Článek
Nejčastější dotaz na hvězdárně
Pracuji na hvězdárně a často se setkávám s dotazem, kdo a proč vyřadil Pluto ze seznamu planet. Známe to všichni: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a… nic. Tečka. Žádná další planeta už tam ve výčtu není. Kam se ale Pluto podělo? Uklidním vás, je stále na své oběžné dráze a nikam nezmizelo. Přestože je to už 19 let, kdy bylo vyřazeno ze seznamu planet, a důvody si vzápětí vysvětlíme, stále se jedná o nejčastěji pokládanou otázku, která během večerního pozorování planet na hvězdárně zaznívá. Pojďme se na počátek Plutova konce mezi planetami podívat chronologicky.
Objevení a pojmenování Pluta
Pluto bylo objeveno na Lowellově observatoři roku 1930, kdy jej poblíž souhvězdí Blíženců spatřil Clyde Tombaugh. Nejednalo se o náhodu. Cíleně pátral po Planetě X, která by vysvětlovala poruchy drah Uranu a Neptunu. Jméno planety navrhla školačka Venetia Burneyová z Oxfordu, jejíž jméno od roku 2017 nese jeden z kráterů.
Kráter pojmenovaný po Venetii Burneyové (Burney) a další povrchové útvary na Plutu.
Objev hmotnějšího tělesa Eris
První hřebíček do planetární rakve Pluta se objevil v roce 2003, kdy byl pozorován objekt, upřesněný počátkem roku 2005 a jehož hmotnost byla větší než Pluto. Dostal jméno Eris. Mezi odbornou veřejností vyvstala otázka: Co všechno budeme považovat za planety? Se zlepšující se technikou existovala možnost, že podobná tělesa na vzdálených drahách budeme nacházet stále častěji. Kolik planet se zvládneme ještě naučit, abychom v tom měli stále přehled? Neliší se tato tělesa přeci jen od planet?
Definice planet
A tak se psal srpen roku 2006, kdy se Mezinárodní astronomická unie sešla v Praze. Chcete-li zúžit nějaký seznam, musíte nejdříve vymyslet kritéria, na základě nichž někoho ponecháte a jiného vyřadíte. A planeta žádnou definici neměla, protože dosud ji nikdo nepotřeboval.
Co má všech osm planet společného, že mohou být planetami?
1. Obíhají kolem Slunce.
2. Jsou v hydrostatické rovnováze (jsou kulaté) a dokáží tedy díky své hmotnosti gravitací překonat vnitřní síly tuhého tělesa.
3. Vyčistí svou dráhu od menších těles.
První dva body Pluto splňuje, třetí už ne. Navíc jeho dráha a dráha jemu podobných objektů je oproti drahám planet více výstředná. Navíc největší měsíc Pluta - Charón - tvoří s Plutem spíše dvojplanetu, Charón neobíhá kolem Pluta, ale kolem společného těžiště. Jak jistě sami posoudíte, těch otazníků a vykřičníků kolem Pluta bylo víc než dost.
Trpasličí planety
Nuže, kam s ním? Planetou podle nové definice nebylo. Tudíž bylo zapotřebí vytvořit speciální kategorii, a to trpasličí planety. Nyní mezi nimi najdeme 5 potvrzených členů této kategorie, a to (v pořadí od Slunce) Ceres, Pluto, Haumea, Makemake a Eris, ale dle předpokladů by jich mohlo být kolem stovky.
Trpasličí planety
Pluto sice bylo degradováno z planety na trpasličí planetu, dalo však vzniknout pojmu plutoid, což zahrnuje všechny trpasličí planety nacházející se za drahou Neptunu. Kromě Cerery, která se nachází v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, je tak téměř synonymem kategorie, jejíž je - a nejspíš navždy bude - nejvýraznějším zástupcem. Závěrem nutno dodat, že ne všichni byli pro Plutovo vyřazení. Nelibě tuto skutečnost nesli (a tento nesouhlas dodnes trvá) Američané, jelikož se jednalo o jedinou planetu, kterou objevili. A my už nyní víme, že to planeta není.
Odkaz na použité zdroje:
https://www.iau.org/public/themes/pluto/
https://science.nasa.gov/dwarf-planets/pluto/facts/
https://science.nasa.gov/people/venetia-burney-phair/
