Článek
Jenže realita po nástupu do nové pozice může být krutým probuzením. Jednou z nejčastějších lží, se kterou se lidé setkávají, je zkreslování výše platu.
Už v samotných pracovních nabídkách se často objevují částky, které se ani zdaleka neblíží skutečné mzdě, kterou zaměstnanec nakonec dostane. Tento rozpor přitom nemusí být jen výsledkem nepochopení mezi hrubou a čistou mzdou. Mnohdy je inzerovaná hrubá mzda výrazně vyšší než ta, která je uvedena v interních mzdových dokumentech po nástupu do zaměstnání, a to i o několik tisíc korun.
Fixní základ versus nereálné pohyblivé složky.
Jedním z mechanismů, jak firmy toto zkreslení vytvářejí, je uvádění vysoké hrubé mzdy, která ovšem zahrnuje i pohyblivou složku závislou na plnění firemních cílů a dalších často vágně definovaných aspektech. Skutečný fixní základ mzdy je přitom mnohem nižší. Uchazeč tak může být zlákán vidinou vysokého výdělku, na který ale v praxi dosáhne jen stěží.
Ačkoliv některé společnosti na dotaz ohledně struktury mzdy odpoví a rozliší fixní a pohyblivou část, často se uchazeče snaží nalákat ujištěním, že na tu nejvyšší hranici pohyblivé složky dosáhne „úplně každý“. Realita je ale zpravidla odlišná. Výše pohyblivé složky může být závislá na výkonu celého kolektivu, takže i sebelepší individuální snaha nemusí stačit k dosažení slibovaných částek.
Jak se bránit lživým slibům?
Pro uchazeče o práci je proto klíčové být obezřetný a aktivně se zajímat o detaily mzdového ohodnocení. Měli by se ptát na konkrétní výši garantované základní mzdy a podrobně se informovat o podmínkách pro získání pohyblivé složky. Otázky, na které by měli znát odpověď, zahrnují například:
* Jaká je garantovaná základní mzda?
* Na jakých kritériích závisí pohyblivá složka mzdy a jaká je její průměrná výše?
* Jak často se cíle vyhodnocují a jak reálně dosažitelné jsou?
* Jaká byla průměrná výše pohyblivé složky za poslední období?
* Kolik procent zaměstnanců dosáhlo na nejvyšší možnou hranici pohyblivé složky?
* Jak konkrétně se měří a vyhodnocuje plnění cílů pro pohyblivou složku?
Kladením těchto otázek a snahou o získání konkrétních dat mohou uchazeči lépe odhalit skutečný stav věcí a vyhnout se tak nepříjemnému překvapení po nástupu do nové práce.
Důvěryhodnost zaměstnavatele by měla být vždy na prvním místě a lživé sliby o platu jsou jasným varovným signálem.
Co dělat, když se sliby o platu rozplynou?
Bohužel se i přes veškerou opatrnost může stát, že zaměstnanec po nástupu zjistí, že realita ohledně jeho výdělku je zcela jiná, než jak mu bylo prezentováno. V takové situaci je důležité znát svá práva a možnosti obrany.
1. Důkladně prostudujte pracovní smlouvu: Prvním krokem by mělo být pečlivé prostudování pracovní smlouvy. Zkontrolujte, zda obsahuje informace o výši mzdy, její struktuře (fixní a pohyblivá složka), podmínkách pro vyplacení pohyblivé složky a termínech výplaty. Pokud smlouva neodpovídá tomu, co vám bylo slíbeno ústně, je to závažný problém.
2. Komunikujte se zaměstnavatelem: Pokuste se o otevřený dialog se svým nadřízeným nebo s oddělením lidských zdrojů. Vysvětlete, jaké informace vám byly poskytnuty před nástupem a jak se liší od skutečnosti. Požádejte o vysvětlení a případnou nápravu. Může se stát, že došlo k nedorozumění, i když v případě záměrného klamání je tato možnost spíše malá.
3. Shromažďujte důkazy: Pokud komunikace se zaměstnavatelem nepřinese žádné řešení, je důležité shromažďovat veškeré důkazy o tom, jaké informace vám byly ohledně platu poskytnuty. Může se jednat o kopie pracovní nabídky, e-mailovou korespondenci, poznámky z pohovorů nebo výpovědi svědků (například dalších uchazečů, kteří se účastnili stejného pohovoru).
4. Konzultujte s právníkem: Pokud se situaci nedaří vyřešit interně, je vhodné obrátit se na právníka specializujícího se na pracovní právo. Ten vám může poradit ohledně vašich práv a možných právních kroků. Může se jednat například o výzvu zaměstnavateli k nápravě, nebo v krajním případě i o soudní řízení.
5. Obraťte se na odbory nebo inspekci práce: Pokud ve vaší firmě působí odborová organizace, můžete se na ni obrátit o pomoc a radu. Další možností je kontaktovat Státní úřad inspekce práce, který je oprávněn kontrolovat dodržování pracovněprávních předpisů.
6. Zvažte ukončení pracovního poměru: V případě, že se situace nelepší a cítíte se podvedeni, může být jedním z řešení i zvážení ukončení pracovního poměru. V takovém případě je opět vhodné konzultovat s právníkem, abyste zajistili, že vaše práva budou řádně chráněna.
Je důležité si uvědomit, že záměrné uvádění nepravdivých informací o platu v pracovní nabídce může být považováno za nekalou obchodní praktiku. Zaměstnanci by se neměli bát ozvat a bránit svá práva.
