Článek
Ambulantní sektor naráží na kapacitní limity
Lékaři a odborníci dlouhodobě varují před nedostatečnou kapacitou dětské a dorostové psychiatrie, což data jednoznačně potvrzují. Mezi lety 2010 a 2024 vzrostl počet ambulantně léčených pacientů do 19 let o téměř 26 tisíc (ze zhruba 40 tisíc na více než 65 tisíc). Tento nárůst však neodpovídá rozvoji sítě péče. Počet evidovaných poskytovatelů ambulantních psychiatrických služeb pro děti a dorost se po celé období pohybuje na velmi podobné úrovni – v roce 2022 v Česku působilo pouze 138 poskytovatelů. Výsledkem je přetížení existujících ordinací a neúměrně dlouhé čekací doby pro dětské pacienty.
Situace se v nejbližších letech pravděpodobně bude dál zhoršovat, nedojde-li k systémovým změnám. Podle dat Psychiatrické společnosti ČLS JEP je až jedna třetina dětských psychiatrů v předdůchodovém věku. Pokud nedojde k masivní podpoře oboru a výraznému zvýšení počtu absolventů s touto specializací, systém neudrží ani stávající (již tak nedostatečné) kapacity a krize dostupnosti bude dál akcelerovat. Pomoct může také rozšíření sítě Center duševního zdraví (CDZ) pro děti a adolescenty, kterých je momentálně 8 (viz Reforma psychiatrie) a jejichž další posílení se očekává v souvislosti s výzvou Podpora vzniku CDZ IV (Výzva). Svou roli mohou sehrát také denní stacionáře jako mezistupeň mezi ambulantní péčí a lůžkovým oddělením. Další navyšování těchto kapacit je vhodné doplnit multidisciplinárním přístupem, který může pomoci část práce dětských psychiatrů delegovat na klinické psychology, sestry či sociální pracovníky. Zásadní je také stratifikace pacientů podle závažnosti onemocnění a specifických potřeb a preventivní opatření, která pomohou některé případy stabilizovat předtím, než vznikne nutnost psychiatrické intervence.
Graf 1: Přibývá dětí a mladistvých ambulantně léčených s psychiatrickou diagnózou, zdroj: iez+
Hospitalizace se zkracují, lůžka slouží hlavně ke stabilizaci
Pohled na lůžkovou péči ukazuje, že se postupně mění charakter pobytů v nemocnicích. Většina hospitalizovaných dětí vyžaduje krátkodobou péči do 3 měsíců (přes 3,4 tisíce pacientů ročně), která slouží primárně k akutní stabilizaci krizového stavu. Počet středně dlouhých (3–6 měsíců) i dlouhodobých hospitalizací (nad 6 měsíců) výrazně klesá. Dlouhodobé pobyty nad půl roku klesly z maxima přes 80 případů ročně na pouhých 26 pacientů v roce 2024.
Graf 2: Počet psychiatrických hospitalizací dětí a mladistvých zůstává stabilní, mění se délka pobytu, zdroj: iez+
Data ilustrují trend deinstitucionalizace, tento model je však udržitelný pouze za předpokladu, že na lůžkovou péči navazuje funkční ambulantní a komunitní síť. Kratší hospitalizace totiž nejsou samy o sobě znakem toho, že mizí potřeba péče – tato péče se pouze přesouvá do dalších složek systému, který vyžaduje navíc aktivní práci s rodinou a vzdělávacím systémem. Vzhledem k tomu, že se větší počet pacientů přelévá do ambulancí, jejichž kapacity stagnují a věková struktura lékařů hrozí jejich dalším propadem, se dětská psychiatrie stává jedním z nejkritičtějších úzkých hrdel celého českého zdravotnictví. Bez systémové podpory vzdělávání nových dětských psychiatrů, efektivní triáže a rozvoje komunitních služeb a stacionářů ve všech regionech bude dostupnost včasné péče pro děti nadále selhávat.
Autoři: Marek Navrátil, Stanislava Vašková
Další články najdete na našem webu www.efektivnizdravotnictvi.cz
