Jak velký je internetový vesmír? Celkový počet webových stránek přesahuje jednu miliardu

Základním prvkem (nikoliv jediným) internetu je web, webové stránky, někdy označované i jako internetové stránky či www stránky. Internet se tak dá, ač nepřesně, definovat jako celosvětová síť vzájemně propojených webových stránek, dostupných službou WWW (World Wide Web). Web má podobu hypertextu, který spojuje text a multimédia, ale i jednotlivé weby mezi sebou.

V roce 2024 je na internetu dle sitefee zhruba 1,1 miliardy webových stránek. Každou vteřinu přibývají 3 nové. Jako by nebyl dost velký i tak.

Počet webových stránek na internetu překonal hranici jedné miliardy v roce 2014. Všechny webové stránky však nejsou aktivní, těch neaktivních má být dokonce asi 82 procent. Většinou jde o tzv. zaparkované domény. Pokud má velikost internetu definovat počet aktivních webových stránek, v květnu 2024 jich bylo dle sitefee celkem aktivních 193 527 411.

Když jsou jich miliony a miliardy, má smysl budovat nové a nové webové stránky? Pravděpodobně ano, jinak by se tak nejspíš nedělo. Přestože se nabízí nespočet online platforem a možností tvořit, přes konkurenci v podobě sociálních sítí, pouze vlastní web, nezávislý na cizích pravidlech a algoritmech, je na internetu jediným místem, které má člověk plně ve svých rukou. Web představuje vlastní online prostor.

Pokud budeme počítat jednotlivé webové stránky (nikoliv weby jako ucelené soubory jednotlivých webových stránek pod jednou konkrétní doménou), tzv. indexovaný web zahrnuje dle výzkumného projektu Tilburg University World Wide Web Size k 10. červenci 2024 5,38 miliard stránek.

Odhadovaná velikost indexovaného webu počítá stránky indexované vyhledávači Google, Bing a Yahoo Search. Kvůli odečtu překrytí autoři upozorňují na podhodnocení tohoto čísla.

Ve skutečnosti je indexovaný web jen zlomkem toho, co tvoří internet. Google a další vyhledávače zachycují z celého internetu jen minimální díl. To potvrzují data sitefee.

Přestože je www aktuálně asi tou nejznámější a nejvyužívanější službou na internetu, existují tady také další služby jako email nebo VoIP (hlasová komunikace). Internet nabízí vedle www, emailu, VoIP či Instant messaging další desítky služeb, např. DNS, FTP, cloudy, datová úložiště aj. Jde také o sociální sítě, obrovský internetový fenomén.

Internet je zjednodušeně síť sítí, celosvětový systém vzájemně propojených počítačů, které spolu sdílejí data a komunikují. Počítače pracují jako servery, ale internetové služby uživatelům poskytují různá zařízení, které internet také zahrnuje.

Název internet pochází ze slov interconnected networks a v překladu tak jde o propojenou síť různých prvků, počítačů, uzlů, serverů, vláken a uživatelů, kteří mohou přistupovat k obsahovým informacím v rámci celé globální sítě. Internet představuje kyberprostor otevřený každému a odkudkoliv. Je otevřený, ale definují ho různé spletitosti, neviditelné mechanismy, skryté technikálie a tajemná zákoutí, řečí vědců internetworking.

Webová stránka, web představuje kombinaci textu, grafiky, multimédií (obrázky, video, zvuk) a dalšího obsahu. To umožňuje jazyk HTML a kaskádové styly CSS. Z webového serveru do webového prohlížeče uživatele se webové stránky přenáší pomocí zabezpečeného protokolu HTTPS (dříve protokolem HTTP). Většinou jde o dynamické webové stránky, sestavované pro uživatele v daném časovém okamžiku na míru a dle jeho požadavků na webovém serveru na základě obsahu databáze, dá se dočíst na české Wikipedii, celosvětově jedné z nejnavštěvovanějších webových stránek.

Nedílnou součástí webu je doména, doménová adresa či doménové jméno, jednoznačný identifikátor počítače a serveru na internetu, který umožňuje uživatelům navštívit konkrétní webové stránky. Doména představuje textovou podobu původní IP adresy, o překlad IP adresy na doménu se stará DNS server.

Přestože je dnes pro většinu z nás každodenní samozřejmostí, Česká republika se k internetu připojila teprve 13. února 1992, tehdy navíc se zákazem jakéhokoliv komerčního využití. Liberalizace internetu v Česku nastala v roce 1995.

Jako Československu nám byla předělena doména nejvyšší úrovně TLD .cs. Bylo to ještě před oficiálním příchodem internetu v roce 1992. První doména druhé úrovně pod TLD .cs, konkrétně iac.cs (doména Ústavu aplikované kybernetiky v Bratislavě), byla zaregistrována 23. 10. 1991. Později však zanikla spolu s národní doménou .cz. Byla vůbec první TLD doménou na světě, která byla zrušena. (Ještě později pak byla přidělená Srbsku a Černé Hoře).

Po společném vstupu do celosvětového Internetu s doménou .cs došlo k rozdělení ČSFR. V roce 1993 tak Česko i Slovensko získaly vlastní domény nejvyšší úrovně .cz a .sk. Doména .cs v té době ještě byla funkční, dokonce ještě v listopadu 1993 a v únoru 1994 dosáhla svého maxima v podobě 114 zaregistrovaných domén 2. úrovně.

První doména druhé úrovně pod TLD .cz byla registrována až v dubnu 1993, resp. byla to hned desítka subdomén .cz. Další postupně přibývaly, v roce 1996 k nim přibyl Seznam.cz.

Ivo Lukačovič se projevil jako světový vizionář, když v roce 1996 položil základy ryze české firmy Seznam.cz. Ve stejném roce začínají pracovat Larry Page a Sergey Brin na vyhledávači Google, tehdy pod názvem BackRub.

Vyhledávání na Seznamu nabíralo různé směry, když zkoušelo využívat různé služby jako Empyreum či Jyxo. V roce 2002 dokonce český vyhledávač Seznam experimentoval s využitím fulltextového vyhledávání Google, dočteme se v jeho historii. Jak víme, ke propojení služeb Seznam a Google nedošlo. V roce 2005 začal Seznam tehdy ve čtyřčlenném týmu vyvíjet vlastní vyhledávání. Databázi pro vyhledávání na internetu tehdy tvořilo v rámci českých webů 30 milionů dokumentů.

Doména google.com byla registrována 15. září 1997, společnost Google, Inc. byla založena o rok později. Google vznikl 27. září 1998, dle oficiálního vyjádření společnosti tehdy oficiálně vznikl i největší vyhledávač na internetu, který se od té doby zásadně podílí na podobě internetu tak, jak ho znají běžní uživatelé. Přímo Google přitom svoji historii popisuje jako příběh o tom, jak se podnikání z garáže proměnilo v Googleplex. Měl se začít psát na Stanfordské univerzitě již v roce 1995.

Google se stal synonymem pro vyhledávání na internetu, a to díky neustále vylepšovaným algoritmům, které dnes ve zlomku sekundy dokážou vyhodnotit stovky miliard webových stránek a uspořádat je ve výsledcích vyhledávání dle mnoha faktorů a signálů včetně slov zadaných v dotazu, relevance a užitečnosti stránek, odbornosti zdrojů a vaší polohy a nastavení. Váha těchto faktorů se přitom liší v závislosti na povaze dotazu, ovšem to, co platilo dříve, neplatí. Pravidla vyhledávání zásadně přepisuje AI.

Samozřejmě, AI se nevyhýbá ani Česku, ovšem stejně jako internet samotný k nám technologické a AI novinky přicházejí oproti světu později. I český internet však zažívá bouřlivé změny, a to zhruba od začátku milénia.

Razantní nárůst internetu v Česku nastal v listopadu 1997, kdy došlo k uvolnění striktních pravidel pro registraci domén. Správu národní domény .cz také posléze přebralo sdružení CZ.NIC. Sdružení také zažilo významný milník českého internetu na konci roku 2012.

V listopadu 2012 bylo v registru české národní domény již milion domén.

Průměrně (dle dat z roku 2023) se každý měsíc český registr rozšiřuje o 16 618 nových domén. Rekord byl dle CZ.NIC zaznamenán v březnu 2024, kdy bylo registrováno 21 466 nových .cz domén. Nejméně z celého roku bylo registrováno v létě, konkrétně v červenci 2023, a to 13 001 domén.

Co to znamená registrovat doménu? Může to znít složitě, ve skutečnosti je registrace domény překvapivě jednoduchá, a to i pro laika. Registrátoři domén nabízejí interaktivní formuláře, které stačí prostě vyplnit, odeslat a zaplatit registrační poplatek. To je vše. Jde o investici v řádech stovek korun, která může mít v dlouhodobém horizontu nezanedbatelné přínosy, nejenom pro firmy a podnikatele, ale i pro jednotlivce.

Registrovat si jako doménu nějakou podobu svého jména, povolání, poslání nebo prostě jenom zájmu se vyplatí už jenom proto, že hodnota domény začíná růst právě ve chvíli registrace. Registrace také znamená, že si dané doménové jméno na internetu člověk vyhrazuje pro sebe. I to je ostatně jeden z důvodů, proč počet registrovaných domén stále narůstá.

Nejenom v Česku, po celém internetu ulehčuje systém doménových jmen, tedy DNS (Domain Name System) orientaci. Na pozadí se jednotlivé prvky na internetu lokalizují pomocí IP adresy, uživatelé však mají své domény, resp. weby svá doménová jedna.

Zatímco .cz domén je tedy asi 1,5 milionu, .com a .net domén je celkem v roce 2024 dle sitefee asi 173,8 milionů. Pokud internet budeme měřit počtem domén celkově, dostaneme se dle sitefee asi na 350,4 milionů.

Světová populace překročila 15. listopadu 2022 8 miliard a na začátku roku 2023 dosáhla 8,01 miliardy. Většina lidí je přitom online. K internetu se lidé nepřipojují jen prostřednictvím počítače, ale využívají i mobilní telefony, potažmo tablety a další chytrá zařízení.

Jenom za poslední rok se počet unikátních mobilních uživatelů o více než 3 procenta, přičemž za posledních 12 měsíců přibylo 168 milionů nových uživatelů.

Nárůst 3 procenta ročně mají i sociální sítě. Ty užívá dle DataReportal globálně celkem 4,76 miliardy lidí, tj. necelých 60 procent světové populace.

Internet se přesouvá na mobilní sítě, jak potvrzují i data Českého statistického úřadu. Mobilní datové služby byly na konci roku 2022 v Česku poprvé využívány na více než 11 milionech SIM kartách. Chytrý telefon v té době používalo v Česku 80 % obyvatel starších 16 let, v roce 2019 to přitom dle ČSÚ bylo 70 %.

Chytrá zařízení umožňující připojení k internetu, na jejich konci reální uživatelé, ale i věci, do toho AI. I tak lze pohlížet na pojem internet, který však definuje primárně propojení. Propojení zajišťují tzv. síťové uzly, počítače nebo jiná zařízení se síťovou funkcí, například routery. Pro fungování internetu jsou nutné i protokoly TCP/IP, které slouží ke komunikaci, resp. výměně dat mezi jednotlivými uzly sítě. Právě protokoly také umožňují fungování služeb jako www, email, datová úložiště, cloud aj. V současnosti do podoby i fungování internetu hojně zasahují i technologie AI.

Vše, co dnes tvoří internet, člověka nevyjímaje, představuje tzv. kyberprostor (Cyberspace). Jako kyberprostor se označuje virtuální svět, který uživatelům kromě mnoha dalších aktivit sdílet informace, komunikovat, vyměňovat si nápady, hrát hry, zapojovat se do diskusí nebo sociálních fór, podnikat a vytvářet intuitivní média, popisuje Techopedia.

Jedním ze způsobů, jak odhadnout velikost internetu, je zaměřit se na objem dat, množství informací vytvořených, zachycených, zkopírovaných a spotřebovaných na webu. Konkrétní čísla přináší pravidelné zprávy Cisco Global Web Traffic Report. Právě zpráva Cisco také potvrdila vstup do tzv. zettabyte éry v roce 2016, kdy roční globální webový provoz poprvé přesáhl 1 zettabyte/zettabajt (ZB).

V roce 2020 se množství vytvořených a replikovaných dat na internetu posunulo do nového maxima, server Statista je vyčíslil na 64 zettabajtů. Růst byl vyšší, než se očekávalo, způsobený zejména zvýšenou poptávkou po internetových službách v důsledku pandemie COVID-19.

Uživatelé v roce 2020 počtem vygenerovaných dat překonali počet detekovatelných hvězd ve vesmíru. Experti očekávají, že tato čísla dále porostou, přičemž do konce roku 2024 se má objem vytvořených dat přiblížit ke 150 ZB. V přepočtu to odpovídá asi 19 miliardám DVD vygenerovaných během jednoho měsíce nebo 26 milionům DVD za hodinu.

Data vygeneroval autor tohoto článku, data generujete každým komentářem, příspěvkem do diskuze…