Článek
Dále šlo o morální integritu (zásadovost), odvahu postavit se za pravdu proti mocným, ochota obětovat život za své přesvědčení a v neposlední řadě v inspiraci, kterou poskytli ostatním lidem.
Podobně jako jako Ježíš i Jan kritizovali církevní praktiky a nepravosti své doby. Stejně jako Ježíš kritizoval farizeje a náboženské vůdce za jejich pokrytectví. Tedy za to, že nežili podle toho co učili ostatní. Jan kritizoval katolickou církev za hromadění majetku včetně prodávání odpustků a za to, že měli nepřiměřený a rostoucí vliv na světovou politiku.
Nelíbili se ji tehdejší církevní praktiky a doktríny, které byly vážným odchýlením od toho, co vyžadoval po lidech Bůh Stvořitel a co nechal zapsat do Bible do Božího slova.
Oba byli ochotni obětovat své životy. Ježíš mimo jiné za to, že neodvolal, že je Boží Syn. A Hus za to, že Bibli považoval za největší autoritu, což bylo považováno za kacířství. Tehdy stejně jako i dnes je pode mnohých důležitější řídit se tradicemi a církevními naukami. A nebo raději se neřídit vůbec ničím.
Těch znaků by bylo jistě víc, protože Jan Hus se snažil napodobovat Ježíše po všech stránkách. K čemu jsou vybízeni koneckonců všichni křesťané, jak je napsáno v dopise 1. Petra ve verších 21-24.
²¹Vždyť právě k tomu vás povolal!
Sám Kristus trpěl za vás, a tak vám dal příklad, abyste šli v jeho šlépějích:
²²„On se nikdy nedopustil hříchu
a v ústech neměl žádnou lest.“
²³Když ho uráželi, neodpovídal,
když trpěl, nehrozil,
ale ponechával vše Tomu,
který soudí spravedlivě.
²⁴On sám na svém těle
vzal naše hříchy na kříž,
abychom zemřeli hříchům
a ožili spravedlnosti.
Jeho rány vás uzdravily!
Je zajímavé, že oba měli i svého zrádce, o Jidášovi se všeobecně ví, ale o Štěpánovi z Pálče příteli a děkanu teologické fakulty Univerzity Karlovi který jej v Kostnici definoval jako největšího kacíře, už míň.
Co říci závěrem? Někdy jsou slova zbytečná, rozhodují činy, každého z nás.
