Technologie změnily léčbu cukrovky. Kam se vyvinou v příštích letech?

Kongres v rakouské metropoli pořádala Evropská asociace pro studium diabetu (European Association for the Study of Diabetes) a jednalo se již o 61. výroční setkání EASD.

Během úvodního dne v panelu společnosti Vertex Pharmaceuticals, která provádí výzkum v oblasti léčby pomocí kmenových buněk, lékařka Dame Stephanie Amiel uvedla, že v roce 2040 se očekává, že na celém světě bude 14,7 milionu lidí žijících s diabetem 1. typu.

„Proto pro ně musíme najít řešení,“ uvedla v úvodu panelu.

V současnosti jsou největším trendem technologie. Senzory na měření glykémie zažívají obrovský rozmach. Díky nim diabetici mají neustálý přehled o hladině cukru v krvi a zásadně změnily způsob, jak se cukrovka léčí.

Senzory v kombinaci s inzulinovou pumpou zlepšují kompenzaci diabetiků 1. typu a snižují riziko nástupu komplikací, které se s touto nemocí pojí. Nejčastěji se jedná o poškození zraku (diabetická retinopatie), velkým strašákem je také syndrom diabetické nohy, jenž může vyústit až v amputaci dolní končetiny, nebo selhání ledvin.

Na čem tedy momentálně pracují největší technologičtí hráči v oblasti diabetologie?

Americký Dexcom pracuje na integraci sdílení dat z chytrých inzulinových per NovoPen do své aplikace. Konečně by se tak nemusela používat aplikace Glooko.

Přenos dat je o výrazně rychlejší než do Glooko. Ani nemrknete a dávky jsou přenesené do appky. V současnosti s tím přenášením dat do Glooka bojuji a daří se mi je přenést až na několikátý pokus.

Nevýhodou je (zatím) omezený výběr inzulínů. V nabídce byla pouze trojice inzulinů Fiasp, Novorapid a Tresiba. Největší otázkou však zůstává, kdy funkce bude dostupná. Bližší termín mi nikdo na stánku nebyl schopný sdělit.

Dexcom v USA nyní testuje funkci, kterou pohání umělá inteligence a dokáže z fotografie rozpoznat jídlo. Otazník visí jen na jednou, důležitou, věcí: dokáže AI určit i množství sacharidů v daném jídle?

Představená verze to neuměla a upřímně bez toho pro mě funkce ztrácí smysl. Jídlo si do aplikace může každý diabetik přidat sám a přidaná hodnota funkce byla, že za mě umělá inteligence vyplní popisek.

Inzulinová pumpa Tandem Mobi není úplná novinka. Firma na ní pracuje už delší dobu. Mobi má krátkou hadičku a dá se přilepit na tělo. K dispozici je i klasické pouzdro s klipem, které známe z t:slim X2 pumpy. Jedná se tedy o takový hybrid mezi klasickou a náplasťovou pumpou.

Tandem Mobi má zásobník na 200 jednotek a jedno malé tlačítko. Celá pumpa se totiž ovládá přes mobilní aplikaci, kterou chce Tandem spustit v následujících měsících. Velmi pravděpodobně nejdřív ve Slovinsku a pak by se mohla dostat i do dalších zemí včetně Česka. Takže třeba příští rok.

Malé tlačítko na pumpě slouží k podání inzulinu. V aplikaci se dá nastavit, jak velkou dávku po stisknutí tlačítka pošle. Nemusíte kvůli tomu neustále sahat po mobilu, ale bolus si pošlete jedním stiskem.

Kdy bude v Česku? Prý v roce 2026, tvrdil pán na stánku Tandem.

Návrat hlásí i senzor Eversense, který byl ve Vídni ve verzi, která se implantuje pod kůži na 365 dní, tedy jeden rok. Předtím jste museli na zavedení senzoru každých 6 měsíců.

Nevýhodou je, že vysílač musíte každý den sundat a nabít. A taky si zatím nerozumí s žádnou pumpou. Výjimku by měl tvořit systém AndroidAPS (AAPS), v němž je možné senzor spárovat s jinými senzory.

Spuštění AAPS však není pro každého uživatele a vyžaduje určité technické znalosti. Zároveň se nejedná o oficiální řešení výrobce, proto jsem k dostupnosti senzoru Eversense v Česku skeptický.

Navíc před několika lety se u nás operoval, ale firma se později z našeho trhu stáhla.

Čínský Medtrum ve Vídni ukázal nový senzor S10. Je podobný FreeStyle Libre 3, vydrží 14 dní a je to senzor s vysílačem v jednom kusu. Prý by letos mohl být na trhu.

Viděl jsem i Simpleru, nový senzor Medtronicu. Má tvar čtverce se zaoblenými rohy a vypadá celkem hezky a stylově. Rozměrově je o trochu větší než například Dexcom G7.

Jako poslední zmíním senzor od Roche Accu-Chek Smart Guide. Na EASD 2025 došlo na jeho oficiální představení.

Zajímavostí je, že má dvě aplikace. Přes jednu se sledují aktuální hodnoty a druhá umí díky umělé inteligenci předpovídat hypo- či hyperglykémii s půl hodinovým předstihem.

Tohle jsou hlavní věci, které mě ve Vídni zaujaly. Na místě však bylo mnohem více vystavovatelů včetně Abbottu s FreeStyle Libre 3, který u nás zatím není dostupný.

Dá se tedy předpokládat další zlepšování současných technologií. Do toho ale vědci a lékaři po celém světě hledají způsoby, jak diabetes 1. typu zcela vyléčit. Aktuálním hitem je léčba pomocí kmenových buněk, které by dokázaly obnovit produkci inzulinu v lidském těle.

Podstatou cukrovky prvního typu je, že autoimunitní systém zcela zničí beta buňky ve slinivce břišní, které produkují inzulin. Diabetici si pak tuto životně důležitou látku musí dodávat pomocí inzulinových per nebo injekcí.

Nedávno se vědci z Číny pochlubili studií, v níž jako první na světě dokázali u jedné pacientky pomocí kmenových buněk obnovit produkci inzulinu. Ta však musí brát imunosupresiva, které potlačují imunitní systém, aby tělo zdravé beta buňky nezničilo.

Švédská společnost Vertex nedávno v časopise Nature zveřejnila studii, kdy u pacientů s diabetem prvního typu používá kmenové buňky s upraveným genem, který imunitnímu systému dává zprávu, aby beta buňky nezničil. Tito lidé nepodstupují žádnou imunosupresivní léčbu.

Budoucnost vypadá nadějně. Přesto jisté nadšení ve Vídni krotil profesor Trevor Reichman z Torontské univerzity, který pracuje na výzkumu kmenových buněk pro švédský Vertex. Jejich metoda by mohla být dostupná v horizontu pěti až deseti let. Zároveň však upozornil, že nebude určená pro všechny diabetiky 1. typu.