „Naštěstí to časově vyšlo tak, že než to přešlo, točila jsem jen scény, kde jsem maximálně popocházela, a to se dalo vydržet. Ale z autobusu jsem vystupovala pozadu, protože jinak to nešlo. Všichni se mi samozřejmě smáli jako malí.“
Veronika Khek Kubařová s manželem Pavlem Khekem
O život bojoval i čtyřnohý herec
Nepříjemná událost potkala také filmového psa Kolíka, který ve snímku patří postavě Vladimíra Polívky. Mimo natáčení utrpěl vážné zranění a musel podstoupit náročnou operaci. Celý štáb netrpělivě čekal na zprávy od veterinářů. Naštěstí se pes zotavil natolik rychle, že mohl dokončit i závěrečné natáčení u moře.
Vedle Zlaty Adamovské, Terezy Kostkové, Veroniky Khek Kubařové, Jenovéfy Bokové, Ondřeje Vetchého a Vladimíra Polívky se ve filmu objevili také Igor Orozovič, Martin Hofmann nebo Petr Buchta. A spojení několika hereckých generací patří k největším přednostem filmu. Horský dal prostor zkušeným hvězdám i mladším tvářím, které tehdy teprve nabíraly popularitu.
Úspěch změnil kariéru režiséra
Pro Martina Horského znamenaly Ženy v běhu zásadní kariérní zlom. Do té doby byl známý hlavně jako scenárista, po obrovském úspěchu debutu se zařadil mezi nejvyhledávanější české režiséry. Následovaly filmy Srdce na dlani, Sladký život nebo Moře na dvoře, které znovu vsadily na civilní humor a silné mezilidské vztahy.
Ani po letech Ženy v běhu neztratily popularitu. Televizní reprízy pravidelně sledují statisíce diváků a snímek patří mezi české komedie, ke kterým se publikum rádo vrací. Jeho síla totiž nespočívá jen ve vtipech, ale hlavně v postavách, které působí uvěřitelně a připomínají situace, jež dobře zná téměř každá rodina.
Zdroje: autorský článek s využitím
