Článek
Napříč stranami sněmovny se našla řada poslankyň a poslanců, kteří požadují ústavní ukotvení manželství jako výlučného svazku muže a ženy. Zároveň prošel prvním čtením i návrh manželství pro všechny.
Jsem praktikující katolík a jako takový chápu argumentaci posvátností manželského svazku. Mluvíme zde o sňatku uzavřeném před Bohem, sňatku mezi mužem a ženou uzavřeném na základě společně sdílené víry. Netýká se to jen nás katolíků, ale celé řady církví, které vyrašily ze společných kořenů křesťanství. Nesmíme zapomínat ani na naše starší bratry ve víře v jednoho Boha se kterými nás spojuje Starý zákon, na muslimy a na celou řadu věr plynule přecházejících v sekty.
Lidí hlásících se k víře je v České republice ale naprostá menšina, a valná většina manželství je proto uzavřena civilním obřadem. Naprostý opak platí pro typicky katolické země, jako je např. Polsko, Španělsko, Irsko. Proč v těchto státech nemají ústavně upraveno manželství pouze pro heterosexuály, zatímco ateistické Česko o to usiluje?
Žijeme ve státě sekulárním a církve nejsou nuceny žádným zákonem oddávat stejnopohlavní páry. Neumožníme-li některým lidem plně prožít svůj partnerský život v souladu se zákonem, činíme z nich občany druhé kategorie. Dává smysl bránit několika procentům obyvatel naší země uzavřít manželství? Je pro mne osobně smutné, že někteří věřící se tohoto ochotně účastní. I my, věřící, jsme totiž byli za komunistického režimu občany druhé kategorie, máme s tím své vlastní bohaté a nepříjemné zkušenosti.
Řada rodičů se musí vyrovnat s homosexualitou svých dětí. Bez ohledu na jejich orientaci pro ně chce jen to nejlepší. Ať jsem věřící, nebo ne, je pro mne stejně jako pro každého normálního rodiče přijatelnější potomek „teplý“ než „studený“. Proč je nenecháme žít plnohodnotným životem? Proč jim bráníme uzavřít občanský sňatek? Do náležitostí sňatků církevních státu nic není, o těch přece vůbec nemluvíme.
Žádná politická strana nemá ve svém programovém prohlášení zrušení sekulárního státu ani omezení občanských práv pro homosexuály, podle průzkumů je dokonce mírná většina obyvatel naší země pro zavedení manželství pro všechny. Jeho zavedení v občanském pojetí tedy nebrání nic s výjimkou některých politiků.
A nenechme si namluvit, že se těmto politikům jedná o hodnoty tradiční a konzervativní rodiny. Ty nepředstavuje omezování sousedů ani vnucování jim svých představ o jejich životě. Konzervativní je totiž zachovávat SVÉ tradice a nenechat si je narušovat sousedy.
Proto budu i nadále žít se svou ženou, se kterou jsme se navzájem zaslíbili před Bohem, se kterou jsme strávili život a vychovali své děti. Nenechám si od nikoho do našeho života zasahovat. Ale právě tak nesmím nikomu bránit žít si život podle toho, jak si ho představuje on. S jedinou výjimkou – kdyby jeho způsob života rušil ten můj. A čím bude můj život rušen, když před starostou uzavře sňatek Josef s Karlem nebo Jana s Editou?
Na můj život to bude mít naprosto stejný dopad, jako sňatek Josefa s Janou nebo Karla s Editou. Katastrofální dopad na život nás všech ale mohou mít rádoby konzervativní poslanci, kteří se populisticky snaží zviditelnit před svými voliči. Svými žvásty ve snaze získat si náklonnost voličstva společnost štěpí a radikalizují marginální okraje politického spektra.
A jejich hovězí vyjádření ohrožují jak „teplé“, tak „neteplé“.
