Článek
Už za pár týdnů čeká bojovníka Zdeňka Polívku další velký zápas jeho kariéry. Pod hlavičkou tuzemské nejsilnější organizace Oktagon nastoupí v pražské O2 aréně proti slovenskému bijci Radovanovi Úškrtovi. Tvrdě se připravuje a nic jiného než výhru si vnitřně určitě nepřipouští.
Polívka si postupně ve světě bojových umění vybudoval přirozený respekt a působí i jako opora své partnerky, herečky ze seriálu Ulice Lucie Vondráčkové. Pravdou ale je, že musel ujít kus dlouhé a náročné cesty, než vystoupil ze svého stínu.
Nemohli si vyskakovat
Sympatický Zdeněk Polívka vyrůstal ve velmi skromných poměrech. Ono se ale není čemu divit, když pochází z rodiny o devíti dětech. Jeho rodiče tak sice chtěli všem dopřát co nejkrásnější dětství, nicméně na kroužky či výlety prostě neměli, byli rádi, že se jim podařilo vydělat na základní potřeby.
Bojovník s odstupem času říká, že by své dětství nevyměnil za nic na světě. Díky tomu je skromný, a naučil se s ostatními dělit. „Všechno jsme měřili pravítkem, aby to bylo fér. Rodiče nás vedli k víře, takže mi to přineslo i určitou pokoru,“ řekl v pořadu 13. komnata.
Složité období rodinu postihlo v okamžiku, kdy se u jeho otce začala projevovat Alzheimerova choroba. Postupně to s ním bylo tak zlé, že se proměnil v ležícího pacienta, který se o sebe nedokáže sám postarat. Milovaná manželka a Zdeňkova maminka ho odmítla dát do ústavu, byl tak doma s rodinou.
Do nového města a školy nezapadli
Když zrovna Zdeněk chodil do čtvrté třídy, museli s rodinou opustit dům, protože se o něj přihlásil restituent. Všechny tak čekalo složité stěhování do Jičína, kde se brzy Polívka setkal s krutou šikanou. Dnes to přikládá tomu, že prostě se sourozenci byli jiní, protože byli vychováváni ve víře. „A myslím, že šikana je právě vždycky důsledkem – když je někdo odlišný, tak je terč,“ svěřil se.
Začalo to posměšky, urážkami, spolužáci jim postupně zadupával sebevědomí do země. Snažili se to ignorovat, nechávali si to líbit a některým urážkám sami i uvěřili. „To je nejhorší – když uvěříte, co říkají ostatní,“ dobře si dnes uvědomuje. Své mamince ale doma nic neřekli, nechtěli jí přidělávat další starosti.
Šikana se později z psychické proměnila bohužel i ve fyzickou. „Třeba v aquaparku mě začali topit pro zábavu, takový hon na Zdeňka,“ popsal jeden z děsivých okamžiků. „Měj jsem deprese, chtěl jsem něco dokázat, ale jako bych už dopředu věděl, že to nezvládnu,“ přiznal.
Z nejhoršího venku
Měl nálepku outsidera, a tak ho vnímali i učitelé. Nakonec propadl a byl navržen do zvláštní školy. A když se k tomu přidalo i zranění poté, co ho jedna dívka shodila z kola do prázdné nádrže, rozhodla se jeho maminka, že se všichni přestěhují z Jičína do Nymburka. „Nastoupil jsem do nové školy a tam mě přijali. V páté třídě v Jičíně jsem propadl a v Nymburce v šesté jsem měl vyznamenání. To mi dalo ten aha moment,“ prozradil Polívka.
O tom, že bude dělat bojové umění, snil už odmala. Rodiče ale neměli peníze na to, aby mu takový koníček zaplatili. Po přestěhování do Nymburku ale Polívka zjistila, že má jeho soused boxerskou školu, která je do patnácti let zdarma, jemu bylo tehdy teprve dvanáct let. Začal tak boxovat a postupně se ukázalo, že má velký talent a přesunul se k MMA.
Už několik let pak bojuje v organizaci Oktagon MMA, bije se v kleci o vítězství nad protivníkem. Vondráčková ale ještě před rokem otevřeně prozradila, že má o partnera strach. „Mám pocit, že čím ho mám radši, tím víc se o něj bojím,“ přiznala. V posledních týdnech soutěží ve StarDance a partner ji podporuje. Dá se tak očekávat, že Vondráčková nebude v prosinci chybět v O2 aréně a bude mu fandit proti slovenskému sokovi.
Zdroje: super.cz, extra.cz, idnes.cz, zena.aktualne.cz
