Článek
Jen před několika dny oslavil herec Jaroslav Dušek třiašedesáté narozeniny. Ačkoli se snaží žít tak trochu mimo systém, i tak je jeho součástí. Jeho výroky a alternativní způsob života je pro mnohé zajímavý. Stal se z něj člověk, který ale dělí veřejnost - jedni se těší na každý jeho rozhovor, jiní mu nemohou přijít na jméno.
Život Jaroslava Duška je skutečně velmi neortodoxní. Postavil si domek z hlíny a žije za Prahou v Černošicích. Zajímavý je i jeho běžný den. Většinou nesnídá a když už ano, tak si dá hrst oříšků či celozrnné pečivo s brynzou. Pak si dá zelený čaj a uvaří si čerstvě namletou kávu s kardamonem.
Voda? Jedině destilovaná
„Pitný režim je základ, trpíme dlouhodobou plíživou dehydratací,“ prozradil Dušek v rozhovoru pro iDnes.cz. Sám ale balenou vodu nebo vodou z kohoutku, jako většina z nás, nepije. „Piju odpařenou vodu z destilačního přístroje. Ne tu od benzinové pumpy, která vzniká elektrolýzou. Povídám si s ní. Vnímám ji jako živou bytost, jako matku. Indiáni jí říkají Matka Voda.“
Když zrovna jede mimo domov, bere si bandasku s měrkou, aby věděl, kolik přesně vypil. Je pro něj důležité, aby to byly minimálně dva litry. „Vodu prostě ničím nenahradíte. Ideální je pít přes den, protože v noci ledviny už moc nepracujou.“
Místo léků si dá půst
Jaroslav Dušek před časem přiznal, že u lékaře byl naposledy v roce 1991. Pak se poprvé prošel po žhavých uhlících a něco se v něm zlomilo. Zjistil, že klasickou medicínu k životu nepotřebuje.
Pokud se necítí dobře, naordinuje sám sobě půst, který trvá skoro i měsíc. „Tělo se přihlásí samo. Dělám to intuitivně, nemám půstařský plán. Poznám, že se blíží jeho okamžik. Probudím se, nemám hlad, nejím, je poledne a pořád nemám na nic chuť, piju vodu,“ popisuje, jak to u něj funguje. „Do večera si nevezmu ani sousto. Je mi dobře i druhý den po probuzení. Takhle začínám půst.“
Bez jídla skoro i měsíc
Jeho půsty jsou různě dlouhé, o čemž se před lety rozpovídal. „Na podzim to byl týdenní. A ten dlouhý, 28 dnů, to bylo loni. Pak vám ten týdenní ani nepřijde tak dlouhý.“
I on ale přiznává, že během půstu zažije krizi. Jednou ho třeba příšerně bolela hlava. Že by si ale vzal ibalgin nebo paralen jako většina z nás? Ani náhodou. „Dal jsem si klystýr,“ překvapil. „Během pěti minut jsem cítil ohromnou úlevu. Udělal jsem to poprvé v životě. Zajímavá zkušenost. Bylo to srandovní.“
Zapomínají lidé, že je vlastně skvělým hercem?
Je jasné, že Jaroslav Dušek je takhle jednoduše spokojený. A spoustu lidí baví o tom číst. Začíná se tak možná trochu zapomínat, jak skvělý herec to je. Asi nejvíce ho proslavila role Saši Mašlaňa ve filmu Pelíšky. Vynikající je ale také na prknech, které znamenají svět. Jeho divadelní představení Čtyři dohody se dodnes pravidelně hraje v pražském Klubu Lávka.
Herectví ho bavilo už od dětských let. Věděli jste ale, že se až do roku 1989 živil úplně jinak? Nejdéle byl topičem a v snad ve všech druzích kotelen, od koksové až po plynovou. Rovněž byl také vodárenským dělníkem, uklízečem, myčem oken a nočním strážným.
Zdroj: CSFD.cz, Wikipedia.org, iDnes.cz, iDnes.cz/xman
