Článek
Tak určitě, myslím si, šťastná budoucnost už byla. Od prvního covidového roku 2020 je v podstatě každý následující rok horší.
Když jsme mysleli, že světová pandemie bylo to nejhorší, co nás mohlo potkat, vypukla válka, Putin rozpoutal vražednou mašinérii velké invaze se statisíci mrtvými, na úvod rozpoutal energetickou válku a celý svět zasáhla vlna inflace. A když jsme si mysleli, že nic horšího nás potkat už nemůže, Donald Trump se stal podruhé prezidentem Ameriky a tak i de facto prezidentem světa. Kladivem roztřískal instituce, nechal střílet Američany na ulicích, rozbil světový obchod, skamarádil se s fašistickým Ruskem, chtěl obsadit Grónsko, rozpoutal několik válek, z nichž ta poslední vypadá jako trailer k počátku konce světa.
Vůbec celé to vypadá jako nějaká upoutávka dystopického filmu. Znáte to, než se skupinka lidí bude snažit prostřílet zničeným postapokalyptickým světem, na začátku filmu běží taková rychlá rekapitulace: na pozadí rychle se měnících klipů ze zpráv, kde běhají lidé, hoří, policie střílí do demonstrantů a čte mužský hlas pochmurný text: Nejdřív se objevil virus, pak vlezl lidem na mozek a lidé přestali věřit realitě a začali věřit totálním nesmyslům a pak přišla válka a zhroutily se demokracie. Zachraň se, kdo můžeš. Poslední přeživší lidé bloumají spálenou zemí. Nějak tak.
Nechápejte mě špatně, pořád se tady u nás v porovnání se světem máme skvěle: pořád žijeme v bezpečí mírumilovné země, nikdo tady na nás nestřílí, kriminalita se snižuje, máme skvělé zdravotnictví dostupné pro všechny, vyděláváme tak, že máme kde bydlet, teče nám teplá voda, jde elektrika, nemáme hlad a dokonce jezdíme auty a létáme na dovolené. Ale dřív byla naděje, že každý další rok bude ještě lepší a že to tak půjde donekonečna. No, nepůjde.
Dnes vidíme, že to, co jsme považovali za samozřejmé jistoty, žádné jistoty nejsou. Že žijeme v nebezpečné době, kousek od nás téměř čtyři roky ruská armáda vraždí, bombarduje, znásilňuje a unáší děti a vůbec se netají tím, že chce víc a dál. Že chce zpátky svůj svět, do kterého jsme patřili i my, a protože tomu nemůže konkurovat prací, bohatstvím, svobodou, věří, že toho dosáhne rozmlácením a ničením.
Svět potemněl a stal se nebezpečným: vloni v lednu nastoupil do úřadu Trump a my jsme viděli. Jak celý ten starý dobrý svět hodnot, spolupráce a pomoci prostě bez rozmýšlení rozmlátil jako nějakou pinatu z amerického filmu. Naše iluze bezpečí se rozplynula, NATO přestalo de facto fungovat a už nás nechrání. Až se v Litvě a Estonsku objeví zelení mužíčci bránit údajné zájmy ruské menšiny, Amerika řekne: je to váš problém. A jen tak si připomeňme, že důvod existence NATO byla právě ochrana před rozpínavým Ruskem, které netuší, kde má hranice. Respektive, které má hranice tam, kde dostane přes hubu. Ne boj s terorem, ne ochrana před válečnými zločinci v Srbsku, ne obrana Kuvajtu, NATO tady máme jako obranu před tou sešlou benzínkou s atomovkama, která by chtěla mít zase kolonie v Evropě. Tohle NATO nás už nechrání. A Rus to dobře ví. Pokud Ukrajina kapituluje, tak, jak ji do toho vší silou tlačí Trump, dříve nebo později Ukrajinu získá Rusko a převezmou její válečnou výrobu a Ukrajince navléknou do ruských uniforem a poženou je na nás.
A v této době nás v České republice vede vláda, která tvrdí, že Trump zařídí mír, my nemusíme zbrojit, nemusíme se starat o naši bezpečnost a nemusíme podporovat ty, kteří ruské hordy čtyři roky zadržují, že se nic neděje, a když budeme nebezpečí ignorovat, samo od sebe zmizí. Prostě se nedívejte kolem a nepřemýšlejte, na toho slona v místnosti se stačí nekoukat a všechno bude dobrý.
Jezděte dál na dovolené a svými auty na chaty, když nebezpečí ignorujete, nic se vám, Češi, nestane.
Od roku 1989 jsme u nás nebyli v podobné situaci. Nikdy jsme ještě neměli vládu složenou z čirých populistů, nikdy jsme neměli vládu s dvěma spolupracovníky StB, z nichž jeden, oligarcha, je dokonce premiérem, se dvěma bývalými komunisty, z nichž jeden, ministr obrany, byl dokonce jeden čas i politruk.
Tahle vláda vyhrála volby lhaním o zničené zemi, nesvobodě, cenzuře a nastupující totalitě, matením lidí tím, že podpora napadeného je zatahováním do války. Tímhle získala 108 křesel.
Já jen aby bylo jasno, že nepřeháním, následující slova řekl předseda Sněmovny parlamentu České republiky, třetí nejvyšší ústavní činitel mé země.
„Nelze za peníze, které patří českým důchodcům nebo zdravotně postiženým občanům a rodinám s dětmi, nakupovat zbraně a posílat je k udržování naprosto nesmyslné války. Nelze peníze našich občanů rozdávat cizím občanům jen proto, že to chce proválečná propaganda.“
Vidíte to? Tohle nejsou jenom lži. To je rozpracovávání propagandy a dezinformací našeho nepřítele. Tohle útočí přímo na amygdalu, na centrum emocí a obchází všechny racionální části uvažování. Přímý úder na emoce: čeští důchodci, invalidé, bezbranné děti, jejich peníze se kradou a dávají se na válku.
„Věřím, že naše republika vyskočí z bruselského vlaku, který navzdory varování vlády USA míří k třetí světové válce. Chápu, že pro Západ je fajn, když platíme západním zbrojovkám za málo účinné zbraně, které Rusové rozflákají, ještě než se dostanou na frontu. Penězovody totiž tečou všemi směry a každý na tom byznysu něco trhne. Západní firmy a vlády i ukrajinští zloději kolem Zelenského junty, co si staví záchody ze zlata. Ať si kradou, ale už ne z našeho, a ať taková země není v Evropské unii.“
Nikdy od roku 1989 se nestalo, že by předseda našeho parlamentu otevřeně vzbuzoval nenávist k napadenému, odrazoval od pomoci oběti nebo otevřeně, vší vahou svého úřadu, opakoval lži agresora a našeho nepřítele. Aby aktivně bořil to, co nás chrání, aby naše spojence nazýval nepřáteli. Aby fakticky a zcela otevřeně pracoval pro našeho nepřítele, aby lhal o našich spojencích, lhal o světě, ve kterém žijeme, lhal o nebezpečích, která nám hrozí.
Nenechte se zmást, nejsou to „jen slova“. Slova mají váhu. Slova dokážou měnit svět. Tyhle lži zajistily populistům 108 křesel v parlamentu a daly jim vládu nad námi. Tyhle lži mění vnímání lidí, normalizují extrém, ze lží dělají „názor“. Tyhle lži dělají náš svět stále nebezpečnějším a horším místem pro život.
Kam tohle povede, je jasné. Vedeni stbákem a bývalými komunisty, fašisty a ruskou pátou kolonou nastoupili jsme cestu k nesvobodě. Nastoupili jsme na trajektorii do ruského světa, do kleptokracie, normalizace extrému a nesnášenlivosti, zpochybňování reality a relativizace pravdy.
Svět se vychýlil z rovnováhy a nikdo netuší, co bude na konci.
Jízdní řád už taky známe, jel podle něho Orbán v Maďarsku, Kaczyński v Polsku, Fico na Slovensku. Vznikl už dávno v Rusku, kde ho dotáhli do dokonalosti, a v Americe se jím inspirovali lidé kolem Trumpa. Víme přesně, co nás tady čeká: zničení nezávislé žurnalistiky veřejnoprávních médií - České televize a Českého rozhlasu, pak zakleknutí na menší svobodná média, zničení občanské společnosti pomocí ruského zákona o „cizích agentech“, ovládnutí soudnictví a nakonec změna volebního zákona. Normalizace nesvobody. Naše svoboda byla totalita, ale dnešní totalita je svoboda, svoboda slova byla cenzurou, ale cenzura teď bude svobodou slova. Úplně přesně jako podle Orwella, že válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla.
Občanskou společnost bude čekat spousta práce, tohle nedopustit. A vůbec není jasné, jak to dopadne. Jasné je snad jen to, že nás to bude stát spoustu úsilí a že po čtyřleté vládě populistů vedených oligarchou přijdeme o mnoho našich svobod. Že tahle země na tom bude významně hůř, než když k vládě nastupovali.
Musíme se tomu postavit a doufat. Václav Havel řekl ještě v dobách československé totality, kdy na obzoru vůbec žádná naděje nebyla a kdy postavit se totalitnímu režimu vypadalo jako čirá pošetilost: „Naděje prostě není optimismus. Není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu, jak to dopadne.“
21. března se sejdeme na Letné.
Uvidíme, kolik nás tady je.
Celá epizoda na Youtube ZDE.
