Článek
Herečka a dabérka Aťka Janoušková měla maminku židovského původu. A to bylo v době okupace samozřejmě nežádoucí. Sama to pocítila už ve svých devíti letech. Tehdy hostovala jako malá baletka na první scéně ve Zlaté kapličce, jenže nakonec tam vydržela jen dva měsíce.
Neřešili, kdo je kdo
Do divadla totiž přišlo udání na její maminku, že je Židovka a ona tak jako míšenka přece v Národním divadle hrát nemůže. „To už bylo za okupace. Dostala jsem tedy okamžitý zákaz, vyhodili mě a už jsem nesměla nic,“ popsala Janoušková v rozhovoru pro Sedmičku.
Janoušková říká, že se s koncem v Národním divadle dokázala smířit, jenže to byl jen začátek. V roce 1943 si totiž gestapo přišlo pro její rodiče a oba odvedlo do koncentračních táborů. Bylo jim jedno, že tatínek nemá židovský původ. Aťka to na vlastní oči naštěstí neviděla, protože tehdy byla na prázdninách mimo Prahu.
Zatýkání pokračovalo
Sama ještě nevnímala, co přesně se vlastně stalo. Nebrala to tak nijak tragicky a věřila, že je vše jen dočasné, a rodiče se jí brzy vrátí. Jenže brzy gestapo v zatýkání pokračovalo a v koncentračním táboře skončila i její tetička. Aťky Janouškové se ujala sestra jejího tatínka, která byla ženou činu.
„Vymohla si na gestapu, aby mě pustili k nám domů, že budu na podzim do školy potřebovat věci a oblečení. Nebála se ničeho, to bylo neuvěřitelné,“ uvedla Janoušková. Do bytu se s tetičkou dostaly asi 14 dní poté, co její rodiče odvedli do koncentráku. „Bylo vidět, jak je vzali od oběda, strašný pohled.“
Otec „nežid“ už se nevrátil
Janoušková do poslední chvíle věřila, že minimálně jejího tatínka z koncentračního tábora pustí, přece jenom nebyl Žid. Jenže v březnu 1945 přišel její tetě se strýcem dopis, že zemřel v Dachau. Tehdy patnáctileté Aťce se to snažili utajit, jenže se jim to nepodařilo, protože je slyšela, když si zrovna o smutné události povídali.
Její maminka prošla koncentračním táborem v Osvětimi a dlouho o ní nebyly žádné zprávy. Tehdy už se Aťka postupně smiřovala s tím, že je sirotek, neměla naději, že se jí milovaná maminka někdy vrátí. Jenže ona Osvětim přežila a pochodem smrti se dostala domů.
Nevěřila, že takový okamžik někdy nastane
Když se pak Aťka Janoušková s maminkou po letech setkala, byly to velmi dojemné okamžiky. Stalo se tak asi dva týdny po válce, zrovna když doma seděla a hrála na klavír. Najednou se otevřely dveře a v nich stála její milovaná maminka. „Na to já nikdy nezapomenu. Vždycky, když to vyprávím, tak mi jde mráz po zádech,“ prozradila pro Paměť národa.
Včelku Máju nenáviděla
Aťka Janoušková se postupně dokázala prosadit nejen jako herečka, ale i jako dabérka. Nezapomenutelná byla jako včelka Mája, která oslovila hned několik generací. Ona sama ale brala ten dabing jako své pomyslné prokletí.„V hlavách lidí je tak zasunutá, že pomíjí všechno ostatní, co jsem kdy dělala. I to, na čem si zakládám,“ cituje její slova web Prima Ženy.