Článek
Zpočátku to vypadalo, že opravdu bude mít každé dítě herce Bolka Polívky svou maminku. První dcera Kamila Polívková se mu narodila ve vztahu s jeho první manželkou Stanislavou Polívkovou. Kamila není tolik veřejně známá, protože se společnosti a médiím spíše straní. Je ale velmi úspěšnou scénografkou a kostymérkou.
Tři děti mají stejnou maminku
Druhou dceru Annu Polívkovou mu v roce 1979 porodila herečka Evelyna Steimarová. Anna je rovněž herečkou a to velmi úspěšnou a hojně obsazovou. Prvorozeného syna Vladimíra přivedl na svět s herečkou Chantal Poullain. I Vladímir jde ve stopách svého tatínka a dnes je úspěšným hercem. Navíc po něm zdědil charisma, je to velký fešák.
Nejmladší tři děti mu pak porodila jeho současná manželka Marcela Černá. Společně mají dceru Marianu a syna Františka s Janem. Právě Jan Boleslav Polívka, kterému je momentálně devatenáct let, nemá na své dětství zrovna ty nejlepší vzpomínky. Ne že by se mu nelíbilo doma, nicméně velké problémy zažil ve škole.
Bolek Polívka má krásnou rodinu.
Drsná šikana se na něm podepsala
V dětství mu totiž slavný původ hodně komplikoval život. „Zažil jsem velkou šikanu. Ještě jsem byl malý a tlustý. Nechápal jsem, co se děje. Děcka jsou zlá a krutá. Psychicky i fyzicky mě týrali,“ svěřil se nedávno Jan Polívka v podcastu Lucie Šaléové (ne!)ZÁVISLÁ. Neustále mu říkali „Bohušu“ (podle tatínkovi role Bohužel ve filmu Dědictví, aneb Kurvahošigutentag) a létaly i pěstičky.
Dodnes tak děkuje okamžiku, kdy začal sportovat, konkrétně se zamiloval do basketbalu. Našel partu kamarádů, výrazně zhubl a také vyrostl. „Takže se to začalo měnit, ten sociální stav. Už si na mě nikdo netroufl,“ prozradil ve zmíněném podcastu.
Hercem být původně nechtěl
Janovi se podařilo s klubem brněnských tygrů dokonce vyhrát mistrovství republiky, slavný tatínek na něj byl tehdy velmi hrdý. Byly doby, kdy Jan snil o tom, že se dostane do slavné NBA. A není se čemu divit, když byl schopen ve třinácti letech nasázet soupeři klidně i 40 bodů za zápas. Po střední škole ale začal cítit, že o přece jen více naplňuje herectví.
Jakmile tak přišel na den otevřených dveří do divadelní školy, hned mu bylo jasné, jaké je jeho poslání. Dnes tak studuje JAMU, jako v minulosti jeho slavný tatínek. „K herectví jsem dozrál. Je to definice toho, jak se to opravdu stalo. Snažím se to vnímat, že je to moje cesta, moje láska, kterou mi nikdo nevštěpí, nikdo mě to nenaučí. Vždycky bude někdo, kdo si bude myslet, že mám protekci. Ale já to chci dělat do té doby, kdy budu cítit, že tam ta láska je,“ cituje Janovi slova web televize Nova.
Tátovi je čím dál podobnější
Když se dneska na Jana Polívku podíváme, tak je nám na první pohled jasné, že je synem slavného Bolka. Rysy v jeho tváři začínají být čím dál jasnější - jsou to nejen zelené oči a podobný nos, patří k nim také smysl humor. Rozhodně ale nechce působit jako protekční synek, k cestu k úspěchu si chce vyšlapat hezky sám.
„Bavím se nad tím, jak rostu. Možná si za rok řeknu, že jsem byl před rokem trouba. Nechci mít definovanou pozici, že teď jsem zrovna šťastný. Prostě pořád rostu,“ řekl v podcastu. Přiznává ale, že se stejně najednou lidí, kteří si budou myslet, že má protekci. S tím ale samozřejmě nic neudělá.
