Článek
Rodačka z Turnova byla už odmala hodně aktivní a nebála se jít do všeho po hlavě. V dětství ráda tancovala, navštěvovala pěvecký kroužek a také hrála v ochotnickém divadle. Už ve svých deseti letech se Šárka Ullrichová objevil před kamerou ve filmu Nefňukej, veverko. Herectví si postupně oblíbila a nebylo tak překvapením, že po střední škole chtěla na DAMU. Sice ji nepřijali na první pokus, ale nenechala se odradit a nakonec tuto školu absolvovala.
Životní role
Rolí začalo přibývat a ta životní přišla v roce 2005, kdy se jí podařilo získat roli v nekonečném seriálu Ulice. V ní hrála několik let narkomanku Zuzanu Hrubou. Dlouho se nevědělo, že drogově závislou ženu nemusela hrát, protože taková bohužel byla i ve skutečnosti. Po letech přiznala, že to byl vlastně velmi paranoidní pocit.
Vlastně jí tak role Zuzany Hrubé dostávala ještě víc na dno. Jakmile se chtěla na svou roli napojit, tak měla okamžitě obrovskou chuť pít, či si dát nějakou tu drogu. Po natáčení zpravidla jela na večírek a tam pila ve velkém, často si pak dala i nějaké druhy. Zajímavé ale je, že na natáčení opilá ani zdrogovaná nejezdila. „Ale v kocovině jo, což u té role až tak nevadilo. V maskérně se mnou moc práce neměli, stačilo mě odlíčit,“ cituje její slova web Lidovky.
Šárka Ullrichová je velká milovnice psů.
Zažila drsný útok
Vysoké pracovní nasazení, alkohol a drogy - to pochopitelně není dlouhodobě únosné. Štěstí v neštěstí měla Šárka Ullrichová v roce 2008, kdy ji po jedné párty na ulici někdo napadl a zmlátil. Ona se později probudila na policejní stanici, následně pak skončila v nemocnici. Diagnóza byla otřes mozku. I tak ale podepsala revers, jenže doma jí moc dobře nebylo. Stále měla před očima onu událost, muže, který ji buší pěstí do obličeje.
Nezvládala to a musela tak začít brát prášky, které jí tehdejší partner přinesl od psychologa. Pokud by je nebrala, nebyla by schopna fungovat. „Přítel byl nešťastnej, měl o mě strach, cítil se bezmocný. Kolegové se mi snažili pomoct, zastavit mě, to ale nešlo. Muselo přijít rozhodnutí jít se léčit dobrovolně,“ vysvětlila herečka.
I když to v minulosti neměla snadné, má úsměv na tváři.
Dokázala se odrazit ze dna
Ullrichová učinila složité rozhodnutí, odjela do léčebny a okamžitě šla na detox. „V Bohnicích v tom roztřiďovacím pavilonu jsem viděla, kam až jsem to mohla dotáhnout. Vyděsilo mě to,“ svěřila se herečka Lidovkám. Během komplexního léčebí si uvědomila, že všechny její závislosti mají kořen v dětství. Neměla totiž vyřešené staré problémy, v jejím případě pak smrt tatínka, která přišla v době, kdy jí bylo teprve deset let. „A já pochopila, že jsem si jeho smrt vlastně nikdy neodžila. Od těch deseti let jsem vlastně už pořád utíkala a neměla pocit, že mám někde rodinu, zázemí,“ vysvětlila.
Pobyt v léčebně ji zachránil život, vrátila se i do nekonečné Ulice. Hrála tam tentokrát narkomanku, která se své závislosti také zbavila. Dnes žije herečka mimo dohled novinářů. Před lety se dokonce na čas odstěhovala na venkov, město jít ale postupně začalo chybět. „Já jsem se tam trošku zašila, ale už tam nebydlím. Bylo to dlouhý, byly to tři roky. Teď jsem se skulila z kopečka víc do města, ale jsem tam pořád poblíž, ale už je to Praha. Jsem holka z vesnice z Podkrkonoší a tu vesnici prostě potřebuji,“ řekla redakci webu Super před třemi lety.
Zdroje: lidovky.cz, vlasta.cz, super.cz, extra.cz, zeny.iprima.cz, csfd.cz
